Bojím se, že nenajdu práci a nevím, jestli dodělat VŠ

Ahojky
úplně tě chápu jak se asi cítíš. Taky studuju vejšku a občas jsem z toho taky dost bezradná a zoufalá. A to ani nemám matiku, to už bych se mohla jít rovnou oběsit, takže tě svým způsobem i obdivuju
Já si myslím, že to vzdělání se ti nikdy neztratí, naopak. Kdybys toho nechala, tak toho můžeš později litovat a nejsem si jistá, jestli by se ti pak chtělo si školu dodělávat, alespoň když to beru z mýho pohledu, protože já už bych se k tomu asi nedokopala.
Myslím si, že práce je v týhle době docela dost a obzvlášť s obchodkou by ses mohla upíchnout téměř kdekoliv. Já ale na tvém místě bych školu dodělala. Teď se ti to sice zdá jako největší pruda a nuda, ale počkej za pár let jak si budeš říkat, jak se ti ta vejška vyplatila. Ber to tak, že si ještě můžeš užívat mládí a studentskýho života, pracovat už pak budeš celej život a budeš si říkat, jak krásně ti na tý škole vlastně bylo
Takže já bych se na tvém místě zaměřila na tu matiku, klidně si našla i nějaký doučování a prostě se zabejčila a zkusila na tom zapracovat, uvidíš jak se ti pak na celou vejšku změní pohled, když budeš učení o něco líp zvládat a uleví se ti.
Každopádně ti držím palce ať už se rozhodneš jakkoliv

U nás na firmě máme fakturantky a účetní - absolventky OA, takže na takovou práci obchodka určitě stačí. Jenom hlavní účetní má VŠ, ale na tu už jsou kladeny úplně jiné nároky. Kámoška po OA sekla s vysokou a založila si vlastní živnost - prý měla ze školy aspoň znalosti, jak se to zakládá a jak vyplňovat lejstra pro úřady.

Já to vezmu z více úhlů- Na začátku bych si položila otázku, proč jsem na tu danou VŠ šla a odpověz sama sobě upřímně, protože jedině pak budeš vědět, jestli to pro Tebe má smysl. Jestli Tě ta škola nebaví a stresuje, umíš si představit, že pak ve stejném oboru budeš pracovat dalších 40 let? A jestli takovou práci nechceš, má pro Tebe ta škola ještě význam? Navíc studentů z ekonomky každý rok vychází tisíce a už pro ně není ani uplatnění. Také záleží na tom, v jakém jsi ročníku, kdybych byla v posledním, tak bych se kousla, protože pak by mě mrzely ty zbytečné roky předtím, které jsem tou školou strávila. Jinak k tomu stresu, každá VŠ, i když Tě může sebevíc bavit a vidíš se v oboru, má prostě stres, jsou to seminárky, eseje, projekty, kolikrát i předměty, které úplně tak do oboru nepatří, ale splnit je musíš. Já jsem doslova protrpěla projekt na marketingu, tolik rozčilování a energie mě to stálo, ale pak jsem byla jediná, kdo vypočítal příklad a to se podrž - z celé univerzity a to jsem předběhla i studenty z ekonomické fakulty, na které já jsem nebyla, protože jsem zašla na konzultačky a nechala si to vysvětlit a hledala zdroje z několika univerzit a poprosila o pomoc kamarády z jiných škol. S matikou bojuju už od třetí třídy , myslím si o sobě nenafrněně, že jsem chytrá, ale matematická logika jde mimo mě, sice to zvládnu, ale trvá mi to milionkrát déle. Ale chodila jsem celé prázdniny na doučování, učila se s partnerem, oOO ty potoky slz, zrovna před pár dny jsem našla asi 5cm silný stoh papírů, které byly popsané jen příklady a víš, co? To, co jsem se naučila jsem dala na 100%, i když na střední jsme tu látku neviděli ani z vesmíru, a když já zvládnu matiku, tak je snad možný všechno. Možná máš nervy jen ze zkouškového? Dodělej zkoušky, čeká Tě pak několik měsíců odpočívání, klidně si můžeš změnit studium na dálkové a nějakou práci zkusit třeba už o prázdninách, možná, že se pak do školy ráda vrátíš. Je obrovský mýtus, že VŠ Ti zajistí dobrou práci, znám mudryjudrypudry, kteří třou bídu s nouzí a lidi bez maturity, kteří úspěšně podnikají, to je jen o Tobě. Nikdo také neříká, že musíš šklu hned skončit, můžeš třeba jen na rok přerušit a třeba odjet do zahraničí, přes prázdniny lidi hodně využívají Work and Travel, dobré min. kvůli zážitkům a kontaktům. Myslím, že skončit školu je snadné řešení, otázkou je, jestli správné pro Tebe, opravdu se zeptej, co by jsi tí, že skončíš získala nebo ztratila, co má pro Tebe větší váhu a nepodléhej jen emocím, že je to třebas ve škole jen stres, ten bude i v práci a celkově v celém životě a nejde před ním jen utíkat, držím pěsti