Sexualní nechutenství

Michaela18
tak s tou nemám zkušenost ani já, ani nikdo v mém okolí.

Michaela18
Ahojky Evru mám já...je tu taky celé vlákno na Evru..já jsem spokojená jen u moře se mi odlepila, ale mojí blbostí.... jinak je super ale na 3 měsíce stojí cca 1100,- takže trochu nákladnější...

lucinkaf
Hele asi blbá otázka, ale jak se dávkuje ten krém Pharmatex? Já bych se bála, že jsem toho třeba dala málo....

Tam bude asi nějaký aplikátor... no ale myslím si, že nás tu brzo někdo seřve, protože odbočujeme od tématu... teda já jsem začala

pájík
hele asi to bude přesunuto, ale zkusím...Ten krém se aplikuje tak, že je k tubě taková jakoby injekce, která má na špičce otvůrek, tam strčíš tu tubu a tlačíš ten krém, dokud to jde, je to průhledné, takže vidíš, kdy je to plné, tudíž se nemůže stát, že by sis toho dala míň nebo víc. Prostě máš odměřenou přesně tu dávku.

asi jako aplikátor od tampaxu

ok no to mě taky mohlo napadnout... .. jdu si o tom přečíst něco víc... a děkuji za odpověď

pájík
nemáš za co

Nour
Tak já bych se taky připojila a něco málo k tomu ze svý zkušenosti napsala. Od nějakých 21 jsem chodila s klukem kterého jsem neskutečně milovala,ale po nějaké době se náš sexuální život začal vytrácet. Nevím jestli to bylo jeho větším přirozením, HA nebo proste jen v mý hlavě. Byli jsme spolu 6 let a musím ří¨ct že jsme si vzájemně toho sexu moc neužili. On byl hodně tolerantní a prostě jsme ten pohlavní styk řešili všelijak. Občas se zadařilo i milovaní, ale většinou to bylo hrozně bolestivý. No a samozřejmě z mojí strany byli skoro pořád slzičky, pořád jsem si to vyčítala a říkala si že vlastně jako ženska za nic nestojím když ho ani nemůžu obšťastnit tak přirozenou věcí jako je sex.
S problemem jsem se svěřila gynekologovi, který mi řekl že jsem fyzicky naprosto v pořádku a že tomuhle problému se říka vaginitida a že jí má hodně velké procento žen.Byla jsem i na pohovoru u sexuologa ale ten mi zrovna dvakrát nepomohl. Popsal mi jak se v těhle problémech postupuje a to mě asi ještě víc odradilo. Ale možná to byl prostě jen špatný lékař, nevím.

Teď s odstupem času si myslím, že dobrých 70% bylo v mé hlavě a zbytek byl asi opravdu zpusoben antikoncepcí. Je to skoro 2 roky co s tím partnerem nejsem a můj sexuální život se od základu změnil. Prostě jsem to zkusila s jinými, celé dva roky neberu prášky a jsem maximálně spokojená.

Myslím, že tvoje kamarádka má nějaký psychický problém. Snad by mohli zkusit mazlení. Pokud se mají rádi, přes mazlení, bez nátlaku, v pohodě, by postupně mohli dospět až k samotnému sexu. Chce to ale čas, jak se říká, netlačit na pilu. A existuje spousta technik které nebolí. Spíš bych se ptala, jestli se někam nevytratila láska, jestli spolu nejsou jenom ze zvyku.

