Ahoj, tak jsem různě projížděla různé diskuze, a tady mě donutilo si založit účet a poptat se Vás 
Mám problém s naším psem a s jeho páníčkem-mím přítelem. Bydlíme spolu, přítel měl pejska ještě než jsme se poznali. Jsou mu 3 a je to nějaká pouliční směska, střední plemeno, jen vím že je to kříženec nějakého bojového plemena. problém je v tom, že po přestěhování nám pes močí všude po bytě když nejsme doma. Já psům vůbec nerozumím (přítel taky ne, je to jeho první pes), vůbec nevím co s tím mám dělat. To je první problém. Ale ted k věci, pes je na mě velice agresivní. Stačí že udělám něco co se mu nelíbí a hned na mě vrčí, dělá to jen když přítel není doma. No a včera to zašlo tak daleko že mě pokousal.
Jen protože jsem mu řekla at jde na místo a když nešel tak jsem zvýšila hlas. Opravdu to nepřeháním, bylo to jen kvůli tomu. Několikrát jsem hledala kontakty na různé odborníky, několikrát jsem příteli říkala že bysme tam měli zajít, že to už vážně není sranda. Jenomže se pořád nic neděje. Mám strach chodit domů, bojím se kolem psa jen projít. Vím že bych to neměla dávat najevo protože to pes vycítí, ale jinak to prostě nejde..Vím i to že je to hlavně přítelova chyba protože psa strašně rozmazlil, ten pes vlastně za nic nemůže. ale vážně si nevím rady. Vlastně mě nejvíc mrzí to že přítel má pořád jen kecy, že s tím něco začneme dělat, ale neustále se nic neděje. Mám pocit že mu vůbec nezáleží na tom že se mi může něco stát. Dnes ráno jsme se kvůli tomu dost pohádali, vypěnila jsem a řekla jsem mu že mu dávám týden na to aby někoho sehnal, nebo dá psa pryč, a jestli ho nebude chtít dát pryč tak at se odstěhuje s ním. Na to mi řekl že se během týdne sbalí a půjde. Máte někdo podobné zkušenosti, a jaký na to máte názor? 
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Agresivní pes, přítel nic neřeší
Reaguji na kuře01: taky že mě to od něj hrozně mrzí, nechápu proč si nechce připustit že tu výchovu vážně potřebuje.
Cituji Samy: A když už přítel toho psa měl, tak jsem prostě počítala že se ke mě nastěhuje i s ním..asi jsem hrozná, že jsem nevěděla že to takhle dopadne..hold nejsem jasnovidec
A byl předtím u tebe pan pes na návštěvě jen tak než se k tobě nastěhovali? Možná to tam nebere jako domov - možná i proto to občůrávání když nejste doma
A mimochodem jak ses mu teda věnovala? Byla si s ním venku, hrála sis s ním někdy, odměňovala si ho, unavila si ho někdy nějakou aktivitou? Nebo si ho jen sem tam pohladila, dala mu nažrat a hotovo?
mimochodem pes si k tobě dovolí jen to, co mu ty sama dovolíš... a ty si mu dovolila vše.... to je jak u nás doma.. táta nemá u psů žádnej respekt, no tak s ním prostě vyje*ávaj, dělaj si co chcou, neposlouchaj ho, jeden ho kouše (v mezích trošku vážnější hry)....
Poslat SZ
POZOR
Reaguji na vilima: Jsem ráda, že jsem Tě pobavila.
Mě Tvé názory alá pes je magor, tazatelka světice, naopak vůbec nebaví.
Cituji .Annette.: Má už ze psa strach, což chápu. A uznej, pokud to přítel nechce řešit, ona sama přes odpor přítele s tím těžko něco udělá.
Chápu strach, už jsem to tu psala, stejně tak jakože je na tazatelce, aby tu situaci řešila a řešit ji může hned dvěma způsoby. Ten druhý je odejít, resp. nechat jít přítele i se psem, na tom není nic ani složitého, ani těžkého, naopak je to ta jednodušší cesta.
A ještě k Tvojí otázce, co chci po zakladatelce... Já? Já po ní přeci nechci vůbec nic.
Tak to by mě zajímalo...známá si kdysi pořídila československého vlčáka a řekla ať s nimi jdu na procházku. Já nadšená, protože je to krásný zvíře, ale jakmile mě viděl, začal po mně skákat (ne radostně), chňapal po rukách a nohách (to údajně dělal všem, jako štěně až do krve, v té době už nechával jen škrábance - měla jsem je po celém předloktí). Rozhodně jsem se ho na začátku nebála, ani jsem k němu necítila odpor. Asi po deseti minutách, kdy už jsme byly v polích na mě začal nabíhat a skákat. Dostala jsem kapky od známé, že je to moje vina a že se prý musím bránit, že on si takle vytváří nadvládu nade mnou. Já velké psy ani neudržím na vodítku, natož abych s nimi někde zápasila v poli. Kdybych tohle věděla, tak nikam nejdu.
Cituji Samy: Reaguji na vilima: přece kdybych nebyla tak nezodpovědná, klidně bych to kvůli psovi udělala, přece je jedno že mě třeba pokouše, hlavně že ponesu odpovědnost za svoje rozhodnutí
Jak vidím, tak otáčet smysl řečeného Tě nesmírně baví, asi jo, jinak bys to těžko dělala.
NIKDY a NIKDE jsem nepsala, že se máš nechat od psa kousat apod., napsala jsem, že máš přijmout odpovědnost za svá rozhodnutí = situaci řešit.
Jak vidím, tak to nemá smysl, snažit se Ti poradit, protože v tom vidíš osobní útok. Tvoje chyba.
Cituji Veselka10: Jak vidím, tak to nemá smysl, snažit se Ti poradit,
Moc ale zakladatelce neradíš, pořád opakuješ, že má nést zodpovědnost za svá rozhodnutí, nikde jsi už ale nenapsala, jak bys tu situaci řešila v praxi, ani když se tě ptali ostatní holky, co bys teda navrhovala jako řešení. To moc asi zakladatelce nepomůže.
Reaguji na Veselka10: Jaký konkrétní kroky má podle tebe zakladatelka nyní učinit, aby se situace zlepšila? Ber v potaz to, že sama uvedla, že má ze psa strach, bojí se mu i nandat vodítko, bojí se přijít domů apod., partner věc neřeší, nechce se aktivně podílet na zlepšení situace.
Cituji kuře01: Ty to popisuješ tak, že zakladatelka je vlastně slaboch proto, že hned aktivně psa nečapne a něco s ním nedělá. Pokud nemá podporu majitele psa a zároveň partnera v jedné osobě, hned se to dělá o poznání hůře.
Už mě to přestává bavit, protože si každý vezme kousek a nevnímá celek. Tak to jen shrnu:
1) Tazatelka k psovi neměla a nemá vztah, prostě ho nemá ráda.
2) Buď chce zachovat vztah s přítelem a tedy je schopná překonat strach ze psa a nejlépe s odborníkem se pokusí tuto situaci vyřešit.
3) Nebo je to pro ni nepřekonatelný problém a v tom případě, ať klidně jde přítel i se psem pá.
O tazatelce si nemyslím, že je slaboch, ale pouze to, že si lže do očí a svoji odpovědnost přehazuje na jiné.
Cituji morrighan: známá si kdysi pořídila československého vlčáka a řekla ať s nimi jdu na procházku. Já nadšená, protože je to krásný zvíře, ale jakmile mě viděl, začal po mně skákat (ne radostně), chňapal po rukách a nohách
A tvoje známá nic neudělala? a proč si přes to se psem šla?...
Cituji morrighan: na mě začal nabíhat a skákat. Dostala jsem kapky od známé, že je to moje vina a že se prý musím bránit, že on si takle vytváří nadvládu nade mnou.
zvířata to tak dělaj... feny nekoušou svá mláďata jen tak ze srandy do uší... ukazujou jim kdo je zde pánem...
ten pes nepozná, že dělá něco špatně, když ho při tom každej nechá ať si dělá co chce... si to akorát zafixuje, že to nikomu nevadí a že je to správné a bude to dělat pořád dokola...
Cituji kuře01: Jaký konkrétní kroky má podle tebe zakladatelka nyní učinit, aby se situace zlepšila?
Má vzít přítele i psa a jít ke psímu odborníkovi/na cvičák s vedením a něco dělat...
buď
1) přítel půjde a budou to řešit
2) nebo přítel odejde z bytu i se psem, jednoduché...
Cituji Veselka10: přijmout odpovědnost za svá rozhodnutí = situaci řešit
jo, ty se pořád oháníš slovíčky a frázemi, ale ještě jsi nikde nenapsala konkrétní návod jak tu situaci s tím psem řešit. Způsob nechat je odejít jí tu radila valná většina. Ale na ten tvůj konkrétní způsob, jak se postavit čelem k zodpovědnosti, jsem ještě nenarazila.
Cituji petulajz: Moc ale zakladatelce neradíš, pořád opakuješ, že má nést zodpovědnost za svá rozhodnutí
Aha.......vypisovat svoje příspěvky nebudu, radím, co dělat od začátk.
Reaguji na vilima: Ty taky čteš jen to, co chceš.
Tak ještě jednou malá rekapitulace....k té odpovědnosti, i když už si připadám jak v mateřské školce, ačkoliv i malé děti chápou líp.
1) neměla vůbec do takové vztahu chodit.
2) když už šla, měla hledat k psovi vztah a předejít následným problémům.
3) když už nenašla a "řeší" to až poté, vyhledat odborníka, např. na cvičáku a poradit se s ním o konkrétním postupu.
4) nebo se ta prostě vybodnout a nechat je jít, což si prostě stejně myslím, že by bylo pro všechny nejlepší.
A pokud jde o to, jak bych situaci řešila já, tak pokud by můj muž nebyl ochoten nebo schopen sžít se s mými zvířaty, řekla bych mu pá a vyřízeno. Z čehož plyne i opačná situace, kdybych si nenašla cestu, prostě bych odešla.
Cituji Veselka10: Už mě to přestává bavit, protože si každý vezme kousek a nevnímá celek. Tak to jen shrnu:
1) Tazatelka k psovi neměla a nemá vztah, prostě ho nemá ráda.
2) Buď chce zachovat vztah s přítelem a tedy je schopná překonat strach ze psa a nejlépe s odborníkem se pokusí tuto situaci vyřešit.
3) Nebo je to pro ni nepřekonatelný problém a v tom případě, ať klidně jde přítel i se psem pá.
Pokud jsem četla dobře, tak zakladatelka se ale přesně tohle snažila udělat - jít se psem za odborníkem, ale jak k tomu má přítele dokopat, když on na to prdí a nechce?? Uvědomuješ si, že to zdaleka neleží jen na ní?
Reaguji na Cherry_:
Cituji Cherry_: mimochodem pes si k tobě dovolí jen to, co mu ty sama dovolíš.
Tohle je dost ošemetný názor. My měli v rodině kdysi psa, který kousal děti do věku cca 15 let. Před dospělými si to nikdy nedovolil, měl respekt, poslouchal na slovo a když byla příležitost a dítě na dohled, přiběhl a zakousl se (byla jsem toho svědkem). Věc mají teda řešit sami děti? Myslím, že nejvíc záleží na povaze psa, některý jsou hodný a výchovu v podstatě nepotřebují, jinému rupne v bedně, ani nevíš proč.
Téma Agresivní pes, přítel nic neřeší je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:
- Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
- Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
- Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
