Vztah s mladším mužem

asi to neřeším, záleží na osobnosti a jak o sebe pečuje. Jen odmítám věk 15-25 (cca), nějak nemám na ně nervy!

SPA...musím upřímně říct, že ze vztahu s o dost roků mladším partnerem jsem se vzpamatovávala tři roky a v podstatě to není pořád ono.Nějak mi tvůj příspěvek sedí na mě. Prostě ti mladší jsou milejší, vtipnější, ale měla jsem pocit, že mě to dost vyčerpává a pořád jsem si říkala, že si oddechnu, až to skončíme. To byl brutální omyl, protože pak mi došlo, jak strašně mi chybí. Ale fakt je, že napořád s ním existovat bych se bála, že jednoho krásného dne uteče s nějakou mladší, až bude věkový rozdíl vidět.Ale bylo to něco naprosto super, život v pohybu a jak jsem makala, abych vypadala mladě...Teď mám pocit, že někdy vadnu a chybí mi motivace, ach jo...

Jak říká můj kolega v práci: do dvaceti se smějou úplně všemu, kdykoli a i bezdůvodně. V pětadvaceti už musí být partner vtipný. Ve třiceti už žena ví, proč se směje (to ho značně děsí )
Ale on je hroznej, jednou skončí dobytek s pytlíkem bonbónů...

thunderbird
oooo, zkušený to muž!
A jsem se u tvého příspěvku pobavil, usmívám se i při psaní!

V te době jsem byla perfektni manželkou Teď... škoda slov
Z vlastnich zkušenosti doporučuji přehodnotit!
Musim ale řici... vidět Tve jmeno opakovaně u tohoto tematu...

Lisica....jo taky jsem byla napumpovaná energií...pořád jsem jen makala a lidi na mě ty seš happy co??? asi to ze mě střílelo)) nojo...vím o čem píšeš...přesně takhle bych svoje psaní o tomto tématu taky dopsala...já jsem po konci rok a 4 měsíce a vím,že ještě chvíli na to myslet budu...ale bylo to fakt super...doporučuju))ayle pak se asi radši zhoupnout na laně...

lisico píšeš že ti chybí...proč si to končila, vždyt utéct ti může i starší partner, mně utekl o deset let starší manžel s dvacetiletou holkou/bylo mu 45 let/ takže opouštět mladý roztomilý zajíčky proto že by mohli jednou zdrhnout s mladší je zbytečný, zdrhnou i ti starší bohužel, rozvádí se více než polovina manželstv a z té zbylé půlky je další polovina žen podváděná a trpí to...podívej se na babinet cz tam uvidíš že je jedno kolik mužovi je, 70% se jich stejně spustí, je lepší užívat si momentálně a ne si to ničit strachem z budoucna mojí známé ted zdrhl 60ti letý manžel za 36 letou takže je fakt fukt v kolika to bude a to jeho žene je o 12 méně. Užívám si kdyby to mělo trvat pět let budou to nej roky mýho života, strachovat se budu pak, vlasně nebudu po rozvodu jsem si dkázala že se umím postarat nejen o sebe...

Ahojky holky, já měla partnera stejně starého jak sem já a byla to pak hrůůůůza... byl nevyblbnutej, neplánoval moc dopředu, bydlení děti atd to ho moc nebralo... teď mám chlapa staršího o 8 let a je to pohodička, ten už ví co chce, umí se postarat nejen o sebe ale i o mě a o děti, snad už k sobě nebude chtít mladší model ale vzhledem k tomu, že se příští rok bereme ho už utíct nenechám

dovolil bych si nesouhlasit. Vidíš to a posuzuješ docela subjektivně, to víš časem se to zlé zapomíná, dále si nedostatečně citlivě vnímala věci, které teď vnímáš docela automaticky. Pak se nelze divit, že si myslíš to, co tady na sklo píšeš. Já si myslím docela opak a i když vím, že se umím docela plést, tak v této věci mám zcela jasno. Dobrou manželku nedělá tělo bez vrásek, nebo strkání nosu do všeho či co. Ani to, jak se tady občas tvdí: "mrchovost" (obrovský omyl), ale úplně jiné věci...
TYYYYYYYYYY! Takhle mi ty narušuješ zbytky zbytků mého machizmu (když se to ještě tak dá nazvat). Božeeee, jak já teď nabydu alespoň dojem sebevědomí?

Mr_Spock
Ja mluvim o schopnosti tolerance, energii co se dava do vztahu, pochopeni toho druheho. Věděla jsem co chci. Neměli jsme konflikty, velke rozpory. Prostě jsme "tahli za jeden provaz". Velmi jsem se snažila, abych byla dobrou ženou a myslim že jsem i byla. Alespoň dle toho že byv. manžel velmi dlouho nepřipouštěl rozvod. Pak to skončilo a už nikdy takove nebude. Ja jsem se změnila. Věkem (?). Můj současny vztah je hodně jiny. Jsem v něm spokojena a tušim že i manžel, ale občas mi řika, proč na něj nejsem takto hodna (to viš, spousta věci se prokecne, společne zname...). Tušim že "takto hodnou" ani nechce, jinak by si mě nevybral. Mam pocit že spiš beru něž davam, davam zas naši dceři. Může se to kdykoliv změnit, ale, to co je považovano za "perfektni manželstvi" je pro mě zbytečny vydej energie. Mohu byt spokojena i jinak. Ale asi maš pravdu v tom subjektivnim posouzeni. Moje představa o tom, co je perfektni manželstvi se hodně změnila. A je v rozporu s tim, co očekava okoli. Teda, od kamaradek občas slyšivam obdiv... že nemam strach že mi manžel zdrhne
Vrasky srovnavat nemohu, nemam

Zkus dalši "trefnou" analyzku Schvalně, uhodneš ještě něco něž znameni?

tavimi
na zkouškách propadám!

trvám na tom, že je to subjektivní záležitost, to vlastně připouštíš v celém příspěvku. Je ještě dost možné, že své stopy zanechal rozchod s býjvalým (možnost vypálení, vysání). V tom druhém vztahu chybí možná už ta citová angažovanost, prostě jedeš na volnoběh, přidávat plyn nemusíš.. Kdyby to tak náhodou bylo, tak když srovnáváš první a druhé, tak zákonitě bys mohla dojít k podobným závěrům, jaké tady píšeš....
Je tady ale spousta dohadů, takže jen tak plácám!!
Analýzy ani syntézy mi moc nejdou, takže jak to bude s moji orientací?

když ja věřim tomu že jsme v podstatě všichni bi... to ta vychova, kultura, praktičnost...

tavimi
ještě že jsi napsala to "v podstatě", já budu nepodstatný!

p.s.: můžu se koukat?

...