Pracovat u advokáta nebo notáře?

Jo, ta pracovní doba je další, co mě u koncipování vadí....teda já nevím, jak to je, ale co jsem tak slyšela, tak se rozhodně 8 hodin nedodržuje a kolikrát se jede do noci. Takže to taky nezní moc dobře.

Přesně tak, pracovní doba bvá tak 10 hodin denně přičemž přesčasy do platu jsou automaticky zahrnuty, aby si člověk nemohl náhodou říct o peníze přesčas ...

To s tou pracovní dobou je známá věc, ale to je snad jen u těch větších advokátek? Nevím. Tam by se mi makat nelíbilo, protože tam pak děláš vše jak na běžícím páse. Jednu konkrétní smlouvu mrskáš v různých verzích celý den. Já po škole mám představu jít na justiční čekatelku, soudkyně, mít fixní plat a někdy i pracovní dobu. Nabrat zkušenosti a šup do advokacie již s nějakou klientelou a hlavně zkušenostma z druhé strany. Bohužel je to dost nereálná představa, protože je celkem známé, že stát se soudcem nezáleží jen na znalostech. A k těm notářům já mám nějakou averzi. Nedávno jsem tam byla něco ověřit a ta sekretářka se mnou jednala jak s nějakým méněcenným povlem.

Když jsem byla ještě na škole, tak jsem měla raky představu jít na soud, jenže ... je zase obecně známé je soudců je full staff a žádní justiční čekatelé se ani nenabírají, teda pokud já vím. Takže já bych zase zvolila opačný postup, nejdřív advokátka a pak až se něco uvolní, tak soudkyně

Jasně to je taky možnost )) S těma justičníma čekatelama to nevím, ale je zřejmé, že když už se konečně něco uvolní, tak na to místo půjde akorát tak nějakej prominent. No je to hold s tou právničinou těžký, na tvém místě bych taky nevěděla kam jít. Občas pochybuju, jestli jsem neudělala s tou školou chybu. A co státní správa? Pevnej plat, pevná pracovní doba, málo stresů. Ale to raději asi už ten notář

Státní správa to je celkem loterie - jeden kamarád je tam zaměstnaný a nedělá celej den ale vůbec nic (což pro mě znamená neuvěřitelnou nudu a hlavně by mě štvalo, že všechno co jsem se naučila absolutně rychle zapomenu), druhý kamarád je celkem spokojený žádná honička ale přitom je co dělat, je dost spokojenej. Ale víc je těch co nemají do čeho píchnout, takže riskovat to vážně asi nebudu ...

yanina
Občas pochybuju, jestli jsem neudělala s tou školou chybu.

ja som teraz v 5.ročníku a tiež pochybujem či som na správnej škole Celá rodina sa ma dookola pýta čo chcem robiť po škole a ja neviem,čo im mám povedať. Najradšej by som šla na prokuratúru ale dostať sa tam je ozaj ťažké, ak tam niekoho nemáte.Kamoška čo skončila školu v lete pracuje ako koncipientka u jednej advokátky ale robí od vidím do nevidím za úplne smiešne peniaze,ktoré jej nestačia ani na nájom,rodičia ju musia stále dotovať,dokonca viac než počas VŠ a sama vraví že kebyže má miesto,tak ide pracovať radšej na hocijaký úrad a mala by aspoň kľud,viac peňazí a nechodila by domov o deviatej večer.

Claire_
koncipient určitě může mít i velký plat, ale myslím, že až po nějakém roku, první dva roky práce ti snad nikdo nedá víc než dvacet tisíc? moje jedna spolužačka měla možnost hned po škole nasotupit do kanceláře, kde měla čistý plat přes 20.000...ale za cenu, že jí šéf libovolně vtrhnul do kanceláře a díval se, jestli pracuje, jestli náhodou nevaří kafe, vracela se tak v pět šest odpoledne, a aby to stíhala, vstávala ráno po páté. plat fajny, ale vydržela jen chvíli, pak radši utekla.

