Soukromí v nemocnicích

Tak já jo. Popsala jsem ti reálnou situaci jedné pražské nemocnice. A věř mi, že bych s nimi neměnila. Otázka je, co tví přátelé dělají a kde jsou.

Za ty prachy, tak to vidím nejmíň na operaci slepého střeva, a transfuzi krve....

Ano ano, a je třeba zvláštní, že pokud je doktor fakt dobrý, tak odchází do ciziny. Kdyby tady byl jakýs takýs systém, tak by asi neodcházeli za lepším. Proč tomu teda ti páni nezabrání? Proč na to jen koukají místo toho, aby přišli s něčím, co by mladé nadějné a hlavně šikovné doktory drželo tady u nás?

Jinak si ale lékařů a sester samozřejmě vážím. Je to náročné povolání, no teda spíš poslání. Žádnou negativní zkušenost, jako je napaříklad neochota lékaře či nepříjemná sestra, nemám. Mě vádí konkrétně celý ten systém.

jataky
v HK to je taky tak...a já obdivuji, že v takových stresech a v takových podmínkách, když slyším vaši kritiku a jak o nich at už sestry či pacienti smýšlejí.,....podle je to ostuda hlavně takto smýšlejících

Laky
Já uznávám, že to není dobře. Jen mi přijde nefér nadávat na doktory, že v práci spí a jako že se oproti ostatním pracujícím mají, že si můžou dáchnout. Oni kdyby se neprospali během těch 80 hodin, tak si po dvou dnech ani nenamažou chleba, natož ošetří člověka..

Principy jsou taková zvláštní věc, platí vždycky bez výjimek a pro všechny. Takže neexistuje žádné "solidarita ano, ale pro raději někoho ne". Ale jen: solidarita ano nebo ne. Takže, zatím tu máme všeobecnou solidaritu se všemi těmi nešvary, které plodí. Ale je otázka, jestli by diferencovaný systém nevyprodukoval ještě víc problémů a nespravedlnosti. Osobně myslím, že ano, a to si sama jsem ochotná připlatit za nadstandard.
Jinak, viděla jsem za poslední léta dost nemocnic v souvislosti s nemocemi mých blízkých, a jestli na něčem fakt záleží, tak na odborné erudici doktora a jeho schopnosti komunikovat s pacientem, a na přístupu sester, které někdy v té přepracovanosti nevidí člověka. A soukromí? Jak kde, to záleží na materiálním zázemí. Viděla jsem luxusní veliké pokoje s množstvím lůžek a na nich osamělého nemocného, i přeplněné místnosti, kde se nedalo hnedle ani šlápnout na zem, o hygieně nemluvě, kde diagnózy pacientů byly věc veřejná a osobní věci nemohla pobrat jedna malinká nemocniční skříňka. A co si myslím, že je totální průšvih, tak péče o staré a chronicky nemocné lidi, tam ani vlastní peníze nic nezmůžou, protože ten systém prostě neexistuje.

ne každý doktor ale 80 pracuje. A ano, ne každý doktor v práci spí.

To je přesně ono. V zahraničí doktor za svou práci dostane zaplaceno 5x víc než tady a ještě k tomu pracuje v lepších podmínkách. A český stát s tím nic nedělá! Ale hlavně že si mohli někteří, za naše peníze, zalyžovat v Liberci!

Na medicíně studuje dost lidí a je to právě problém platů. Protože dost lékařů odchází do zahraničí, kde mají pravidelné směny, žádné příslužby (resp.ne na stejném principu jako v ČR) a několikanásobně vyšší plat. Oni lékaři by na noční apod. nemuseli spát, kdyby nebyly v nemocnicích takové podstavy jako jsou, prostě by měl službu jiný lékař. Proč myslíte, že se zrušilo tolik pohotovostí? Protože tam neměl, kdo sloužit (resp. ten lékař chtěl/musel někdy spát a někdy asi chtěl i vidět svojí rodinu)
A platy? Když mi bylo 15 let a neměla jsem střední školu ani maturitu, nastoupila jsem přes prázdniny na brigádu za 15 000 Kč hrubého, moje kamarádka ten rok dostudovala medicínu, nastoupila za 13 500 Kč dle tehdejších tabulek.
A proč je někde prostředí nemocnice tak nehostinné (staré postele, zástěny...)? Protože ta nemocnice má určitý rozpočet a raději z něj navýši platy zdravotníkům, aby jich ten rok uteklo co nejméně, než aby nakoupili nové postele, nový nábytek...Je to logické, každý raději bude v nemocnici s doktory a starou postelí, než v nemocnici bez doktorů, ale hezky vybavenou.

přesně, a ruku na srdce, to není jen jedno zalyžování v Liberci, že?

rattty
Díky, doufám, že si to přečte lucinkaf a pochopí, že to takhle funguje ve státních nemocnicích..

