Naše dcera se kamarádí s agresivní holčičkou.Mám jí toto kamarádství zakázat, nebo dávat holčičce neustále šanci, protože za to vlastně nemůže.ráda bych znala vaše názory.Moje dcera Verunka (6,5 roku, první třída) má kamarádku (4 roky).Nebudu psát její pravé jméno, budu jí říkat AničkaJe to dcera sousedů.Chodí si k nám hrát a nebo naše Verunka chodí k nim.
Včera u nás Anička byla.Hráli si s Verunkou na zahradě.Nebyli pod dozorem, protože jsme byli s přítelem na třídní schůzce a nám hlídala babička, máme ještě 5 měsíční Terezku a byla s ní doma.Na holky ven občas koukla.Upozorňuji že naší zahradu by jsme zasedli zadkem.Když jsme přijeli tak jsem je šla pozdravit.Anička mně pozdravila s úsměvem a naší Verunku jsem našla strašně ubrečenou vedle baráku s tím, že jí Anička kopala do hlavy,Prý se nějak ze srandy pošťuchovali, Verunka upadla na zem a Anička jí začala kopat do hlavy.
Do mně vjel šílený vztek a tak jsem Aničku odvedla domů a ještě po cestě jsem se jí ptala, jestli ji přijde normální někoho kopat do hlavy.Její reakce?Začala se smát a řekla že jo!! Reakce maminky? Jen suše řekla "já si s ní promluvím".:n: Žádné omlouvám se, Aničko koukej se Verunce omluvit.Nic.
Tohle bohužel nebylo poprvé.Před pár dny u nás byla a slyšela jsem pořád z pokoje AU AU.Říkala naší Verunnce "dělej napiš to na ten papír" a naše Verunka říkala že neumí psát a Anička do ní strčila a to zopakovala ještě několikrát.Tak jsem tam vlítla a Anička?Opět úsměv na rtech.:n: O pár minut později kopala do skříně.Verunka jí opakovala ať to nedělá, tak jsem tam zas šla, a Aničce to přišlo strašně vtipný a dál předemnou do té skříně kopala.A takových incidentů už bylo spoustu.Já jen žašnu.:00:
Nevím jakou výchovu Anička má, dle mého soudu je to vymodlený rozmazlený s...:00: Neumí poděkovat, poprosit, pozdravit, když jí člověk pokárá tak se tlemí.Neustále se vychloubá že má tohle a tamto a že to nepůjčí.Před cca dvoumi měsící jsem byla svědkem toho, že Anička vrazila své mamince dokonce facku.Jejich 14 letý syn je taky bulík, tomu také neřekli že se zdraví, projde kolem vás, div vás nesrazí a nezabučí.
Naše Verunka se s ní chtěla pořád kamarádit, tak jsem se držela kvůli ní, u nás není tolik dětí se kterými by si mohla hrát a chtěla mít prostě kamarádku.Já jsem prostě tak naštvaná, že mám chuť Verunce zakázat se s Aničkou kamarádit.Neříkám že my máme dokonalé dítě, také si s ní užíváme své (třeba s jídlem), ale ve čtyřech letech Verunka nikoho nemlátila, hračky půjčovala, děkovala, prosila, zdravila.Byla vycvičená i ze školky.Já už jsem na Aničku vážně alergická.
Co by jste dělali?Nechali by jste to být, nebo by jste se Aničce vyhýbali?Nechci ze své dcery dělat otloukánka, ale musí se naučit bránit, ale rozhodně jí nechci říkat, tak jí to vrať...nepřipadá mi to správné.