arrow
profile_image
Carolinee
od 15. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Jsem s přítelem něco přes dva roky. Zpočátku se jednalo o fyzickou přitažlivost, která se postupně během dvou měsíců proměnila v lásku. Partner je ohleduplný, cokoliv si přeji je ochoten udělat, myslím tím naplánovat různé výlety, pokud potřebuji něco zařídit, tak vždy pomůže. Kromě občasných hádek kvůli bývalé přítelkyni, která se neustále do vztahu pletla, nastal první velký problém až po roce vztahu.
Těžce jsem onemocněla, což mi znemožnilo věnovat se svým koníčkům, chodit do města a byla jsem nucena většinu času trávit doma. Čím víc jsem byla doma, tím více jsme přemýšlela a čekala oporu. Partner místo toho, aby byl oporou, začal trávit více a více času s kamarády, různé hokeje, fotbaly, neustálé party a to přestože jsem potřebovala, aby se mnou byl občas doma a cítila jsme, že mám někoho, kdo mě má rád. Probrečela jsem plno nocí s tím, že už mu na mně nezáleží a trápila se v depresích, to se odrazilo i na mém chování. Začala jsem mu vše vyčítat a dělat scény, začala jsem si pozornost vynucovat. Do té doby ke mně partner řekněme jistým způsobem spíše vzhlížel a dělal, co mi na očích viděl. Tohle byl pro mě šok. Jako obratem ze dne na den se začal chovat divně, když jsem se ho začala ptát, zda se mnou ještě chce být, na vše odpovídal NEVÍM.
Vytočilo mě to natolik, že jsem řekla konec. Ovšem v očekávání, že řekne, že to tak nechce, že se mnou chce zůstat dále. On odešel… 3 dny jsem se snažila dát vše dohromady a prosila ho, až jsem zjistila, že to nemá smysl a přestala se mu ozývat. V tom okamžiku se situace obrátila a přítel přišel s tím, jak beze mě nemůže být, že když mě ztratil, tak ho ani čas s chlapama nebaví, když nemá pro co žít. Vše jsme si vyříkali a vztah nabyl nových rozměrů, vše bylo skvělé, trávili jsme spolu více, času, pomáhal mi obíhat doktory…
Nyní je to zhruba další rok od této krize. Ve chvíli, kdy přestanu cítit lásku a to, že jsem na prvním místě, dostávám se do rozpaků. Opět začaly neustálé výlety s kamarády, pomalu mi nepopřál k narozeninám, přestože dříve mi nosil dárky i jen tak, pro radost. Cítila jsme se stále hůř a hůř, a ve chvíli kdy jsme ho prosila, ať se mnou zůstane, šel opět na party a vrátil se v 5 ráno, druhý den jsem čekala, že se ozve a zavolal mi jen kolem 13 hodiny, že jde s kamarádem na oběd, protože mu přijel z Prahy a musí se o něm postarat. Týden jsem byla vynervovaný co se to děje, až mě něčím do telefonu šíleně rozčílil a řekla jsem opět svoje: KONEC, ubližovat si nenechám. Nechala jsme si přivést všechny věci a už ten večer jsem opět litovala a vzala vše zpátky. Nyní spolu opět jsme, ale už mám stejný pocit. Chápu, že může být znechucený, že se pořád něco řešilo, a něco mi vadilo a proto tráví raději čas s přáteli, kde nemusí nad ničím přemýšlet. Ale pozornost mi chybí, když je člověk nemocný, nemá tolik koníčků a ráda bych aby už vztah někam spěl, kdežto on je jen pro užívání dokud nedostuduje. Příští rok má končit Mgr., ale přesto nevím, zda se něco změní. Jsem ochotná tolerovat vše, zábavu, fotbal, ale v normální míře. Ale potřebuji vědět, že mě miluje a něco se mnou plánuje a budu pro něj ta prvořadá. Ten pocit nemám a nevím, jak to zlepšit ,a zda to vůbec jde. V tomhle dlouho žít nevydržím. Na druhou stranu jsem stále zamilovaná a nemám na to ukončit něco, když si nejsem jistá, zda to nemůže být v pořádku  Nebo alespoň jak udělat, aby se vše vrátilo do starých kolejí, kdy jsme byli oba šťastní …

Já myslím, že Ti nikdo neporadi kočko to musiš vědět sama jestli to za to stoji Ale mě přijde, že Tě má rád jen když ho neobtěžuješ což je strašný! Já bych se rozešla. Držiím palce at si zdravá a štastna !

arrow
Neprodává v Bazaru

VIP

Leela23
spíš bych řekla, že jí má rád, jenže ona se na něj upla až moc, taky by si, i v době nemoci měla najít nějakou činnost a neobtěžovat ho, aby jí on věnoval věškerý svůj čas a péči
aby měl klid, a tak jí vyhověl, ale o tom vztah není, přece sï nemůžu takhle někoho usurpovat

matadi
No to si nemuže usurpovat sice, ale myslim, že je mladá asi jako ja (21) a to ještěčlověk je takovej mimo, že by toho druhýho nejraději vlastnil a chlapům se to nelibi no, ale přetrpět to mohl chlapik

arrow
Neprodává v Bazaru

VIP

Leela23

Jo, na to si každý musí přijít sám, že ve vztahu je ta volnost dost důležitá a to vyžadování si pozornosti? Kdo to má rád?

Pravda, v době nemoci, a třeba i hodně vážné nemoci se to vidí jnak, ale znáš to, když máš pocit, že na tebe někdo tlačí a neustále něco vyžaduje ?

