Strach z pohovorů a práce

Ano to znám, taky se mi vždycky na pohovor nechce..už sem jich absolvovala víc než dost a už mi to přijde jako otrava..ale co by člověk neuděla pro práci!
Na začátku hledání jsem měla určitý strach, ale ten už ze mě uplně spadl z těch x zkušeností..kolikrát si říkám že tam nepůjdu, ne že bych se bála, ale že se mi tam prostě nechce Vždycky se stejně nakonec dokopu, ptž co by jiní za to dali V dnešní době je úspěch když tě vůbec pozvou k výběrovému řízení, takže proč to hned zahodit...
Takže přeju hodně štěstí při hledání a snad se na nás všechny už konečně usměje štěstí

Tak třeba já chodím na pohovory ráda. Zkušeností mám s nimi už dost a zatím se mi na žádném nic nepříjemného nestalo (klepy klep). Asi jsem měla štěští na rozumné lidi, kterým šlo o to najít vhodného člověka a ne si na někom hodit ego. Když se mě zeptají na něco co nevím, tak prostě slušně řeknu, že nevím. Každý má právo nevědět.

Dříve mi pomáhalo říct si, že o nic nejde. I když třeba šlo Ale ten pocit, že to jdu jen zkusit, že o tu práci vlastně ani nestojím, mi pomohl se uvolnit.

Chce to jen překonat ten blok. Ale pokud Ti to opravdu vadí, tak si uvědom, že když na ten pohovor půjdeš, třeba Tě vezmou a budeš mít nějaký čas od pohovorů klid

Tak asi nikdo nejde na pohovor rád, ale zas na druhou stranu, pokud si jich aspoň pár neprojdeš - nezkusíš to, tak se budeš bát pořád. Vzpomínám si, že "nejhorší" byl ten první, pak už víš zhruba do čeho jdeš, i když každý pohovor je jiný. Prostě se otrkáš. Když nepůjdeš, akorát si pak budeš vyčítat, že jsi to aspoň nezkusila.
Jo a jak už tady někdo napsal, tak dneska je fakt štěstí, když tě vůbec k tomu pohovoru pozvou - čistá pravda!

Jsem nyní v podobné situaci. Hledám si práci a dnes se mi poštěstilo, když mě pozval jeden pán na pohovor, který mě čeká příští týden.
Mám sevřený žaludek, neb to bude můj první pracovní pohovor v životě vůbec. Nejhorší je, že mi vůbec nenapsal, zda se mám na pohovor nějak připravit (v inzerátu psali, že chtějí základní znalost práce na PC, ale také znalost angličtiny), takže mám strach, že jestli tam má na mě v plánu někdo mluvit anglicky, nebudu vědět, jak reagovat, neb momentálně nejsem až tak úplně rozmluvená.

Stalo se Vám některé, že když požadovali znalost cizího jazyka, "zkoušeli" vás pak u pohovoru?

Ano, část pohovoru byla v angličtině.

Nauč se v angličtině povídáni o sobě, to same co bys říkala v češtině. Co jsi studovala, jakou máš praxi, atd.

požadavek AJ byl na většině pohovorů, ale rozhodně mě nechtěli nějak zkoupat nebo vydusit. A mělo to povětšinou stejný průběh

Řekněte nám anglicky něco o sobě, jak jste přijela, co říkáte na počasí....a pak se začaly ptát na detaily náplně práce, jestli bych zvládla odepsat, domluvit něco po telefonu, předvést hovor....cca 10 minut, nic zákeřného nebo těžkého.

Pravda, nehlásila jsem se na tlumočnici Ani protějšky nebyly v AJ nijak exelentní, ani to nehledali...

Jak už tady mnohokrát padlo, odmítat v dnešní době pohovor je velký luxus. Ale tím líp pro nás ostatní
Jinak pocity mám úplně stejné jako zakladatelka, sevřenej žaludek a obavy, nejradši bych zůstala zachumlaná v posteli. Jenže to musím prostě překonat, když potřebuju práci. Jinak to nejde.

Buď ráda, že tě na pohovory zvou. Já jsem hledala poslední práci rok (a to mám dlouholetou praxi) a pohovorů jsem absolvovala desítky, docela mě to vyškolilo a pak jsem každý další brala levou zadní a bez stresu. Mám kamarádku, která je absolventkou VŠ, hledá od května a zatím ji nikdo nepozval nikam ani jednou, co ta by za to dala...