Smazat

Blbnutí s jídlem

Ahoj, jsem bezradná.
Za několik dnů je škola, půjdu do druháku na gymplu. Oslavím 17 let. Mám velký stres ze školy, z lidí na škole,z jídla,ze všeho. Nemůžu večer spát a bolí mě často břicho. Od ledna jsem měla anorexii a 198 zameškaných hodin. Ve škole 4 a 5 neměla jsem sílu se učit a to jsem měla v prvním pololetí vyznamenání. V červnu mě mamka dotáhla k psycholožce-zlepšilo se to. Myslela jsem,že je to zažehnáno. Přes prázdniny jsem přibrala z 53kg na 60kg,173 cm. Každé ráno se probouzím s tím, že musím zhubnout,jinak se nemůžu ukázat ve škole. V průběhu dne se to zlepší a večer zase brečím,že nemám 53. Chybí mi ta velká štíhlost. Ta moje ,,zasr,, dokonalost.
Moje mamka se nemůže dívat na to,že chodím pořád ve stejných džínách. Donutila mě jít na nákupy na konci srpna a mě se chce brečet z té představy,že se nenarvu ani přes jedny, nějaké pěkné džíny. Podle BMI mám ideální váhu, ale co to je ? Když se nemůžu obléct do džínů. Vím,že hodně lidem na škole se moje postava moc líbí. Ale proč se nelíbí mě ? Jsem z toho nešťastná. Myslela jsem si, že když budu mít 53kg,že budu šťastná,ale nebyla jsem. Moje mamka má strach, že to zase nezvládnu. Moc ji chci udělat radost, mít jedničky a dvojky. Chci udělat radost celé svojí rodině,ale brečím nad klávesnicí ze strachu, že zase začnu blbnout s jídlem. Prostě ,,to,, cítím,dýchá mi to na záda. Budu moc ráda, když mi někdo poradí




 
arrow
profile_image
DerrtyGirl
od 17. 8. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Ahojky. Myslím, že to, jestli budeš šťastná nebo ne, není o váze. Do džínů se svojí váhou "nacpeš" s přehledem. Zaměř se na něco důležitějšího (třeba známky ve škole, kamarádi, rodina...) a věnuj se tomu. Časem stejně pochopíš, že "blbnutí" s jídlem apod. nemělo žádný smysl. Jak já říkám - hlavně se musím mít dobře A tím, že si budeš "ubližovat" takhle, tak to rozhodně nevyřešíš a nebudeš ani šťastná + budeš trápit lidi kolem sebe. A to určitě nechceš. Vžij se do kůže Tvojí mámy. I když to třeba nedává tak najevo, tak ji určitě trápí, že Ty se trápíš. Snaž se netrápit se kvůli takové maličkosti, jak je váha. V životě jsou důležitější věci, než váha. A k tomu, jde o Tvé zdraví. Tvoje tělo si všechny tyhle "zkraty" pamatuje a jednou Ti to vrátí. Takže se netrap váhou a přeji Ti hodně štěstí

Reaguji na Jahoda888:
hlavně je potřeba uvědomit si jednu věc... štěstí nesouvisí s postavou, ani v nejmenším. Třeba já mám 168 cm a vážila jsem celý roky kolem 55 kilo a stejně jsem si pořád říkala jak jsem tlustá, nikomu se nelíbím... rodiče mě zrovna dvakrát nepodpořili, mamka (mimochodem nikdy nebyla štíhlá) mi pořád opakovala, že mám tlustý to a to a proč si proboha beru na sebe tohle, když si to nemůžu dovolit. Když se zpětně koukám na fotky, postavu jsem měla krásnou a mámě jsem to zatím neodpustila, jak mi zadělala na problémy. No, jak jsem byla pořád nešťastná, řešila jsem to přejídáním se a během roku jsem se ,,vykrmila" na 68 kilo. To už jsem byla oplácaná, ale pořád ne tlustá, každopádně doma pořád řeči, jak bych se sebou měla začít něco dělat, jak jsem předtím byla hubená a teď jsem jak sud. Najednou mi došlo, že to, co mě trápí, není postava, ale vztahy s rodiči, odstěhovala jsem se, zhubla jsem na šedesát, který mám doteď a připadám si dobře, lidi mě mají rádi a hlavně se mám ráda já sama. A vím, že štěstí se neměří na zhubnutý kila, problém je jinde než v postavě, pokud budeš mít sebevědomí a budeš smířená sama se sebou, budeš šťastná i s osmdesáti kilama, o tom to prostě není. Zkus se zamyslet, co je tvůj hlavní problém, řekla bych, že váha to nebude. Přeju ti, ať ti to dojde co nejdřív a gratuluju k mámě, která tě podporuje.

