Ahojík,
mám přítele sic krátkou dobu, ale už teď se na něm projevují znaky workoholismu. Ta práce ho vyloženě baví a ještě je za skvělý peníze, chápu ho. Snaží se na mě udělat čas (nepotřebuju být pořád sním, mám ráda také své soukromí), kupuje mi dárečky, plánujeme dovolený a dokonce už i rodinu. Oba jsme dost rodinné typy a už teď mi říká jak si koupíme baráček, budeme mít aspoň dva prcky, jak nás všechny zajistí. On na to opravdu finančně i psychicky má a já si dokážu sním představit rodinu a zbytek svého života. Ale napadá mě otázka, co když se z něj stane opravdu takovej ten workoholik? Vím, že je to brzy řešit tuto otázku, ale prostě máte nějaká podobnou zkušenost? Zatím, když chci někam jít a nebo on, není problém, udělá si čas (pracuje doma). Jsem ráda, že ty peníze cpe na stavební spoření, aby sme si pak mohli vzít úvěr na bydlení, to nechci být nevděčná. Ale abych se jednou nedočkala toho, že se z něj stane chorobný workoholik.

arrow
profile_image
vega
od 22. 3. 2007
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Já patřím mezi "zelené vdovy", manžel je od rána do noci 6-7 dní pryč. Za ty roky jsem si zvykla, když ho s dětmi chceme vidět, tak jedeme za ním, poslední rok se snaží vozit si práci víc domů. Můj manžel taky básnil o rodině a dětech, nakonec jsem n to byla od začátku sama, moc se doma nezdržoval. Musíš si asi urovnat, co chceš, jestli manžela doma od 15:30 k dispozici ale třeba bez peněz, nebo pracovitýho chlapa, kterje vás sice zabezpečí ( v dnešní době), ale holt se uvidíte málo.

Já mám workoholičku maminku a je to děs... sice se to po Vánocích a na Vánoce trochu zlepšilo,ale stejně / Pracuje taky doma (vedle v baráku má kancelář) a je tam od 7 klidně do 2-3 do rána,pár krát se stalo ,že jela non stop a nešla ani spát. Pracuje i o víkendu-na dovolené moc nejezdí,max. 1 za rok. Žádný jiný koníček nemá,žije jen prací. Ještě,že už se za rok stěhuju,pr. mi to leze na mozek.

arrow
profile_image
martinam
od 13. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ladynka
Ta práce ho vyloženě baví a ještě je za skvělý peníze, chápu ho. Snaží se na mě udělat čas (nepotřebuju být pořád sním, mám ráda také své soukromí), kupuje mi dárečky, plánujeme dovolený a dokonce už i rodinu. Oba jsme dost rodinné typy a už teď mi říká jak si koupíme baráček, budeme mít aspoň dva prcky, jak nás všechny zajistí. On na to opravdu finančně i psychicky má a já si dokážu sním představit rodinu a zbytek svého života. Ale napadá mě otázka, co když se z něj stane opravdu takovej ten workoholik?
Ladynka
nechci být nevděčná
Ahoj, mám úplně stejný problém, jen jsem s přítelem už dva roky...
Říká, že pracuje pro nás a já vím, že ano....Ale!! Mám strach, že s tím nikdy nepřestane, že bude pořád jen v práci a na rodinu nakonec nebude mít čas.....
Hodně jsme to spolu řešili a i on uznal, že má sklony stát se workoholikem, proto jsme si pořídili pár knížek o vztazích a přesně si stanovili čas, kdy budeme spolu.
Taky jsme si promluvili o tom, že až si přítel splní své aktuální cíle (naše rodinné hnízdečko apod.), v práci zvolní tempo a čas, který ušetří bude patřit jen nám...
Taky si připadám hrozně nevděčná, když mu vyčítám práci, ale na druhou stranu vím, že na každém vztahu se musí stále pracovat (k manželce, dětem...) a já se nikdy nechci rozvádět, takže se snažím sebe i přítele vzdělávat v tomto oboru

vega
Musíš si asi urovnat, co chceš, jestli manžela doma od 15:30 k dispozici ale třeba bez peněz, nebo pracovitýho chlapa, kterje vás sice zabezpečí ( v dnešní době), ale holt se uvidíte málo.
to je taky pravda, uvědomila jsem si, že bych nechtěla chlapa, který je sice doma často (nebo dokonce pořád), ale nemůže si dovolit plnit své rodině sny, zaplatit dětem školy a dopřát i manželce ( budoucí) tu kapku luxusu, o které se mluví v jedné reklamě
Když chybí v rodině peníze, také se to hodně odrazí na vztazích, lidé se kvůli nim hádají a jsou nešťastní, že si nemohou dovolit to, co by třeba chtěli...Tak musíme být rádi, že ti naši muži, nám chtějí zařídit život bez počítání každé koruny...

arrow
profile_image
Mado
od 18. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

I když vím a cítím, že by byl raději se mnou po večerech a trávil čas jinak než v práci, v té práci je, protože té práce má hodně a protože se tam navíc realizuje a baví ho to. Já ho podporuju, jsem na něj hrdá, že je úspěšnej a můžu k němu vzhlížet. I on je hrdej na mě. Mám čas na sebe, protože chodí až pozdě večer, ale říkám si, jestli se dá na tohle zvyknout, protože mi prostě chybí, že spolu víc nejsme, než jsme... Myslíte, že se ty priority vážně změní? Nechci ho měnit, chci ho takovýho, jakej je, jen jestli věřit tomu, že tý práce bude míňa on poleví...

arrow
Neprodává v Bazaru

reaguji na Ladynku...-já myslím že to má snad v pořádku,ne?Nevím...,píšete že je rodinný typ,i vy,jak plánuje koupi baráčku..,čas si na vás udšlá,navíc píšete,že pracuje doma...-to jsou pomalu ideální kombinace!

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené