Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Taky se divím...Když jsem se uklidnila, tak to beru jinak...Nevidím tam chybu jen u mě. Ano, neomlouvá mě to, ale je i důležité mít v tom jasno a ne všechnu vinu svalovat na sebe...

Jo, taky se teď divím...Ale už je to pryč a asi mám být ráda.

Reaguji na Nutgirl:

Upřímně doporučuji deník! Víme obě dvě, že nálady se v tomto špatném období mění velmi rychle. Až ti bude hůř, tak tě potěší, když si prohlédneš zpátky ty stránky, kde jsi už měla v hlavě jasno a nabije tě to do špatných dnů. Já rozhodně nepatřím mezi holky, které si ho píši pravidelně, začnu jen v těchto obtížnějších situací a vždy mi to pomohlo. Člověk má pak po čase pocit, že s tím už otravuje blízké tak dlouho, že už je mu to blbé. Jenže pokud to nemáš ještě dořešené, tak je potřeba to nějak ventilovat. Zprávy, vzkazy, deník si můžeš psát kdykoliv a nikomu to vadit nebude Na pozdzim jsem si sama prošla jedním těžkým rozchodem. Zašla jsem si pro radu k psychologovi, jak na to...jestli má nějaký recept. A on mi nejvíce pomohl tím, když mi řekl...slečno, co děláte v těchto kritických situacích....řekla jsem to, co obvykle dělám.....a on na to. Tak to dělejte i teď, když Vám to pomohlo před tím, tak to pomůže i teď A měl pravdu......

Moje máma mi řekla "Když dva lezou komínem, tak ani jeden nezůstane čistej!" , to mluví za vše

Stoprocentní souhlas.....

Držím ti palce a dej vědět jak pokračuješ.....

Ano, i na rozchodu se dá najít něco pozitivního.
Vem si z toho ponaučení pro příště a už ty chlapy tak nerozmazluj.

Reaguji na Nutgirl:

No víš, pokud si z tebe přítel dělal jen služku a moc si tě nevšímal, tak se ti ani nedivím, že jsi s tím kamarádem nebo známým flirtovala... Já tomu svýmu asi 2x řekla, že bych vedle něj klidně ještě zvládla se vídat s jedním týpkem a nikdo by se mi nemohl divit!

Reaguji na Nutgirl: Můžu ti říct, že se mi stalo něco podobnýho ...Taky mi řekl, že to pro mě bude lepší, že se poučím ze svých chyb a bude se mi to hodit do jinýho bztahu. A taky že mě miluje, ale bude nám líp bez sebe...ach jo

dnes, 09:23:46 - Připojeno během spojování:
Miluju tě a proto odcházím?

Ahoj holky Včera se se mnou rozešel přítel téměř po dvou letech co jsme spolu.. Je mi teprve 17 a dost špatně to nesu. Upřímně řečeno - vůbec to nezvládám. Abych to ujasnila, jsme dost rozdílný povahy a často jsme se hádali kvůli kravinám. No a včera jsme se pohádali tak, že jsme si řekli i spousty nehezkých věcí. A večer mi řekl, že už na to nemá a že nám časem bude líp. A že i když mě strašně miluje, tak to dělá pro naše dobro...A já? Já u něj celej večer brečela a přemlouvala ho, at mi dá ještě jednu šanci. Nemáte prosím nějaký rady nebo tipy jak se z toho dostat? Nebo stalo se vám někdy, že vám tohle přítel řekl? Budu ráda za všechny názory, jsem na tom fakt hodně špatně

Reaguji na michaela8:

My se taky rozešli pro naše rozdílné povahy. On mi říkal už dávno, aby nás to nezačalo ubíjet, ty naše hádky, a to si piš, že jo, takové trápení, ty něco chceš, on ti to není schopen dát, pak jsem jen furt čekala, až ho to omrzí a přijde s tím, že se chce rozejít, taky že jo, měl víc rozumu. Nebo míň lásky. Oni to ti chlapi nesnáší, furt něco řešit. Tak se pak časem radši rozejdou. A když se rozhodnou, tak je to pak definitivní. A je lepší se spíš stáhnout, at si v klidu přemýšlí. I když já sama to neumím, ale vím, že jakékoliv naříkání je stejně k ničemu. A jak se z toho dostat? Z toho se nedostaneš. Možná až časem...