I když jsem dost hubená a mám podváhu, taky jsem často trpěla tím, že chci zhubnout atd.
Jediný lék je naučit se mít ráda. Mě to nějakou dobu trvalo, ale teď je všechno v pohodě.
Hledej na sobě ty pěkné věci a buď na to pyšná. Jestli se ostatním tvoje postava líbí, tak se jí snaž vidět jejich očima. V zrcadle se prohlížej jen v oblečení, ve kterém se sama sobě nejvíc líbíš. První zkus hledat tvoje dobré vlastnosti.
Mě tohle opravdu pomohlo a mám o dost vyšší sebevědomí než kdysi. Umím se před ostatníma pochválit a koukat se na sebe s tím, že se líbím sama sobě.

arrow
profile_image
DerrtyGirl
od 17. 8. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Přesně tak. Mě tohle dělal bývalý. Pořád, že jsem tlustá, ať se sebou něco dělám a bla bla... Už mě to nebavilo, tak jsem ho nechala. Byli jsme spolu dva roky a všichni mi říkali, že jsem to měla udělat už dávno. Naučila jsem se mít ráda sebe takovou jaká jsem. A jde to poznat Protože já osobně si myslím, že když je člověk se sebou spokojený, tak je tak nějak vnitřně šťastný a lidi to poznají. Nehledě na to, že žádný z dalších chlapů se kterýma jsem byla mi neřekl nic špatného a líbila jsem jim. Takže hlavní je spokojenost sama se sebou.

A pro Perlicku - dobře jsi udělala, že jsi se odstěhovala Hodně štěstí

arrow
profile_image
montaana219
od 5. 7. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Jenže jak to má člověk udělat, aby se měl rád a byl se sebou spokojený, když všude kolem sebe vidí mnohem hezčí dívky a ženy....atd.

Jahůdko, anorexie je zrádná nemoc... může se vracet, téměř nikdy se nepodaří úplně vyléčit a může v menší nebo větší míře vracet. Už tím, že máš opět takové myšlenky a že se tím trápíš bych viděla hodně velké riziko, že by jsi do toho mohla znovu spadnout.

Co ta psycholožka, u které jsi byla? Nechceš tam raději ještě zajít?

Jsi na dobré cestě, jen bohužel jsi pořád na tenkém ledě a ten může kdykoliv rupnout. Anorexie je zrádná. Proto ani tyhle příznaky nepodceňuj a raději je řeš s předstihem.

Posílám hodně síly

arrow
profile_image
DerrtyGirl
od 17. 8. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na montaana219:

Jak už tady někdo zmínil - najít na sobě to krásné Není to tak těžké. Za prvé - nikdo není dokonalý a za druhé - dokonalost ani není hezká. Každá žena je hezká a něčím vyjímečná.

Reaguji na montaana219:
Jenže to je přece úplně normální, že někteří jsou hezčí a někteří míň. To by byla otrava, kdybysme byly všichni jak přes kopírák.
Taky se mám ráda a nemám s tím problém, když potkávám hezčí než jsem já.
Chce to jen zdravé sebevědomí a přestat na sobě hledat chyby, ale zdůrazňovat to pěkné a nesrovnávat se s nikým.

arrow
profile_image
DerrtyGirl
od 17. 8. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na CarollinCalico:

Souhlasím. Vždycky bude někdo hezčí než jiný. Ale krása není všechno A hlavně to chce sebevědomí, to je pravda

Vím úplně přesně do detailu, jak se cítíš, jaké máš myšlenky apod.
Prodělala jsem anorexii před 10 lety. Nevím, jestli si skončila na kapačkách v nemocnici a na nutričním oddělení např. v Praze na "Karláku" nebo v Motole.
Já tu zkušenost mám. Byla jsem tak vyhublá, psychicky zničená, že jsem bláznivě dělala sklapovačky i s kapačkou v ruce, když jsem zjistila, že jsem něco málo přibrala (cca 300g).
Jeden den tam zemřela holka na anorexii. A můžu Ti říct, že jsem si to sakra rozmyslela, jestli s tím budu něco s tím budu dělat nebo ne a hlavně, jestli opravdu chci kvůli své sobeckosti ubližovat mamce. Každý den za mnou chodila, starala se o mě, pomohla mi se vším. A já jsem to všechno přehodnotila. Ale nikdy úplně nevyléčila. To ani nejde.
Neříkám, že držím diety, nedržím. Dám si od všeho něco i sladké, zmrzliny apod., nic si neupírám, ale pravidelně cvičím, jím zdravou a výváženou stravu. Po dlouhé době jsem se z toho dostala. Ze 38kg jsem nabrala na 45kg, pak jsem měla i 47kg, ale pak to šlo samo dolů, zpět na rozmezí 43-45kg a tak nějak se mi to teď drží. A není to drastickými dietami, ale celkovou životosprávou.
Každopádně pokud víš hlavní úskalí anorexie, sama nikdy nevíš, kdy máš opravdu hlad a zároveň, kdy jsi opravdu najedená (mnohdy to vede k neuvěřitelnému přejídání).
Určitě zajdi ke své lékařce. Nevím, jak pravidelně tam docházíš, ale na mě, když to přišlo, chodila jsem asi 3x za týden.
Důležité také je o tom s někým mluvit a najít si na sobě hezké věci, snažit se je zdůraznit (třeba se hezky nalíčit), prostě aby ses líbila sama sobě. A pokud si připadáš nejhorší na světě, máš problém.
Mně to také někdy napadá, že jsem tlustá, že bych měla držet dietu, ale pak se zamyslím nad tím, co všechno bylo a jdu si místo toho raději zacvičit. Přijdu na jiné myšlenky, zároveň udělám něco pro své sebevědomí tím cvičením a jdu domů.
Nevím, jestli jsi ještě pod lékařským dohledem, já byla docela dlouho a pravidelně jednou za rok musím dojít se ukázat a popovídat si.
Myslím, že u Tebe je nejvyšší čas tam zajít také nebo to špatně dopadne.
Soupeření s ostatními, snahu být lepší než ostatní, si raději ponech na školu. Udělala jsem to také tak a věř, že krása, hubenost není zárukou zdravého sebevědomí a štěstí.... Lépe řečeno zdravými lidmi - krása není v hubenosti!

arrow
profile_image
kytulinka
od 12. 4. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Mám kamarádku, která bojuje s anorexií dodnes a to má děti, zřejmě léčba nebyla úplně úspěšná, asi bych vyhledala pomoc, nyní máš ideální váu, co by za to ostatní daly. Jinak začni jednat včas, protože skažené zuby, vlasy a rozhozený metabolismus za to nestojí, nehledě na to, že u některých i vynechává mestruace a mohlo by to mít pozdější vliv na to, že třeba neotěhotníš

Váha je taková, jakou mívají modelky...tedy výška minus cca 13.

Ale samozřejmě, tady už nejde o čísla, jde o problém v hlavě. To není nic jiného, čeho bys chtěla dosáhnout a čeho si na sobě vážíš, než by byla vychrtlost? Myslím si, že bys určitě měla poslechnout holky a zase začít chodit na terapii...anorexie se ráda vrací na místo činu

Věř mi, že štíhlá holka je krásná. Ale vychrtlá fakt ne. Máme v rodině holku, která je prý fyzicky nemocná, strašně zhubla a nemůže přibrat, Vypadá šíleně, jak stařena, je seschlá...děsí se jí všichni kluci. Nechtěj tak skončit

Cituji Jahoda888: Moc ji chci udělat radost, mít jedničky a dvojky. Chci udělat radost celé svojí rodině

Tohle všechno ale neděláš pro mamku a celou rodinu, to musíš dělat jen pro sebe. Hlavně se mít ráda. Přestaň pořád myslet na to, co si představují o tobě ostatní. Zaměř se na něco, co tě baví. Třeba sport, jógu nebo nějakou uměleckou činnost. Vyzkoušej něco, k čemu jsi neměla odvahu dělat.

Děkuji vám všem, teď jsem v období - večer ležím a říkám si od zítřka : nejím sladké,budu se držet, atd..
Jen doufám,že tohle někdy přestane... Věřím v to

 

Téma Blbnutí s jídlem je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené