Utracení agresivního psa

Bígl od jednych známých byl taky agresivní - zničeho nic na ně vyjel. Měl nádor na mozku a museli ho utratit... A můj názor je takový, že bych ho nechala raději utratit než aby ublížil někomu a já si to pak celý život vyčítala.

Tady jde spíš o to, vyzkoušet všechny dostupné možnosti a teprve potom se rozhodnout o utracení. Pokud tak sleduji, tak od začátku diskuse se Stafulka neozvala, vícero z nás jí nabídlo pomoc, ani nevíme, jestli jí využila.

Pokud bych vyzkoušela všechny možnosti, a především, pokud bych věděla, že agresivita psa plyne např. z vámi zminovaného nádoru na mozku, přistoupila bych k uspání
Utrácet zdravého psa proto, že majitel se ho bojí, nevěří mu - nevím jak to nazvat, aby to bylo na stránkách.

Reaguji na pocero: vyjádřila jsem to špatně, samozřejmě tím bylo ymšleno, že pes kvůli povaze nemusí být uchovněn, tedy jeho štěňata nemusí v budoucnu dostat papíry. Ale jelikož tu málokdo chápe, co jsou papíry, natož uchovnění, zjednodušila jsem to

Zažila jsem jen jednou opravdu nebezpečného psa, který měl na svědomí několik lidí i když ho vlastnil velice zkušený kynolog. Jednalo se o určitý druh teriéra s PP. Jeho agrese se na vzdor cvičení stupňovala, nakonec skončil uvázáný, tak aby nikoho neohrožoval, ale aby mohl dál žít. Vystupňovalo se to, ale tak, že byl stejně nakonec utracený a to ho opravdu neměl žádný začátečník.
Vím, že je to hrozné, ale já bych nechala psa utratit, než se otočí i proti tobě. Věřím, že ho máš ráda, ale čekat než se stane něco horšího, bych nechtěla, vím, že to bude znít blbě, ale bude to pro tebe časem úleva.

JÁ si myslím, že utracení je ta poslední varianta a opravdu jen ta nejhorší. Zkus se obrátit na specialisty a prozatím s ním choď někam,kde se zamezí většímu styku se psem či lidmi vůbec. Ten pes se tak narodil,má něčeho nedostatek,něčeho se v mohl bát,když byl štěně..ale rozhodně ho neutrácej,já tohle uplně nesnáším.

Zdravím všechny.... po 1000 jsem se snažila zachránit vlastního psa, kterého jsem porodila,a měla od prvního dne ... to co se dělo dál si nikdo neumí představit.... po 5 dnech, znovu zaútočil, a to podotýkám že byl opravdu utahaný, dostal se k dalším sousedům...prozměnu se podhrabal... tam napdl 13 letého psa, kterého znal od malička...táhl po schodech, prkousl mu krk, 2 krát ho šíleně napadl... nikdo si neumí představit tu bolest,kterou jsem viděla... tohle bylo už po několikáté, byla to má zodpovědnost a vzhledem k tomu, že na mě všichni tlačili, jelikož jsou všude malé děti, pes se dal utratit... ten problém nebyl ve mě, měla jsem stafordy 2 a ten první je absolutně bez problémů, byla jsem s ním všude, a než aby dožil něke v útulku... musel se dát utratit... Možná že mě někdo odsoudí, ale věřím že někdo mě pochopí... nikdo nemá právo ubližovat druhým, ani člověk, ani pes... když to dělá člověk, nikdo se sním nepáře... tohle rozhodnutí nebylo jen na mě... ale udělalo se... zatím se s tím vyrovnávám a každý den doufám, že pes kterému ublížil to přežije... tohle už nebyla normální agrese... tohle byla naprostá zákeřnost, a vzhledem k tomu, že mi v noci psali sousedi, jestli je přivázanej, že se bojí, vzhledem k tomu, že vrčel na děti a bála s k nám chodit i poštačka... než aby někomu ublížil,nebo někde nedůstojně dožil... tak důstojně odešel... byly to nejhorší chvíle mého života...možná si to jednou někde nahoře zodpovím, možná ne ... 2 psy jsem zachránila... pravidelně přispívám do útulku, tak věřím...že mi to někdo nahoře odpustí....bylo to hrozný ... Já sama nikomu neubližuju, proč by to měl dělat můj pes...