Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Přijel jen naskok, dal mi dárek a odjel. Říkala jsem mu, aby jen kvůli tomu, že mi chce dát dárek, nejezdil, že nestojím o dárek, ale o něj a náš vztah. Dárek jsem rozbalila doma, napsala, že je to moc krásný a že děkuji. Pak jsem mu volala, jestli by pro mě mohl přijet kolem půl jedenácté a on řekl že ano a opravdu přijel. Řekla jsem mu, že je to moc krásné a že mu moc děkuji, a že podle toho soudím, že mě asi opravdu miluje. Jenže pak mi zavolal kamarád a byl oheň na střeše, jakože, kdo mi má co volat takhle pozdě atd. Tak jsem se sebrala a z auta odešla a šla domů. Od té doby přestal komunikovat...To je hrůza, já si to pamatuji, jako by to bylo teď...

formica
a jak je to dlouho co se neozýváte? volalas mu ještě pak nebo psala?

z tohodle mi ale zase přijde, že měl snahu, že vás úplně neopískal, já myslela, že 14 dnů na tebe úplně kašlal...

Před 14 dny byla ta první hádka. Od té doby je to divné, nejdřív šílel on, pak jsemzačala já. Ve čtvrtek mi dal dárek. V sobotu mi zemřela babička a on napsal tu úžasnou sms, včera jsme se rozešli, chce to tak nechat, prý je to nejlepší řešení pro nás oba. Komunikuje se mnou tak, že radši nekomunikuje.

formica
Asi jste oba dost nezdrženliví v reakcích, některé věci se pak už nedají vzít zpět. A jak se říká, pozdě bycha honiti, nemá smysl, abych Ti říkala, že demonstrativní odchody ničemu neprospějou... Oba máte pocit, že jste v právu a že chyba je na straně druhého. Těžko radit. Je otázka, jestli se k sobě vůbec hodíte, s takovými temperamenty. Ale musela jsi přece cítit, jaký je jeho vztah k Tobě, zvaž, jestli by to nestálo za nějaký originální vstřícný krok.

formica
takže chápu dobře, že tys řekla konec, pak to chtělas změnit a on že je to tak lepší? a od té doby nic?
já myslím, že se ti stejně ještě ozve, uvidíš. chce to čas, aby si možná trošku uvědomil co se vlastně stalo...

Jak ho znám, tak on když se rozhodne, tak přesto ani vlak nejede. Chybu v životě nepřizná a omlouvat se nebude. Snažil se do chvíle, než zjistil, že jsem se začala snažit taky. Stalo se to před 14 dny, přes 7 dní jsme se neviděli a když jsme spolu mluvili po telefonu, hádali jsme se, pak jsme se sešli v úterý a byla další hádka. Ve čtvrtek přijel a od té doby už je to katastrofa.

formica
asi by bylo nejlepší sejít se a vše si narovinu vyříkat. My tady můžem polemizovat jak chceme... Pokud semáte rádi a chcete být spolu, měli byste se vykašlat na nějakou ješitnost a udělat ústupek a všechno probrat.. co se vlastně stalo, proč. a zda by to nešlo napravit... asi tak bych to řešila já

Co si mám představit pod tímto :

Ježíš, holky, kdybyste věděli, jak já bych to všechno chtěla vrátit nebo to nějak změnit, ale jak to mám udělat?

Jsme oba ve znamení panna, takže je jasné, odkud vítr vane. Já bych se nejradši neviděla. Já jen chtěla trochu zájmu a pochopení, nic víc...když jsem v afektu, tak jsem jako parní válec...

formica
taky bych ráda vrátila spoustu věcí, to ale bohužel nejde... ale podle mě máte ještě šanci, narozdíl od nás

Vločko, on je problém, že se mnou mluvit nechce, prostě si postavil zeď...obranu proti mě. Nevěří mi, že mě to mrzí, myslí, že to říkám jen tak a tou svou reakcí na smrt mé babičky taky nevím, co chtěl dokázat. Já jsem hrozná co...

nevím třeba ho pozvi na véču, na kafe, někam a zkuste si promluvit... řekni mu, že nechceš řešit, co bylo, ale co může být, že je ti líto... teda pokud ho chceš zpátky

Tak začni u sebe, jsi ženská, ta na sobě může zamakat (chlapi jsou vůči práci na sobě docela "odolní"). Ona ta hloupá rada počítat do deseti má něco do sebe. V téhle situaci bych nějakou společnou vyříkávací schůzku neiniciovala, musíte vychladnout. Požádala bych ho, aby odložil definitivní rozhodnutí o 14 dní, měsíc, a pak teprve bych radila sejít se na nějaké neutrální půdě a říci si, jestli jste pro sebe ještě důležití.

souhlas

To je nezralá reakce ukřivděného... kolik mu je?