Věříte na duchy?

Ahoj, tak to tady pročítám a taky mi běhá mráz po zádech..asi věřím na duchy nebo něco na ten způsob - skutečně to vídají celé generace lidí na celém světě, tak na tom asi musí něco být..asi tedy věřím, ale zároveň se i bojím..u nás v rodině a v rodině manžela se také objevují různé příběhy, které nejdou racioálně vysvětlit..třeba moje babička - je už skoro pět let mrtvá, ale dřív mi vyprávěla, co se jí stalo jako malé: přespávala u nějakých příbuzných a v noci se vzbudila tím, že cítila tlak na nohou..otevřela oči a viděla ženskou postavu, jak jí sedí v nohou postele - tolik se bála, že u té tety už nikdy nespala..a fakt přísahala, že se jí to nezdálo..pak můj táta, mamka, děda a manželův brácha a jeho žena - všichni mají nějakou tu historku - ale to bych tady psala dlouho - třeba postupně je dodám, když budete chtít.. Jinak, když už jsem tu četla o tom bydlení - zůstali jsme s manželem a čtyřletým synem v domě, který postavili můj praděda a děda a žilo se tam vždycky dohromady - můj táta, máma, já a tátova mamka s tátou a její rodiče..vždycky byli na ten dům pyšní, protože si ho postavili sami a babička mi před smrtí kladla na srdce, že mi ho odkazuje proto, že ví, že já ho neprodám..ale já váhám - opravdu se po všech těch letech v něm necítím dobře..nevím, jestli je to tím, že v něm zemřeli prababička s pradědečkem (ještě navíc v pokoji, kde máme ložnici), nebo jestli tím, že jsem zjistila, že stojí na místě pohřebiště z doby únětické kultury, nebo tím, že jsem byla zvyklá, že byl dům plný a teď jsme v něm jen tři, částečně i tím, že jako malá mám taky hnusný zážitek, že jsem se v noci probudila a něco mi stálo u postele (dodnes mám špatný pocit, když si na to vzpomenu)..každopádně se budím, bojím se, když jdu v noci na záchod...tak nějak se to ve mě tluče - racionální uvažování (neblbni, nervuješ se sama, nic neexistuje) s tím druhým..)..řešením by bylo dům prodat, ale můžu, když jsem to babičce slíbila a ona na tom tak lpěla?

No teda, já tohle nemůžu číst, budu se potom bát .... Ne že bych přímo věřila na duchy, ale ...člověk nikdy neví. Každopádně mě nikdy nikdo nepřinutil vyvolávat duchy a podobné věci

To mě přinutili jednou když jsem byla malá a pak jsem z toho měla pěkný bobky Kdepak vyvolávat duchy, mám strach chodit večer sama venku a co teprv toto
Jen ze zvědavosti jsem skočila na tuto poslední stranu a rychle prolítla pár posledích příspěvků - už mě sem nikdo nedostane Jste odvážné

júúú bojím bojím a bát se budu určitě i dnes než usnu, zase budu na vše co jsem si tu přečetla myslet. Na duchy věřím, mezi nebem a zemí něco je. Jakou mají podobu netuším. Občas jsem něco cítila, zvláštní pocity, ale ty si občas člověk vsugeruje. Ale ještě jsem sama osobně nikdy nic neviděla. Ale slyšela jsem několik historek a hodně o tom i četla. Proto bych už nikdy duchy nevyvolávala. S tím si člověk nemá zahrávat. Věřím, že na spoustu lidí někdo dohlíží z blízkých, kdo již zemřel, taky spoustě lidi takhle někdo zachránil život a nemyslím si, že by to bylo vymyšlený. Ale bojím se těch "zlých" duchů, myslím tím neštastné lidi co se třeba zabili a jejich duše nemá klid, věřím, že pak někoho můžou chodit strašit a dělat jim nečekaný a špatný věci. Proto by se měli na někoho obrátit, kdoby této duši dal klid.