Claire_
nikde nepíšu, že to je běžná praxe....ale myslím, že kdekoli směrem od prahy do pohraničí je běžný malý plat, dlouhá pracovní doba, a nízká specializace. zas už jsem byla v kontaktu s povícero advokátními kakcelářemi, abych mohla říct, že to opravdu tak je.

o praze se vůbec nebavím, protože to je jiný svět

Claire_
a hlavně ...na menších městech je praxe, že hodně věcí se dělá po známosti (směnný obchod...) ty mi něco zařídíš, já ti sepíšu smlouvu. pokud by advokát od každého klienta důsledně bral peníze (místo flašky slivovice...) bylo by to i jiné těžko se berou peníze od sestry někého známého, co má tři děcka na krku a manžela gamblera nebo alkoholika, rozvádí se...tady každý každého zná, všecko je všelijak pomotané.....brrrr, na tohle já právě nemám nervy.
leda dělat třeba obchodní právo, ale to mě zase opravdu nebaví. (--- asi půjdu pást husy...)

Samozřejmě, že vám na začátku praxe nedá nikdo moc velký peníz, ale připadá mě směšný, když vysokoškolákovi s půlroční praxí, který má pracovní dobu 10 hodin denně se stresující prací, dají méně než prodavčce v obchoďáku s hadrama (je tady diskuze, kde se píše, že prodavčka má třeba 16 tis čistého....) To za přiměřené nepovažuju. A to, že to je všude, je jen a jen smutné, neboť takovou praxi si vytvořili právníci sami. Bohužel je v dnešní době těch absoluventů práva až příliš a jsou ochotni za takový plat pracovat, protože si prostě řeknou, že tu koncipientskou dobu nějak přežijou, ale ruku na srdce, kdybych bydlela v Praze sama, tak se svým platem si pořídím nájem garsonky a celý měsíc přežvykuju chleba.

Claire k těm justičním čekatelům, jestli si myslíš, že rozhodují znalosti a zkoušky, tak bych řekla, že jsi celkem naivní. Nezávislá justice není až tak nezávislá.

No já koukám jako blázen , jediný normální pohled tady má Claire_.

Já nevím, co je na odchodu v pět hodin v pořádku? Za to by byl u nás vyhazov. Očekává se nasazení, nadšení, znalosti, preciznost, loajalita - z příspěvků, které tady čtu, nic takového necítím.

A víš, kolik mají MUDr. po škole? Přijde ti právničina záslužnější?? A víš jaký je rozdíl - jako právník si ty peníze můžeš vydělat narozdíl od těch doktorů.
nerozhodna
A ke tvé úvodní otázce - do advokacie nechoď a do justice taky ne. Myslím, že ani na jedno nejsi ten správný typ.

Mimochodem, co si myslíš, že jako začínající koncipient umíš? Prakticky nic, jsi jen náklad (vezmi si superhrubou mzdu, náklad na tvé místo, poplatky ČAK a riziko, že něco pokazíš).

jataky
já taky nikde netvrdím, že mě právo nadchlo vlastně vůbec nic nehodnotím, jen píšu své zkušenosti (případně cizí), ostatní ať si z toho něco vyberou.
mě by teda po škole štvala jedna věc - kdybych si ze svého platu nemohla dovolit platit byt a stravu a rodiče by mě museli dál podporovat, což se občas taky stává (i když možná právníkům ne)...jinak je mi to fuk, jinou náplň dne než práci stejně nemám, můžu tam být třeba do půlnoci.

myslím, že při rozhodování není špatné vědět i zkušenosti někoho, kdo zjistil, že advokacie není jeho šálek čaje, a jak to v tom případě vypadá.

myslím, že advokáti z vekých měst (a nejen advokáti, ale sto dalších povolání) zas nemají moc představu, jak to skutečně chodí v malých a ještě menších městech.

ehm...a kdy se vracíš z práce ty? v osm? mně přijde pracovní doba od sedmi do šesti docela fak dlouho, když celou dobu pilně makáš, píšeš smlouvy, a máš tak dvacet minut na oběd. vím, že to tak je, koncipient prostě musí makat za málo, aby pak mohl mít hodně, a taky aby získal zkušenosti. musí to tak být, ale to neznamená, že to není dlouho.