arrow
profile_image
Sang
od 11. 3. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Po jedné diskuzi s kamarádkou jsem začala více uvažovat o tom, proč je přátelství v dnešní době považováno za tak nízkou prioritu a naopak partnerství je ohromně glorifikováno (přijde mi, že v minulosti to bylo jinak, hlavně tedy u mužů). Jsem poměrně nezávislý člověk, netoužím nijak zvlášť po dětech, závazku, manželovi. Mam ráda své zájmy, chci se věnovat práci, jsou pro mě velmi důležití přátelé. Víc a víc si ale uvědomuji, že oni to tak většinou nemají. Nejde o to, že by bylo špatné se vdát aj., nechápu ale, proč lidé opouští své přátele jen proto, že proběhla svatba. Proč všichni berou jako svůj jediný cíl uhnat manžela/manželku a následně si z něj udělat jedinou osobu na světě? To lidé skutečně nemají potřebu přátel, mít blízkou osobu, s kterou můžete trávit čas a říct jí všechno a NENÍ to manžel/manželka? Manželství se mi jeví jako klec, kde se lidé uzavírají před vším okolo kromě partnera, stávající se posedlými a závislými, šíleně majetnickými. Přitom mi přijde zdravé a příjemné mít i lidi mimo manželství, prostě být pořád stejný jako před manželstvím, zachovat si osobnost, neztratit sám sebe. Mnohokrát mi bylo vysvětleno, že partner je naprostá priorita, stojí nade vším, nad všemi, všeho je nutné se pro něj vzdát, pokud vám na manželství záleží. I když jsem měla trvalý vztah, tak jsem se ale nikdy nenechala o přátele připravit, protože i když přítel byl velmi důležitý, nebyl jedinou součástí mého života, byl jen velkým procentem z něj, přátelé, rodina a zájmy tvořily zbytek a měly stejnou váhu, bez nich bych nebyla úplná a šťastná. Proč to lidé tak obvykle ve vztahu nemají? Vážně jsem si nechali nahnat do hlavy, že ulovit manžela je největší životní cíl a nic dále netřeba? Zní to jak z 18. století a děsí mě to. Už jen proto, že netuším, kde okolo třiceti seženu příčetné přátele.

arrow
profile_image
MalinkaBoo
od 30. 3. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Já si dovolím nesouhlasit...v mém okruhu přátel, co se tak scházíme, nikdo partu kvůli partnerovi neopustil. Může se stát, že má někdo nového partnera, tak se párkrát neukáže, ale naopak, pak ho ostatním představí a schází se s námi i s tím novým partnerem. Jsou mezi námi kamarádi zadaní x let a jejich společenský život tím nijak neutrpěl. Vdaná jsem zatím pouze já a že by to znameno, že se na kamarády vykašlu? Ted se budeme stěhovat, tak je jasné, že se s nimi nebudu vídat každý pátek, když budu 150 km daleko, ale vždy, když sem pojedeme, tak se s nimi ráda uvidím, nehledě na možnosti telefonu a skypu. Já jsem s v okolí snad nesetkala s žádným párem, kdy by žili ti dva jen pro sebe a na přátele zapomněli....(moje první láska byl velice majetnický a uzurpátor, ale od mých přátel mě nikdy neodstřihl úplně, i když se o to snažil....taky jsem ho nechala a ty kamarády mám dodnes.... a jsou to lidi, na které se dá spolehnout a i když se třeba nevidíme tak často jako dříve, o to více se těšíme na společná setkání...)

arrow
profile_image
Elienka
od 8. 8. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Reaguji na Sang:
A kde jsi přišla na to, že lidé v manželství nemají přátelé? To je asi podle toho, v jaké společnosti se pohybuješ. Potom to tak asi můžeš vidět ale já s tím nesouhlasím.

A na tvou otázku, proč lidé vyhledávají manželství, je odpovědí asi to, že chtějí mít děti a na staré roky nebýt sami. Mít rodinné zázemí je velice důležité. Navíc dnešní trend, dělat kariéru a další věci, mě osobně nevyhovuje a myslím si, že jestli to takhle půjde dál, tak nebude zachvíli nikdo mladý, jen staří lidé.