Je to boužel dlouhá cesta , čekala jsem , že jsem z toho venku , ale posledních 14 dní na něj neustále myslím a proplakávám noci , jen doufám aby to byla jen nějaká přechodná krize , která velmi rychle pomine pač je to už 8 měsícu
Všem vám držím moc palečky

dnes, 10:18:40 - Připojeno během spojování:
Absolutní odstřihnutí se od expřítele

Ahojte holky. Jak jsem tu již v diskuzích psala. Měla jsem rok a půl přítele (bydleli jsme spolu), rozešli jsme se v půlce října, pak se listopad/prosinec scházeli, načež mi řekl, že mi nemůže nabídnout vztah, ale někdy v budoucnu by jsme to třeba zkusit mohli... no hned na to si našel novou slečnu, což mě absolutně srazilo na kolena a pořád se akorát trápim a představuju si je spolu. Ještě jsme ho uplně neodstřihla, myslím na něj, stýská se mi, ale on už je absolutně jinde... od toho prosince jsem ho nekontaktovala, ale na fejsbuku ho mám jen zablokovaného (což je chyba, protože ho tam vídávám, když není se slečnou a vlastně jsem tam kvůli němu téměř přestala chodit... odhodlávám se k vymazání, protože mu občas projedu profil a pak mám akorát záchvaty breku a třes, jako před chvílí). Mám pár jeho věcí a on u sebe moje. Pořád se připravuju, jak mu zavolám a domluvím se na navrácení, ale mám hroznej strach. Na druhou stranu si říkám, že by se mi třeba pak ulevilo, protože bych věděla, že už ho nikdy nebudu muset vidět... Vím, že z toho ještě nejsem venku, bojím se, jak to setkání zvládnu... tak nevím, jestli to udělat teď, nebo ještě počkat...

Pokud z toho nejsi venku - smazat facebook, vzít si věci, smazat číslo.
Při prohlížení jeho profilu se ti akorát přitíží. Já to tak udělala a hodně se mi ulevilo.
A časem se Ti podaří zapomenout.

Být Tebou bych buď vůbec nechodila na FB nebo ho vymazala z přátel - evidentně máš problém nedívat se mu na profil a jen se zbytečně trápit. Pokud to takhle budeš dál dělat tak se z toho jen tak nedostaneš. Další věc je ty věci. Naskládej jeho věci do nějaké tašky a napiš mu,že si od něj chceš vzít své věci a přinést mu jeho věci. Je to jedna z mála věcí,která pomůže ten vztah uzavřít.Takhle to máš jako určitou pojistku,že ho můžeš vidět,když mu napíšeš. Pokud na to setkání nemáš a chceš to uzavířt - je to sice extrém,ale můžete si ty věci poslat poštou. Jde o to,že si to musíš hlavně sama v sobě uzavřít a tak k tomu přistupovat. Vím,že je to těžké,ale z vlastní zkušenosti jsem tohle také odkládala. Sice jsme s bývalým přítelem od sebe byli cca 3-4měsíce,ale já měla některé jeho věci a on moje a do té doby dokud jsem ty věci nevzala a nevrátila mu je a nevzala si svoje - jsem to uplně neukončila. Rozhodně je lepší to udělat co nejdřív,aby ses mohla co nejdříve dostat do normálu. Držím palec,aby se Ti zase podařilo najít pevnou půdu pod nohama.

všechno smazat, včetně tel. čísla, vrátit mu co nejdříve jeho věci a nazdar. popř. je vyhoď pokud jsou to nějaké blbosti, třeba se ti uleví hlavně si s nim nepiš týden kdy a jak si věci předáte, prostě akce kulový blesk. já si kdysi vzala taxíka v 10večer a jela jsem k němu s taškou mokrých věcí, ptž jsem mu je ještě vyprala (to jsem nevěděla, že na mě hodí bobek), ale jak jsem měla vztek, tak jsem to nacpala do igelitky a jela k nim domů, mezi dveřma jsem mu šupla ten mokrej pytel a on chudák nestíhal taxikář se taky bavil

Věci bych mu zabalila a buď někde nechala (pokud má klíče, řekla bych mu, že mu je necháš v chodbě v krabici a ať si pro ně přijde např. dopoledne, kdy budeš pryč). Popř. bych je po někom poslala, pokud ho nechceš vidět... třeba po jeho ségře apod.

Z FB bych ho smazala.

Vím, že se ti do toho nechce, ale když to uděláš, uleví se ti.

typický vychytralý chlap... "nechci tě, ale kdyby nenašel žádnou jinou, tak tě beru, lepší než nic". Je to ponižující a trapný. Buď tě má rád a chce být s tebou a nechce, aby tě ulevil jiný...a nebo tě rád nemá. Je to jednoduché. Tyhle kecy mě spolehlivě vytáčí.

Seber sílu na tlustou čáru, uvidíš, že ti spadne kámen ze srdce.

Šmírováním na FB si akorát ubližuješ.

To jo, trapný až na půdu! Klasický kecy, aby si jako by nechal otevřená zadní vrátka! A taky možná, aby to nevyznělo moc brutálně, že už nikdy nic...

Rozhodně odevšad smazat, já si vymazala číslo, maily jsem smazala, smsky všechny, ted naposledy i z FB. Nesnesla bych, kdybych viděla jeho fotky, on si jich tam naštěstí moc nedává, nebo kdyby byl online a nepsal mi. Protože on se bavit nechce. A co nejdřív vrátit věci.