U kterých filmů jste plakaly?

Život je krásný - to je opravdu krásný film a rozbrečel mě asi 3x. Neznáte někdo film "Chlapec v pruhovaném pyžamu"? Nebo nevim jak to bylo přeloženo do češtiny ale přivezl mi ho bývalý přítel z Anglie (orig. A Boy in Striped Pyjamas) a je to fakt moc hezkej film, mám ho doma v Aj ale nikdy jsem o něm neslyšela...
Jinak Pearl Harbor, Poslední Mohykán, Austrálie, a Lessie se vrací

JJ,teď jsem o něm slyšela,že je to prý moc hezký.Chci si ho sehnat.

Zoufalci - nový český film s nádherným hořkosladkým koncem, silně mi připomněl jednu vlastní zkušenost.

Velké naděje

http://www.csfd.cz/film/11976-velke-nadeje-great-e xpectations/

Mně všechny... jsem po tátovi a ten brečel i u krtečka...
Ale nejvíc film z Bollyvoodu : Rang de Basanti (ale to nebyl pláč jako normální, ale už hysterický pláč)
a Moulin Rouge, u kterého jsem brečela už od začátku

naposledy jsem brečela u filmu Pokoj v duši, na konci, jak zazní výstřel a pustí do toho tu písničku ....... byla jsem na tom v kině v Olympii, z vedlejšího sálu zrovna vycházeli rozesmátí lidi z Doby ledové a připadala jsem si jak totální trubka, protože jsem brečela a nemohla jsem přestat

tak já jsem ve fázi, kdy bečím úplně u čehokoliv co je alespoň minimálně dojemné, (Spiderman - když mu umřel ten strejda - jak ho zabili na ulici...přítel to do dneška nechápe, že mě rozbrečel i spiderman), kde se objevují zvířátka, někomu je vykonána nějaká křivda, nespravedlnost ...o lásce nemluvě...a nějaké smutné věci, tak to nemůžu vidět vůbec. Už jsem se s tím smířila a od určitě doby se snažím sledovat pouze komedie, případně detektivky (ty dojemné nebývají )

já vždycky brečím u Stmívání ať kniha nebo film.No potom ještě Pýcha a Předsudek-film,Titanik...

Spolehlivě u Anglického pacienta... Btw R. Fiennes tam byl neodolatelnej, ty jeho oči...

Naposledy jsem brečela u filmu Želary - mě opravdu moc dojalo....

Já teď doplakala...dívala jsem se na nový film s N.Cagem-Proroctví....

A walk to remeber..Tak hodně jsme snad nikdy ještě nebrečela(při filmu)..Ráno jsem měla pěkně opuchlé oči..

Opravdu nejhůř jsem na tom byla u Zelené míle, to jsem brečela ještě několik dní po shlédnutí.

Teď jsem koukala na Podivuhodný příběh BB a tu toho jsem taky plakala. Vím, že je to vymyšlené, ale něco mě na tom chytlo za srdce. Je zajímávé, že ten den jsem koukala i na Výměnu, která je podle pravdy, z matky dělaj pitomce, děti se tam rozsekávají sekerou a přesto mi slza neukápla. A u vymyšlené "blbosti" jsem utíkala se schovat do kuchyně, aby manžel neviděl, že brečím.

Můj muž brečí skoro u všeho a já se mu jakoby trošku směju. Nechci mu ukázat svoje slzy.