Tatou
....smrti se nebojí to máš pravdu, někdy má chvilky, kdy moc chce za nimi a někdy je spíš odhání, že má ještě čas ale já bych byla ráda, kdyby tu byla napořád
Sabinne
...to jsi teda v hodně těžké situaci..historie domu je opravdu strašidelná...no, radila bych neprodávat, slib je slib, ale na druhou stranu, když tě to tam tak děsí neřekla ti babička, proč na tom tak lpí?

Sabinne:
Jasně, že chceme dodat další příběhy! sím sím

Ses: no, ona babička na tom lpěla proto, že ten domek sami postavili - do té doby bydleli po válce v nějakém podnájmu... tam, jak to prý tenkrát bývalo, měli jen jednu místnost a zlou bytnou - pak koupili pozemek a praděda s dědou museli jezdit pro vodu na stavbu kilometr s vozíkem, kde měli naložený sud a tak postavili - věřím, že to musela být velká dřina a proto pak na ten dům byla babička moc pyšná a nechtěla, aby ho někdo prodal

Isis: Jasně, další historky na etapy dodám - večer sednu a jednu vám sem zase napíšu..tentokrát třeba tu, jak náš táta s taxíkem vezl divného pasažéra..

Sabinne
tak kde jsou ty slíbené příběhy????

že jo

Nás tady Sabina navnadí na duchy v taxíku a nic...

Také se mi to stalo,chtěla jsem se probudit, ale nemohla jsem hnout tělem ale přitom jsem jakoby stála u postele a koukala na moje ležící tělo... Bylo to strašně divné, bylo to jako bych vylezla z vlastního těla a pak když jsem se opravdu probrala, tak jsem byla strašně unavená a rozlámaná, celé tělo bylo šíleně těžké...

Ještě když jsem bydlela s našima, tak jsem v práci jela 37 hodin v kuse, musela se dodělat zakázka a jak jsem přišla domu a šla spát, tak jsem se pak jakoby v polospánku posadila na postel a v prostřed místnosti jsem viděla sedět muže na židli a já s ním mluvila... pak jsem si zase lehla a spala dál... často se mi stávalo teď když bydlím sama, že jsem viděla ve skříni lidi a taky s nima mluvila, nebo se otočila aby na mě neviděli v posteli... Třeba to byl jen sen a má náměsíčnost...

Byla jsem u paní co kreslí čakry a od té doby mívím předtuchy, že se něco stane, ale vím přesně co se stane, třeba mám pocit, že přítel někam jel a dokonce cítím i s kým, druhý den mi přítel řekl sám od sebe, že jel a s kým, ale já to věděla už dávno... Stává se mi to často a někdy je to nepříjemné, asi mi odblokovala nějakou čakru.

tak snad příště

Tak jsem si právě objednala od Moodyho Opětovná setkání a od Gordona Smithe Posel duchovních světů a Průvodce nevysvětlitelnými jevy

Na zprávách, které Gordon Smith předává,
není nic nejasného. Je bezesporu největším současným britským médiem. Dvě stručné věty z britského deníku Daily Mail
výmluvně vypovídají o neobyčejných schopnostech muže,
který přinesl tisícům lidí jistotu z „druhého břehu“.
Dokázal obstát před seriózními badateli i zvědavci
a šokoval svou přesností. Během výpovědí, které předává
ve stavu jasnozřivého vytržení, uvádí přesná jména, adresy, události a popisy, které skutečně odpovídají životu oslovených lidí i těch, kteří je opustili.
Kniha Posel duchovních světů je fascinujícím vhledem
do jeho jasnovidných zážitků, zkušeností,
poznatků a schopností..

Proboha nestraš, myslíš že to byli mrtví lidé nebo jiné astrální duše? Co sis s nima povídala?

Tak to je dar, za to buď ráda!

ještě chvíli a možná se i dostaneme na 4. stránku