Holky, s tímto tématem mi jdete do rány. Díky. Já tedy sama problém nemám, ale před pár dny jsem navštívila rodinu svého bratra a jeden večer, kdy jsme byly se švagrovou samy, svěřila se mi, jak se trápí tím, že s ní můj bratr nechce spát.Hodně mě to překvapilo, protože ona je opravdu moc hezká holka, je jí pouhých 22 let a mají spolu dvouletého syna. Bratrovi je 32. Prý musí milování vždycky vyprovokovat ona a to ještě často má pocit, že se tomu on záměrně vyhýbá, aby zkrátka nenastaly situace, kdy k tomu může dojít. Chodili spolu jen krátce, než otěhotněla, takže asi těžko soudit, jestli u nich frekvence sexu dřív byla "normální". Sama mi řekla, že to bylo míň často, než byla zvyklá z předchozího vztahu. Bratr jí prý k tomu řekl, že neví, čím to je, prý nikam k sexuologovi jít nechce (řekl jí, ať se ona zeptá svého gynekologa, co s tím), brání se, asi to zkoušela s ním po dobrém i po zlém...myšleno s nadsázkou. Musím říct, že je na svůj věk velmi rozumná a je mi jí opravdu líto. Prý jí můj bratr řekl, že chápe, že ona takhle není spokojená a prý ať si na sex někoho najde, když on stojí za h**** (takhle to prý doslova řekl), ale hlavně ať mu to neříká.
Zaráží mě, že na veřejnosti se ke své ženě má, pořád ji pusinkuje a sahá na ni...nevím, nemyslím, že by byl problém v tom,že už se mu ona nelíbí.
Švagrová se mě ptala, jestli si nemyslím, že je třeba gay... To si opravdu nemyslím.. Nevím, jestli jsou mé úvahy zcestné, ale říkám si, že podle toho, jak se k tomu staví on, myslím, že sám neví, kde je problém a nebo je problém tak vážný a hluboký, že on sám si jej nechce přiznat. Je to hrozné, ale napadlo mě zneužití v dětství... Myslím si, že kdyby měl jinou orientaci, asi by se k tomu stavěl jinak.. a myslím, že on by radši zůstal sám než aby případně maskoval svou odlišnost tím, že si naoko založí rodinu.
Když jsme to se švagrovou probíraly, tak mi došlo, že když měl kdysi holku (bylo mu asi 16), tak jsme jednou byli sami doma (rodiče na dovolené) a holka si zařídila, že u nás přespí..měla celkem jasný záměr, mě požádala o krytí zad a "požehnání", abych nic neřekla rodičům (jejím a svým). Tak jsem si řekla, že ok, taky jsem šla v 16 letech do svého prvního sexu, ale představte si, co udělal můj bratr... On před ní utekl a naštval se. (Podotýkám, že nevěděl, že já vím o plánech té dívky). Docela divné, že? Tehdy jsem si říkala, že třeba se na to ještě necítil, nepřišlo mi to tak zvláštní jako teď, když vím, jakým směrem se jeho sexuální život ubírá teď.
Co si o tom myslíte?
Slíbila jsem švagrové pomoct, že se kouknu po nějaké internetové poradně (ona je děsně introvertní, stydí se jít s někým o tom mluvit), jenže poradny na toto téma na netu jsou mírně řečeno - no nevím, kdo tam opravdu odpovídá, někdy to jsou skutečně perly...
Ona sama nemá doma internet, tak pátrám za ni...
Opravdu by mě zajímal názor i jiných lidí. Ještě musím říct, že to, abych si s bratrem promluvila já, nepřipadá v úvahu, máme dost pošramocený vztah a teprve zlehoučka začínáme trochu komunikovat o běžných věcech, takže si neumím představit s ním mluvit o něčem choulostivějším. Teď určitě ne a kdoví, jestli to vůbec kdy půjde...
Díky moc za názory.

Ahoj. Sama bych se do toho nepletla. Pokud bratr odmítá pro vztah udělat to minimální, za což komunikaci o problému, potažmo návštěvu se.xuologa považuju, pravděpodobně ten vztah nebude mít dlouhého trvání. Úvahy o jiné orientaci mi nepřijdou až tak zcestné. Ve hře je toho samozřejmě mnohem víc: nevěra, stres atd. Pokud o tom bratr odmítá mluvit, zaplníme tady sklo spekulacemi, ale tvé švagrové to asi nepomůže.

Díky za názor. Já jsem to možná špatně napsala. Nechci to řešit za ně, je to jen mezi nimi, spíš jsem slíbila švagrové, že zkusím na netu pohledat nějaké info, jestli něco o takovém problému nenajdu, případně kam by se mohla obrátit. Myslím, že když bratr řekl, ať se zeptá gynekologa, že to svědčí o tom, že si je vědom, že tohle je špatně, ale že zkrátka stud nebo já nevím co mu brání v tom, aby vyhledal pomoc sám. Ono je to pro chlapy asi těžší - to, že není jako "normální samci" mu asi dost sráží sebevědomí. Co se týče toho stresu, to by být mohlo, soužití v domě s matkou a jejím přítelem nemají asi jednoduché, navíc bratr má dost náročnou práci - na čas, psychiku apod. Nevěra - nevím. Samozřejmě nevylučuju, ale to by nejspíš dřív bylo asi všechno v mezích běžné normy a pak by nastala nějaká změna... Když je v sexu zdrženlivý pořád a navíc prý je hodně pasivní, já nevím, co tím švagrová myslela, bylo mi hloupé se jí ptát... Právě proto mě napadlo i to možné zneužití v dětství.

Vian
Já si taky myslím, že největší službu jim prokážeš, když jim třeba vyhledáš dobrého sexuologa a necháš to na nich, ať si to vykomunikujou...Jestli se nedokáží domluvit v tomhle, těžko se domluví v jiných zásadních věcech

vidím to taky tak, je hezké je vyslechnout, ale podle mě tady pomoc končí s vyhledáním nebo doporučením sexuologa, přece za ně někdo tohle nebude řešit, v první řadě musí mít zájem to řešit oni a pokud ten zájem nemají, tak o to asi nestojí. A pokud tam nebudou chtít jít společně (zvláštní by to bylo, ale přece jen se třeba stydí, no je to na nich), může tam jít každý zvlášť, a víc je na nich