arrow
profile_image
Sang
od 11. 3. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na MalinkaBoo: Děkuji za mírné navrácení optimismu. Máte ale i nějaké přátelé zcela individuálně bez toho, aby se zapojoval partner? Všimla jsem si, že někteří mí zadaní přátelé mají skoro tendenci na naše posezení vodit svého partnera a být ve třech. Jejich protějšky mi nevadí, ale neoslovují mě natolik, abych s nimi zrovna musela trávit každou volnou minutu a nemohla se bavit o osobních věcech, které bych třeba jinak přátelům řekla. Souhlasím, že vidím kolem páry, co se společenského života nevzdali, ale opravdu ho vedou dál jako PÁR - ne sami o sobě, tzn. bez protějšku ani krok.

arrow
profile_image
Mia_Sofia mojeid
od 3. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Sang: ale, proč lidé opouští své přátele jen proto, že proběhla svatba. Proč všichni berou jako svůj jediný cíl uhnat manžela/manželku a následně si z něj udělat jedinou osobu na světě?

Já bych tedy netvrdila, že je k tomu zapotřebí manželství. Okolo sebe mám kamarádky, kterým stačí si najít partnera a o kamarádkách už nevědí. Abych to uvedla na svém příkladu: mám přítele už několik let, a dokud moje kamarádka neměla přítele, chodila se mnou pořád ven (jestli bych někam nezašla, jestli půjdem zapařit), chtěla se mnou něco podnikat, často mě kontaktovala sama od sebe, jezdila s námi na výlety, chodila na grilovačky apod. Pak si našla sama přítele, přestěhovala se kousek od našeho domu (takže možnost se vídat ještě větší) a najednou jsem ji viděla jen 1x za tři týdny.. Takže má zkušenost je taková, že single si občas postěžují na zadané kamarádky (že jsou pořád se svým chlapem), ale samy pak nedělají nic jiného..(není to na nikoho útok, ale jen má zkušenost) Ale určitě nepozoruju, že by kamarádský vztah ovlivňovalo víc manželství než partnerství. Už partnerství kamarádský vztah hodně změní.

Sama chodím se svojí single kamarádkou pravidelně ven 1xtýdně, někdy zajdeme zapařit a stačí mi to.
Nepovažuju kamarádství za prioritu z toho důvodu, že vedle sebe nemám opravdové kamarádky. Spolehnu se raději na svého přítele, kterého mám zároveň i jako kamaráda. V posledních letech jsem totiž nepotkala ženu (kamarádku), které bych mohla věřit, svěřit se a která by pro mě byla oporou.

arrow
profile_image
Elienka
od 8. 8. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Sang: Máte ale i nějaké přátelé zcela individuálně bez toho, aby se zapojoval partner?

Já osobě ano, neboť s mým mužem máme absolutně odlišné koníčky a zájmy a každý si je tudíž vykonáváme sami. Někdy i samozřejmě spolu. A takových lidí kolem sebe máme hodně.

Jako nadruhou stranu chápu, že pokud někdo chce brát partnera, proč ne. Je to normální ale taktéž se setkávám s tím, že někteří jsou na tom druhém skoro závislí a nemůžou se od sebe hnout. Ale to je jako jiný problém a né problém manželství jako takového.

arrow
profile_image
Elienka
od 8. 8. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Mia_Sofia: Nepovažuju kamarádství za prioritu z toho důvodu, že vedle sebe nemám opravdové kamarádky. Spolehnu se raději na svého přítele, kterého mám zároveň i jako kamaráda. V posledních letech jsem totiž nepotkala ženu (kamarádku), které bych mohla věřit, svěřit se a která by pro mě byla oporou.

S tím naprosto souhlasím. Taktéž beru partnera jako člověka, ke kterému mám důvěru, tak jako on ke mě. Přátele tento vztah opravdu nenahradí.

arrow
profile_image
chocolattecoffee
od 8. 4. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Sang: Mam ráda své zájmy, chci se věnovat práci, jsou pro mě velmi důležití přátelé.

Bohužel to má každý jinak a to musíš příjmout. Ale taky jsem si každopádně všimla toho, že moje kamarádky, které mají stálého přítele se na něj maximálně upnuly a dostat je ven z bytu je zázrak! (pozn i já sama mám už rodinu/dítě, ale kamarádky si myslím nezanedbávám)

Cituji Sang: nechápu ale, proč lidé opouští své přátele jen proto, že proběhla svatba

No ono to není jen tou svatbou. Spousta známých v mém okolí se takhle izoluje doma už jen proto, že jsou v delším vztahu. Jsou lenivé, na kávu se jim nechce, to radši přemlouvají mě, abych došla k nim domů, nechápu to.

Cituji Sang: mít blízkou osobu, s kterou můžete trávit čas a říct jí všechno a NENÍ to manžel/manželka

Takových ale není moc, alespoň u mě to tak není. Docela i lituju toho, že jsem se nějakým kamrádkám kdy svěřovala.