Problém je, že by bylo potřeba více personálu, jenže na to nejsou v systému peníze a nemocnice si to nemohou dovolit. Jenže lidi taky víc do systému platit nechtějí (viz půlka diskuze), takže je to začarovaný kruh.

lucinkaf
Myslím, že to prostě cítíš stejně jako já. Že to není problém doktor a sester, ale prostě systému našeho zdravotnictví.

Uznáváš alespoň,že spící doktor je jakoby tam nebyl a tím pádem k ničemu,když ho sestra nesmí vzbudit?
Tím pádem je špatný systém a přes to veškeré nepohodlí nemocnice tam tedy vlastně pacient jenom leží a to by mohl i doma.Věř mi,že nejsem pacient otravný,který vyzvání na sestru a vyžaduje nějakou mimořádnou péči,ale potom,co ta chuděra mi svěřila,že by byla ráda,kdyby doktora budit nemusela,bo on jí pak vynadá jsem měla sto chutí jít i s těmi pípajícími přístroji a vzbudit ho sama,teda spíš ještě probrat ředitele toho špitálu i s jeho kancelářským personálem,ať se na to oddělení jde podívat.Já jsem totiž relativně mladý člověk a tak nějak si dokážu zjednat "pořádek" ale co chuděrka důchodkyně,stará babka,která je prakticky bezbranná.

Naštěstí se v nemocnicích vyskytuji sporadicky, ale z těch tří pobytů, které jsem zažila - zlomená ruka a dva porody, mám moc fajn zážitky - soukromí v nemocnicích je nulové...

Zlomené zápěstí

Ty peripetie, jak jsem s Colesovou frakturou musela sama odřídit na pohotovost, jak jsem s dislokovanou zlomeninou a dvoumesíčním miminem zavěšeným v autosedačce na zdravém předloktí ve dvacetistupňových mrazech chodila od čerta k ďáblu, atd. - fakt zážitek..., jak se mnou zacházeli na rentgenu, atd., ale nakonec mi to srovnali (zaživa, protože jsem kojila) a za dva dny že mám přijít na pořádné vyšetření. No, a tam se rozhodli, že bude lepší to zdrátovat - takže operace. Takže jsem nachystala zásoby mlíka a šla na operaci. Přejdu rovnou k mé oblíbené pasáži, jak mne svlékli zcela donaha, položili na vozík a ten vozík postavili na chodbu, že mám čekat až příjdu na řadu, kudy chodily davy lidí - zdravotnický personál...Navíc byl leden, těch 20 pod nulou a netopilo se tam, v životě mi snad nebyla taková zima...Poté, co začalo být sestrám nápadné, že proud kolemjdoucích zhoustl a špitálem se šíří, že před béčkem leží nějaká nahá holka, mne alespoň přikryly papírem....
Jinak, operace dopadla blbě - mám subluxaci ulny a omezenou hybnost zápěstí - asi mě čeká ještě jeden veselý zážitek...

Po porodu

Po sekci mě šoupli na 24h na JIPku, pak osprchovat a na normální pokoj. Akorát na té JIPce neměli noční košile, tak nahá na vozík, přikrýt prostěradlem a jedem. Tam byly v malém prostoru tři postele a čas návštěv - ten byl denně celé odpoledne. Když z volné postele, kde jsem měla ležet vyhnali polovinu rodiny spolupacientky, tak jsem před cca 10ti cizími lidmi musela nahá vstát z vozíku a lehnout a byla jsem pouze přikryta peřinou - že mi seženou noční košili.
Když mi tu košili přinesli, tak jsem se musela opět před obecenstvem převlékat. Kdo někdy rodil ví, že bezprostředně po se pod ženské z praktických důvodů podkládají savé podložky a nejen ty...no, a rodina té paní, co ležela vedle a porodila ve 42 letech dvojčátka, byla hrozně rozvětvená a velmi srdečná. A hlavně tam byli stále. Hned mi přiskočili na pomoc, rovnali polštář a hlasitě obdivovali, že nemám po tom porodu žádné bříško... A jak tam tak byli pořád i při kojení, které se té paní moc nedařilo a celá rodina shromážděná kolem postele radila fandila, tak stále nakukovali ke mně a padaly hlášky typu: "Podívejte se, jak to miminko vedle krásně pije..."- všichni se nakupili kolem mojí postele..."...mně se zdá XY, že ta Tvoje miminka jsou špatně přisátá - tahle holčička to dělá jinak - má v pusince celou bradavku..."...atd. atd.
Já teda nejsem nijak moc cimprlich, ale to absolutní nerespektování intimity mne v nemocnicích zaráží asi nejvíce...

Nebo, jak se na gyndě sice svlíknete za plentou, ale pak s holým zadkem jdete přes celou ordinaci - někdy i přes dvě...a doktoři se dívají velmi pečlivě, to vím jistě, páč mi to vyprávěli...