Sedavé zaměstnání

Snažit se jíst zdravě (5x denně menší porce) a zařadit do svého života sport + dostatečně pít... Myslím, že to by mohlo pomoct

Ahoj, mám to v práci také tak. Snažím se hlídat si příjem energie a co nejvíc to po práci vyběhat sportem.

Já se taky snažím sportovat, nepřejídat se a hlídat se...ale kolikrát přijdu z práce hodně pozdě a nálada ani čas už není na nic..

Reaguji na Lennca:
Tím jsem se ještě chtěla zeptat, dkyž už jsem u toho cvičení, zda spalovače tuků nebo takové ty přípravky, které se smíchají s vodou a pijí se při cvičení, jestli pomáhají nebo jsou to jen vyhozené peníze?

toho máš moc druhů , ale asi myslíš sacharidové nápoje- tak ty podporují energii a růst svalové hmoty, pak máš iontáky které ti dodají pouze energii ale u cvičení je nejlepší pít vodu možná s citronem.

Reaguji na Fellys:
Jo, ty iontáky jsem myslela. Když jdu do posilovny, tak to tam každý pije. Tak nevím, jestli je to jen "moderní" nebo to fakt funguje.

Pití a snažit se víc sportovat, třeba jezdit do práce na kole, apod

Reaguji na Fellys:

Sacharidové nápoje určitě ne! Ty jsou pro ty, kteří cvičí, aby přibírali hmotu, jak jsi psala. Ale přibírali hmotu aktivním cvičením. Při sedavém zaměstnání by určitě přibírala. Spíš jsi asi myslela takové ty dietní nápoje, ne? Ty jsou dobré, aby tě zasytili. Místo oběda nebo večeře.
Já mám taky sedavé zaměstnání a osvědčilo se mi spíše nejíst - samozřejmě s mírou. A jíst hodně zeleniny. Sport je při sedavém zaměstnání dobrý na udržování a nepřibírání. Několik měsíců jsem chodila na spinning, těšila jsem se jak krásně zhubnu, když se potím jak čunče a houby s octem, zhubla jsem 2 kg Takže jsem se naštvala a zkusila jsem jíst méně. A ejhle, ono to funguje, zhubla jsem a kila se mi nevrací

Reaguji na Monus:

Hmm, tak přesně takhle se cítím teď taky. Odpoledne mám v práci pocit, že asi únavou umřu Tělíčko mi zlenivělo

Taky mám sedavé zaměstnání a jsem z toho strašně nešťastná. Sedím v práci na zadku 11 hodin od 10 od rána do 9 do večera a nejhorší na tom je, že se strašně nudim, tudíž pořád myslim na jídlo a tím pádem furt jim...no a samozřejmě se to na mojí postavě podepisuje. Navíc z práce chodim v 10 večer a to se mi opravdu nic dělat nechce...možná tak spát, no a ráno se nemůžu přinutit vstát dřív a jít třeba běhat... nějak sem tomu běhání nepřišla na chut zatim Když mam volno tak samozřejmě chodim cvičit (zumba, spinning, T-bow) ale bohužel mi to nepomáhá ... vůbec nevim co dělat holky... jsem fakt zoufalá. Já vim nejíst, ale to mi nějak nejde navíc mam jídlo hrozně ráda...je to začarovaný kruh!

Reaguji na Hanulllinecka:
Přesně tak!
Když v práci není co dělat, člověk myslí jen na to, co si kdy vezme co kdy s ní.
Já si ted zaplatila cvičební plán do posilovny, chodím 2x týdně + semtam spinning nebo bazen, někdy běh...
Tak uvidim co to se mnou udělá.

Mám sedavé zaměstnání už asi 9 let a zatím se to nějak nepodepsalo, ale asi to bude o tom, že se hlídám, mám zkrátka disciplínu, jím 6 x denně lehčí jídla. Kolega, který dříve pracoval manuálně a byl štíhlý nyní asi 3 roky sedí na zadku, pěkně přibral, a tak jsem vypozorovala následující: ráno si dá menší snídani, kafe, cigáro. Ke svačině nemá nic, k obědu (kolem 11. hodiny) má pizzu nebo rohlíky + vlašák nebo meníčka z restaurace, k tomu nějakou sladkost, k druhé svačině nemá nic a večer se údajně napráská rohlíkama, párkama apod. nebo teplou večeří, zalije to pivkem nebo vínem a vypadá rozkydle, a to je chlap! A chlapi mívají lepší spalování.
Dříve jsem tu měla kolegyni, a ta na tom byla úplně stejně jako kolega. Její stravovací režim byl: snídaně kafe + cigáro, občas snídaně v podobě rohlíku, k svačině nic (výjímečně kousek ovoce), k obědu teplé jídlo - meníčko, sem tam zákusek; ke druhé svačině nic nebo opět výjímečně kousek ovoce a taky se údajně najedla pořádně až večer.
Pohyb - všichni nulový - ani já nějak pravidelně nesportuji, mám převážně přirozený pohyb /chůze, doma uklízení, vaření, občas kolo, běh, brusle/.
A to do mě v práci zpočátku všichni ryli, že "pořád jím", což mi bylo dost nepříjemné, ale překonala jsem to a jsem pořád stejná, naopak - oni přibrali a teď se můžu smát já jim.
A o věku to taky až tak není, protože moje šéfová (40 let, sedavka) jí také 6 x denně, dokonce i sladká jídla, občas smažená, a také je pořád hmotnostně stejná.
Takže hlavu vzhůru, chce to jenom trošku plánovat a zvyknout si na pravidelnost.

Lepší se dostatečně najíst přes den, a hlavně pravidelně, menší porce, ne šílenosti typu každodenní kobliha, zákusek....
A ještě kafe -alespoň u mě- spouští zbytečné chutě. Lepší je obyčejná voda, hlavně v teple.

Po práci dost pohybu. Aspoň chůze.

Jo, tohle téma mi sedne. Po prvotním nadšení z toho, že mám práci, přišlo vystřízlivění - nestíhám sportovat a nabrala jsem kilo dvě Holt to musím pořádně promyslet.
Holky mají určitě pravdu s tím pravidelným stravováním, snídám po osmé, před dvanáctou si dám oběd, ve tři svačinu, v šest doma večeři a okolo osmé, deváté ještě něco malého (bílkoviny, zelenina). Pokud nedostanu večer chutě, je můj jídelníček v pořádku.
Do práce nosím litr a půl zeleného čaje, příjemně mě povzbudí a prý pomáhá zrychlovat metabolismus (a když dopiju, naliju si zase litr a půl vody). Akorát se přiznám, že večer se mi nechce hýbat - absolutně nehrozí, že bych do práce chodila pěšky či na kole, je to dost velká vzdálenost plná poměrně nebezpečných úseků - chtěla bych se dát ten závazek, že každý večer ujedu nějaký úsek na elipticalu (alespoň 15-20 minut) a když to bude více, tím lépe.

Ačkoliv jsem přes léto nesportovala nijak pravidelně, pohybu jsem měla dost - při pobíhání po městě jsem prochodila centrum čtyřikrát, s rodiči jsme si šli sem tam večer zaplavat, s přítelem jsme často vyrazili na procházku... a když bylo škaredě, i na ten rotoped jsem se dokopala. Teď se dokopu taky, bude to stát více přemáhání - ale ta odměna...