Cituji Sang: Manželství se mi jeví jako klec, kde se lidé uzavírají před vším okolo kromě partnera

Ale je to jejich volba. Podle mě to není pravidlem. Očividně ty to tak někdy mít asi nebudeš, když se ti to nelíbí. Ani já to tak mít nechci a určitě tu je hodně lidí, co to tak taky nemá. Ale vím, o čem mluvíš, co tím myslíš.

Cituji Sang: všeho je nutné se pro něj vzdát, pokud vám na manželství záleží

Hrozný, někdo to opravdu přehání. Podle mě ten "manžel" o tohle obětování ani nestojí. Já nevím, co se svatbou mění, nevím proč to někdo dělá, že se takhle izoluje vyloženě po svatbě, já nikoho takového neznám. Moje známé se izolují už jen proto, že mají delší vztah, jsou zalezlé doma a jejich miláček si vesele lítá po městě, kde chce a ony hnijou doma. Protože jsou oddané svému příteli.

arrow
profile_image
chocolattecoffee
od 8. 4. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Mia_Sofia: Okolo sebe mám kamarádky, kterým stačí si najít partnera a o kamarádkách už nevědí.

Přesně o tom mluvím.

arrow
profile_image
yourcandy
od 30. 1. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Taky nesouhlasím s tím, že by svatba negativně ovlivnila přátelské vztahy.Pokud jsou dobré a pevné tak vydrží i přes životní změny.A to svatba sebou většinou přináší, protože když dva chtějí založit rodinu a mají děti, už toho času na flámování a přátele tolik není.S dětmi přijdou povinnosti a na všechno je málo času.To si potom rozmyslíte jestli volno využijete s manželem, kdy si chcete užít jeden druhého sami a nebo s přáteli.Já osobně vždycky dám přednost manželovi, protože když se ohlédnu za sebe , tak za těch mých 35 let prošlo mým životem plno přátel a známých,ale těch stálých a nej bych spočítala na prstech jedné ruky a ty si hýčkám a žádná svatba to nezkazila .Taky jsem se už odnaučila ptýtvat svým časem pro lidi , kteří za to nestojí.Pro mě je priorita manžel, ať už to zní jakkoliv dobře nebo blbě ))) Kdysi dávno mi babička mého prvního kluka, řekla tajemství jejího dloooouholetého manželství - nikdy si do vztahu nenechali kecat nikým z vnějšku.Ani od rodičů , ani od přátel našeptávačů.A to už oslavili zlatou svatbu

arrow
Neprodává v Bazaru

Já teda nejsem vdaná, ale mám vztah už téměř 4 roky (od 18 ) a mám (měla jsem) 2 druhy přátel.
Jedni se kterýma jsem blbla "za mlada" na diskotékách a barech a tak možná v létě nějaké to stanování, ale nic jiného jsem s nima nepodnikala. Pak přišel přítel, já jsem přestala každý týden běhat po diskotékách a za ty 4 roky co jsem se těmhle lidem nevěnovala jsem o ně tak nějak přišla. Ale asi to není jen mnou příjde mi že jsme se za tu dobu každý posunuli někam jinam někam dál a ty naše společné zájmy (alkohol, diskotéky) už každého omrzely... Neříkám že občas na tu diskotéku nezajdu, ale nežiju tím tak jako v těch 17-18ti.

Pak mám druhou skupinku přátel mám 5 opravdu dobrých kamarádek. Všechny se mezi sebou známe a rozumíme si, pokecáme si, zajdem si občas do baru a jednou za uherský rok i na diskotéku. Vídám se s nima pravidelně a jsou to pro mě opravdové kamarádky na které bych se nikdy nevykašlala.
Přítel je zná, ale jelikož chodíme si posedět na kávičku nebo do baru jen holky tak s náma nechodí. Nemusím s přítelem taky podnikat uplně všechno! On je rád že jdu za holkama a sám si jde se svým kamarádem raději na pivo a pokecá s ním o sportě a tak.

Pak jsem poznala i hodně lidí od přítele. Za ty 4 roky je považuji i za své přátele. Někteří jsou v párech, někteří jsou volní a s nima podnikáme něco každý víkend. Nějaká grilovačka, výlet, ohňostroje atd...