Na nikoho se nemůže tlačit, ale chování tvého přítele, dle mě taky není úplně v pořádku..Já když jsem nemocná, tak mi manža dělá čaj a jídlo... než odejde z bytu vše mi donese k posteli,abych nemusela vstávat...V poledne mi přiveze oběd a noviny... A tak to dle mě má být... Koníčky má a já také, ale rozhodně nám to nezabírá tolik času...Řekla bych,že většinu času trávíme společně. Vztah prostě musí být vyrovnaný a obě strany spokojené...

Ale jsi ještě mladá a člověk se neustále učí.. ve vztahu musí být tolerance a dva ti dva lidé si musí vyjít vstříc... A hlavně - musí spolu prostě a jednoduše chtít být.Pokud někdo tráví svůj volný čas s kamarádem ( a ještě beze partnerky ), tak je něco špatně.

arrow
Neprodává v Bazaru

VIP

Cituji Carolinee: Cítila jsme se stále hůř a hůř, a ve chvíli kdy jsme ho prosila, ať se mnou zůstane

Cituji Carolinee: Ve chvíli, kdy přestanu cítit lásku a to, že jsem na prvním místě, dostávám se do rozpaků.

Cituji Friduča: Pokud někdo tráví svůj volný čas s kamarádem ( a ještě beze partnerky ), tak je něco špatně.

mě ale podle toho, co píše Carolline, připadá, že on od ní spíš k těm kamarádům utíká, bo mi přijde, že by ho nejraději chtěla jenom sama pro sebe

Nu, tímhle si asi musí projít každý sám... Nevím kolik je jemu ... Ale pokud mi něco vadí, tak to musím řešit.. Jinak se to nabaluje a vždy bouchne - logicky...

Pamatuju si, že jsem také kdysi byla zančně závislá na partnerovi ( to už je,ale let a bylo mi sedmnáct )..žárlila jsem na všechno a na všechny..Musím se smát, když si na to vzpomenu...

Určitý prostor pro sebe potřebuje každý a pokud ho nemá většinou začnou problémy... Takže nejlepší by bylo si o tom asi v klidu promluvit co a jak si oba představujou a co jim vadí...

arrow
Neprodává v Bazaru

Tvoje otázka jak stvořená pro online poradnu psychologa Klimeše v Lidovkach. Fakt bych ti doporučoval mu tvoji otazku přeposlat, jak stoji a leží. Akorat budes muset přeposlat svoji otazku emailem, na lidovkovej formulař online je moc dlouhá. Ale myslim, že líp jsi to popsat nemohla, že ti určite dobře poradí. Tady k tomu máš link :
http://www.lidovky.cz/pozor-zacina-poradna-jeronym a-klimese-dh0-/ln_redakce.asp?c=A080714_093023_ln_ redakce_glu

Jinak si pročítej vsemožny články o partnerskych vztazich a rozchodech na jeho strankach, určitě tě to osvití. Snaž se tam najít situace, kde by ses nějak nachazela, (nebo tvuj vztah), porovnavej si to a něco z toho určite taky vyplave…:
http://klimes.mysteria.cz/zpravodaj/index.php?druh 2=Rozchody

Jinak ve sve otázce popisuješ zcela jasny problém proxemiky (vzdálenosti, neboli: vypadni - vrat se, chci tě - nechci tě… ).Tady v tomhle dokumentu popisuje principy tohoto proxemického zmatku :
http://jeronymklimes.webpark.cz/mojeprace/anotace_ disertacni_prace.pdf

A tohle je jako předchozi, akorat na 200 strankach…: http://jeronymklimes.webpark.cz/mojeprace/teoretic ka.zip

Pak se Vas mozna tyká i i tohle : http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/prech ozene_vztahy.pdf

arrow
profile_image
Carolinee
od 15. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Je mu právě 23 let, což je jasný, že je an chlapa ještě mladej a asi chce jiný věci a má jiný priority ... nejhorší je pocit, když člověk miluje, ale názory se rozchází ...

arrow
profile_image
syslik136
od 9. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Na tohle je těžké odpovědět.Na jednu stranu chápu tebe,ale na druhou i Tvého přítele.Neni pro tebe lehké,když jsi nemocná a musela jsi se vzdát toho,co tě baví.A chápu tě v tom,že chceš najít oporu v přítelovi.Je to typický chlap,ze začátku se ti bude věnovat a když zjistí,že to už zvládneš sama,tak zájem a pozornost opadá.
Řekla bych,že jsi trošku závislá na přítelovi a dáváš mu to hodně najevo,chceš aby byl pořád s tebou a to není dobře.On pak chce víc volnosti a proto je pak s kamarádama,to je jeho reakce.Měla by sis najít nějakou činnost,která by tě bavila a kterou ti dovoluje i nemoc,aby jsi nebyla tolik závislá na přítelovi.Určitě máš i nějaké kamarádky,které tě dokáží pobavit i být oporou,a jen přítel.Myslím,že byste měli mezi sebou hodně komunikovat a vždycky říct narovinu,co chceš,protože samotnýho chlapa to nenapadne
Určitě bych tomu vztahu dala šanci.Chce to jen čas.Je vidět se máte hodně rádi a byla by škoda to zkazit.Ale je to jen můj názor

Těžko se do toho vžít a nikdo krom tebe ti asi poradit nemůže.Ano poradit může,ale věř,že ty si to stejně nakonec uděláš podle sebe.Záleží co ty k němu cítíš a jak by jsi dokázala žít bez něho a jak tu čtu tak těžko by jsi se stím smiřovala.Nerozcházej se sním,ale zkus dát najevo,že ti na něm zase tolik nezáleží ať se trochu snaží a uvidíš.Přeju ti ať je brzo lépe.

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené