Zamilovaná do zadaného a co teď?

bóbika
děkuji!
myslím, že jsem za tím, mám nový vztah a moc se snažím, aby vydržel a abych nedělala chyby. dokonce jsem přesvědčená, že nebýt těch občas i špatných zkušeností ze vztahu předtím, současnému příteli bych ani nedala šanci. přitom je to skvělý chlap, má mě moc rád a dělá mě šťastnou
já nelituju toho, co mám za sebou. díky tomu si víc umím vážit kvalit a hlavně bych nikdy nevypustila z pusy věty typu: život je krátký, užívejme si všeho apod.. myslím, že tohle ale každému dojde, až když si sám hrábne na dno. doufám, že nikdy nezapomenu, jaké to bylo. teď jsem přesvědčená o tom, že by mne chlap mohl bavit sebevíc, ale kdybych věděla, že je zadaný, nešla bych do toho!!!
nebo jsou různé typy lidí a já jsem ten, co si to užívat nedovede. nejsem na to stavěná.

je strašně snadné žít s pocitem, že mi svět leží u nohou a že můžu mít všechno, když jsme zrovna na výsluní a nikdy jsme nezažily opak, že... bohužel jsem zatím neslyšela o nikom, komu by se to nezvrtlo a ošklivě nevrátilo - ale neznamená to, že to hazardérům přeju.

Určitě ti vztah vyjde. Jak jsi psala, už víš co chceš a kde jsi dělala chyby, které nebudeš opakovat. Škoda jen, že ty zkušenosti nabíráme tzv. cestou (že je nemáme vstřebané třeba ve dvaceti). Bohužel, tak to je.
Kdyby bylo takových lidí jako jsi ty víc, ušetřili bychom si spoustu bolesti a trápení.
Víš, my potřebujeme jako "prase drbání" ten kopanec - to zrcadlo. Pokud nám ty "sviňárny" (jakéhokoli charakteru) procházejí bez odplaty, absolutně si nepřipouštíme že ubližujeme (i když to víme), prostě nás to míjí, je nám to šumák.
Ovšem, charakter člověka se vytváří v dětství (i malé dítě dítě ví, kdy ubližuje) a dotváří v dospělosti. A bezcharakterních, sobeckých lidí je mezi námi spousta, jak to tady čtu.......

bóbika
právě, že jen ať je spíš víc lidí, co nejsou jako já. já jsem jenom poučená a trochu jsem si toho prožila, ale nejsem nijak moudrá ani morálně na výši. prostě jenom poučená, vážně.
jo, ještě jednu věc mi to celé dalo - mnohem méně soudím lidi.

snažím se neubližovat, ale často si až po čase uvědomím, že se jenom málo pečlivě dívám...

To mě tohle absolutně nedělá problém. Když vidím bezpráví, krutost, zlost, zlomyslnot, sobectví, hned dám pocítit, že tudy cesta nevede! No jo, jsem moralista, ale mám to zakořeněné už od dětství (otec bil matku).
Vím, že o tom ty nepíšeš. Píšeš o vztazích, že jsi empatik v případě zamilování do zadaného, zadané. Já také, je to ovšem případ od případu. Rozhodně nebudu chápat tzv. harémisty.
A za tím, že by mělo být víc lidí jako ty si stojím. Je lepší být poučený, než žít v nevědomosti a jednou...možná...

napiš mi k tomu něco víc, třeba mi dáš inspiraci, jak se toho zbavit Odmilovala ses nebo jsi prchla před oběma chlapi k třetímu?

Tak jsem dnes četla něco dost hustýho, co se hodí k tématu.. http://www.super.cz/vztahy/27537-kamaradka-mi-ukra dla-rodinu.html Jak z filmu..

tak to je fakt hustý... Fuj

Marissa1985
tedy..to je neuvěřitelné, vážně hnus!

..je to hnus, jak z nějakýho hodně špatnýho filmu..jestli je to pravda, tak se nestačím divit co se všechno může stát..

bóbika
jasně, když mluvíš o věcech jako je násilí apod., kde je to jasné, odsoudím stejně jako Ty. myslím spíš věci, co se dají vidět ze spousty úhlů. já jsem asi taky z jednoho pohledu byla ta, co se vtírá do vztahu (je fuk, že jsem o tom nevěděla...).

bóbika

Čau pesane.Vzhledem k tomu, že dcerka seká latinu - v mezích možností, tedy - , synek je ok, sestra stále oporou , ........tak toto je MOJE téma. Takže, drahá, -to by se už nikdo jiný nedostal ke slovu, hi hi. No ale -já ti věřím, že by ses prosadila. Na nic jiného totiž skoro nemyslím.Ségra tvrdí, že NA NIC JINÉHO.

nuf

no, abych pravdu řekla, kdybych byla tyk šíleně morální, tak mu efektně pokynu rukou hned na začátku a prohlásím-přijd, až budeš volný...No trošku patos, že jo. Což já nesnáším.... Já ji vůbec neznám.Jsem trochu sobec, je mi s ním dobře a v tu chvíli ji neřeším.Ale když se rozjedeme každý domů, tak to je šílený. Představuju si, jak na něj čeká s večeří, jak mu dělá svačinu a je mi hanba.Navíc si vždycky každou situaci obracím naruby a představuju si sebe na té druhé straně. Jak by jí (mně) bylo......Protože to praskne, že jo. To je jasný...

Izka

Ahoj. No kdybyste mě znaly před rokem.... Jak já - manželka - měla ve všem jasno!!! Jak já byla zásadová!!! Jak já nikdy... Kecy prdy beďary!!! Filmy s touhle tematikou se mnou nikdo nemohl sledovat, jak jsem byla nesnesitelná v kategorickém vynášení soudů..... Jo jo, jr to pak všechno jinak..Nemluvím o ženských(které tímto nesoudím!!!!), co jednou za měsíc vyrážejí na dámskou jízdu s možností si povyrazit a ulovit zážitek na jednu noc. To mě nikdy nelákalo. Ale vím, že teď jsem o hodně pokornější a hlavně ne tak unáhlená v odsuzování druhých.

jirinka
Jiři, teď jsem ti psala tak dlouhej příspěvek v odpovědi na vše, cos mi psala a nejen, že se neodeslal, ale taky se mi to smázlo. Nemám být tak ukecaná...
Tak jen- pro udržení manželství jsem udělala vše-4 práce, poradna, prosby, domluvy, vzala jsem si půjčku na jeho dluhy....
Silná nejsem, spíš čajíček.okolnosti mě donutily...Přesto jsem skončila v ps.léčebně, kapku jsem to nezvládla...Nejsem zastáncem hesla- co mě nezabije, to mě posílí. Jsou zážitky, bez kterých bych se s radostí obešla...
Jsme spolu půl roku a vídáme se jednou týdně, někdy za 14 dní.Jestli přítelkyně něco tuší se neptám, on hodně cestuje. Ale vím, že ona není pátrač.
A k rozvodu- holka- na to nepotřebuješ sílu.To se jen vezeš a nic jiného ti nezbývá... Tak jen to přežít!Pa.

to bych mohla podepsat!!! já taky a všechny jsem soudila, když nedělali věci podle toho, jak jsem si myslela, že se to dělat má.
ale teď si připadám líp, sice trochu zničená, ale aspoň poučená a s větším rozhledem. když už...