Nemyslím si že je to vyloženě tou svatbou, že se lidi přestanou vídat s přáteli. Je to spíš tím, že pořád chtějí být s tím přítelem a na kamarády se prostě vykašlou! Nás taky bývalo 6 dobrých kamarádek, ale ta jedna si našla tak před rokem přítele a od té doby na nás pěkně prdí. Když se někam jde nemá čas, je nemocná, musí jít do práce atd... naposledy jsem ji viděla začátkem prosince kdy s náma jela na koncert Rihanny a to jen proto, že měla koupený lístek. Od té doby 2 z nás měli narozeniny a ani na oslavu narozenin nepříšla a sama měla narozky a ani nás nepozvala.
Je to největší hloupost co může ženská udělat! Až bude mít s přítelem nějaký problém nebude to moct nikomu říct. Kdyby se rozešli tak nebude mít absolutně co dělat, protože tímto svým jednáním příjde o své kamarádky a nebude mít pak nikoho!

Já jsem se taky kvůli příteli vzdala těch diskoték a těhle lidí kolem sebe, protože jsem na to neměla chuť ani čas, ale svých nejlepších kamarádek bych se nikdy nevzdala....

arrow
profile_image
chocolattecoffee
od 8. 4. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Kokinecka: Já jsem se taky kvůli příteli vzdala těch diskoték a těhle lidí kolem sebe, protože jsem na to neměla chuť ani čas

Ano, diskotéky apod mě taky neberou a nedělá mi problém tam nebýt.

Cituji Mia_Sofia: Sama chodím se svojí single kamarádkou pravidelně ven 1xtýdně, někdy zajdeme zapařit a stačí mi to.Nepovažuju kamarádství za prioritu z toho důvodu, že vedle sebe nemám opravdové kamarádky. Spolehnu se raději na svého přítele, kterého mám zároveň i jako kamaráda. V posledních letech jsem totiž nepotkala ženu (kamarádku), které bych mohla věřit, svěřit se a která by pro mě byla oporou

Přesně tak, mám 3letý vztah a přítel je moje priorita z toho důvodu, že ti "kamarádi" a "kamarádky" se vždy ozývali, jen když něco potřebovali, takže proto nemám tuhle potřebu. V dnešní době je velké štěstí najít opravdové kamarády, já ho bohužel neměla. Proto stavím do popředí mého přítele. Je to pro mě partner a zároeň kamarád a nevadí mi to . Tohle má asi každý nastavený jinak. A co mi teda taky vadí je, když mi do toho někdo z nějakých chytráků začne kecat, až mi skoro nadávat ( to nenarážím na tuhle diskuzi, ale opravdu takové lidi znám).

arrow
profile_image
Mia_Sofia mojeid
od 3. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji yourcandy: Taky jsem se už odnaučila plýtvat svým časem pro lidi , kteří za to nestojí

Hmm, tak přesně tohle bych taky potřebovala naučit

Cituji Elienka: Přátele tento vztah opravdu nenahradí.

Cituji Kokinecka: Až bude mít s přítelem nějaký problém nebude to moct nikomu říct.

Já nevím, jestli je to jen v mém okolí, ale mně právě přijde, že dnešní kamarádství jsou hrozně falešná. Určitě je to o lidech a nejde to tak říct o všech, ale já z mých kamarádek nemám pocit důvěry a upřímnosti a ani se jim už nesvěřuju. Dřív jsem se svěřovala a zjistila jsem, že jsem jediná, takže jsem s tím přestala.

Cituji Kokinecka: protože tímto svým jednáním příjde o své kamarádky a nebude mít pak nikoho!

Třeba já bych nepoznala rozdíl .

Cituji Amber: V dnešní době je velké štěstí najít opravdové kamarády, já ho bohužel neměla

přesně jako bych to psala já.

arrow
Neprodává v Bazaru

Já taky upřednostňuji přítele jezdí domů jen na víkend (přes týden je pracovně mimo) tak si s holkama domlouvám dýchánky spíš v týdnu než o víkendu.
Pokud chtějí jít do baru nebo diskotéku v pátek tak se domlováme dopředu, aby jsme si udělala každá čas a já to příteli řeknu do předu, takže spolu žádný plán nemáme a on si taky pokecá s klukama sám beze mě.
I když se vidíme jen o víkendu tak stejně mu dopřeji aby byl chvíli s klukama sám (chodí hrát fotbálek, nebo se chodí dívat na fotbal).

Jsem ráda že jsme k sobě takoví tolerantní a on je rád že jdu za holkama a mě vůbec nevadí když jedno dopoledne z toho víkendu stráví na fotbálku s klukama! Myslím si že tak to má být...

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené