Má dcera přispívat ze svého sirotčího důchodu.

Já celý sirotčí důchod dávám tátovi dokud u něj bydlím a když něco potřebuji, vždy mi peníze dá, v květnu se stěhuji do vlastního a to už mi bude důchod nechávat, tak je to správný si myslím.

Reaguji na anelim:
V tomto případě, neni co řešit. Po tuto přechodnou dobu, která nastala, bych použila našetřené peníze. Je to na její studium, konec.

Pochopitelně

To bude jednou solidní rvačka o majetek, když je jedna z dcer chamtivá už teď.

Reaguji na Moňas:
To já také.

Fakt by mě zajímalo, co s penězi dělá... Ale taky by se mi líbilo, kdyby mi padali pečení holubi do huby jen tak

A to je správně. Máš svou hrdost, ale tady slečna odmíta přispívat, odmítá se osamostatni a vyhrožuje vyživovací povinností.

Zajimavá diskuze. Mě osobně bude teprv 20, ale rozhodně si myslím že by dcera přispívat měla. A když ne tak ať si zkusí jít bydlet do vlastního, když se ji tak příčí dát jednu tisicovku rodičum na to aby vubec měla kde žít a za co žít. Já bydlím v pronájmu (studuji) a rodiče mi přispívají 4000 na měsíc abych měla za co bydlet, ostatní si platím sama za to co si vydělam na brigadě. Teď se budu stěhovat zpátky, ne přimo k rodičum, ale k babičce do bytu, která má ten byt o 2 patra výš, takže se prakticky stěhuju zpátky i s přítelem, a samozřejmě budeme platit nějaky nájem (je to byt babičky) plus spotřebu a svoje jídlo. Nedovolila bych si ohánět se tady nějakou vyživovací povinností, když je na tom rodina finančně takhle špatně. Fakt povedená dcerunka. Myslím že ta 1000 by ji fakt nezabila, navíc když ji to ještě takhle spadne do klína. Alespoň doufám že si ty peníze spoří, protože kdyby ne tak to by byl vrchol drzosti.

Jako je asi jasné, že je problém v komunikaci, že dcera žárlí atd... Ale sakra je už dospělá! Však matka ji podporuje, taky by lí mohla říct, ať se odstěhuje, ale ona ne, ona ji živí a nechává ji u sebe bydlet, to je dost velká podpora pro dospělou osobu

A vydědit není nejsnadnější.....

Mě prostě udivuje, že dcera vůbec řekne své matce něco o vyživovací povinnosti. A nebo ne, víc se divím tomu, že ji to není trapné a sama od sebe prostě nepřispěje.

Já mám opačný problém, chtěla bych se jakoby zříct své matky, abych vůči ní nikdy neměla žádné povinnosti, což prý vůbec nejde... máme to tu takové trošku pomotané

Přesně tak. Asi je fakt nějaká ukřivděná, nebo nevím... Kor když ví, že je matka nemocná...

Sama od sebe nepřispěje, protože nemá důvod. Za tuto situaci může pouze matka a její nový manžel - to že předpokládali, že nemůžou onemocnět, přijít o zaměstnání a vůbec prostě míti méně peněz a nevytvořili si dostatečnou rezervu není vina dcery. Dcera nemá s matkou hezký vztah a nemá tedy důvod jí pomáhat a přispívat za chybu matky a manžela. Protože ještě chodí do školy předpokládá, že to tam do maturity přečká a do té doby se o ní matka má starat - čili dávat jí jídlo a bydlení a to, že to matka nedokáže a na jídlo nemá, není znovu chyba dcery. Dcera opravdu není hloupá a ty peníze jsou její a když je matce nechce dát, tak jí je nedá ani kdyby se matka a všichni tady s ní převrátili naruby. A s těma výhrůžkama, že jí zbije nebo vystěhuje - věřím, že se dcera radši odstěhuje k tomu příteli a jeho rodině přidá ráda peníze.

A někdo sám od sebe přispěje, i když ten důvod nemá... Ale to je o výchově.
Dcera opravdu není hloupá, je vyčůraná.

Tak s tímto nesouhlasím... V tom případě tedy matka, protože nemá dobrý vztah s dospělou dcerou, může dceru vypakovat. Je dospělá, ať se o sebe tedy postará. Vyživovací povinnost má, ať ji tedy soud určí výživné. Ale povinnost nechávat u sebe nevychovanou dospělou dceru již nemá.
Že je to otázka výchovy je další věc...