Budoucnost - Peníze - Deprese

Taky to tak máme, přítel ve svých 28 letech ještě nebyl u moře a já jsem tak moc chtěla, abychom se spolu konečně podívali k moři, ale bohužel budeme muset platit za spoustu výdajů kolem a kvůli tomu se nikam nemohlo jet.Máš pravdu, taky kolem sebe mám spoustu kamarádek, za které "cálují" rodiče, zařídí jim byt, zaplatí svatbu a ještě je během jejich života finančně podporují. Nebo holky, které zdědí byt po babičce za čtyři miliony... pak taky kamarádky, které mají bohatého přítele. Je pak směšné, jak mně se zdá bohatý a jim se zdá průměrný (s platem.). No ale v neposlední řadě mám kolem sebe také kamarádky, které se musely zadlužit, a to daleko většími částkami, než jsme museli my..Hrozně moc bych chtěla mít všechno hezké a nové, jezdit si na dovolenou k moři a moct si koupit věci, které se mi líbí...a věřím, že se jednou dočkám.

Theres, možná ti teď připadá, že jste na tom špatně, ale mnozí by ti mohli ještě závidět. Mně je o rok víc než tobě, dodělala jsem školu a hledám práci, takže peníze nejsou. Přítel hledal práci dlouho a konečně našel, takže je "už" 14 dní zaměstnán. Oba bydlíme u svých rodičů, ale rádi bychom už bydleli spolu, bohužel si to nemůžeme dovolit a nevím kdy se dočkáme..
Užívej si že můžete být spolu a ve svém

Ve spoustě státech není ani trochu obvyklé, aby se už ve 21 letech lidé osamostatnili do svého-.-tam třeba do třiceti žijí kamarádi pospolu. Ono takhle na to koukát hrozně tragicky, ale oni by třeba řekli, kdoví jak se nemáte.

A taky - pokud máš málo peněz, nechceš si zvýšit vzdělání? U nás je stále zadarmo.

Ahoj Therese, tohle období má za sebou každý, to se časem spraví Mít ve 21letech vlastní byt je strašný luxus! Bud ráda, že to tak máte, že neplatíte nájem a sypete si peníze do svého...Možná ti to ted tak nepřipadá, ale i když si třeba budete pár let odříkat dovolenou, tak ta jistota, že máte svoje bude úžasná Jestli jedete fakt nadoraz, tak možná popřemýšlet o nutnosti auta - jasně, že je paráda mít ho a nejezdit sockou, ale zase kolik zaplatíš na leasingu, kolik projezdíš...Možná by se vyplatilo koupit si autí až budete víc za vodou...
Každopádně přeju at se to brzy spraví a z vlastní zkušenosti radím, že dovolená v Čechách je nejlepší Vždycky se staršně těším k moři a nakonec se mi stejně nejvíc líbí na chatě v Jizerkách - kolo, výlety, chleba s sebou do batohu, do kočáru dítě, na vodítko psa a hurá ven

Já mám zkušenost, že ty co zdědily byt za 4miliony v Pze, tak ještě nadávají, že nic nemají Prostě jsou vadný a já když to poslouchám, tak mám co dělat, abych se nerozesmála

Já to taky říkám, nebo spíš v Československu. Už jsem tu psala, že moře mi stačilo vidět jednou. Projeďte diskuzi o dovolených, najdete tam spoustu tipů na krásnou dovolenou od Vysokých Tater přes Českosaské Švýcarsko až po Prahu nebo Bratislavu. Když už nic tak aspoň ty letenky není třeba platit

To snad ani nemůžou myslet vážně....

Můžu tě ujistit, že stav, který máš je naprosto normální a projde si tím asi každý. Jste velmi mladí a už bydlíte spolu- jen splácejte a uvidíš, že se to zlepší- v životě je někdy hůř a někdy líp (tím se i ukáže, jestli k sobě patříte). Já v tvém věku neměla nic, malé dítě na krku a byla jsem rozvedená . Teď je mi o 11let víc- pravda mám vše, co potřebuji (možná i něco víc), ale jsem si plně vědoma, kolik nás to stálo úsilí a práce (nic nám nespadlo z nebe), stojím pevně nohama na zemi (nepotřebuji kabelku za 30tisíc- i když bych si ji klidně mohla dovolit) ,k moři se snad letos podíváme poprvé (buď nebyly peníze, nebo byli děti malé, nebo nebyl čas). Prostě musíš si uvědomit, že celý život budeš něco platit- nemůžeš si nikdy vzít, nebo koupit to, na co nemáš a žít, tak jak ti situace dovolí. A potom to půjde samo.

[cituji=Theres]Práve to vlastní bydlení to ještě teď dost podtrhlo.. a nevím.. asi jsem si toho vzala moc.. Platit nájem a poplatky, další poplatky a ještě k tomu mám auto na leasing... Je to krušné.

Máte hypotéku nebo jste v podnájmu.

Reaguji na Theres:
Zkus si napsat měsíční výdaje, ale opravdu takřka do koruny - spousta peněz se dá ušetřit odepřením si cigaret / alkoholu, nechodit na kafe do kavárny, nechodit po restauracích apod.
Deprese z toho vůbec neměj, ono se to časem zlepší.
Neznám moc 21 letých lidí, co mají vlastní bydlení a auto na leasing

mám stejný pocity a to mi je o čtyři roky víc....ale pravda, s přítelem ještě oba doděláváme školu, tak nemůžeme pracovat naplno...
ale řeknu ti to stejné, co ostatní: je to 21, bydlíte s přítelem spolu a máš auto - tomu já říkám luxus a drtivá většina lidí v tvém věku to nemá! snad bys nechtěla ještě dovolenou, a já nevím co ještě....vždyť jste tak mladí!! My to taky nemáme lehké - čeká nás velká hypotéka, já bych už nejradši mimčo, ale to se z jednoho platu neutáhne, takže holt budu muset do práce a mimčo odložit......buď ráda, že máš to, co máš, můžeš aspoň po kouskách šetřit a potom mít něco našetřeno pro dítě nebo tak.....s VŠ je to skoro ještě horší, vylezeš v 25 a nemáš nic.

Asi tak nějak. Je mi 23, dodělávám školu při které pracuji na katedře - to znamená sem tam stipendium ale ne pravidelný příjem což znamená žádné samostatné bydlení (studuji v Praze kde taky bydlím....), protože bych to prostě nezaplatila. S přítelem, u kterého to vypadlo že bychom mohli spolu bydlet, jsme se nedávno rozešli (předtím navíc začal pracovat v Brně, já vázaná na Prahu......), auto mám starý Favorit po dědečkovi......

Asi tak nějak. U mě je to posunuté do 28 protože chci na doktorát. I když tam už má člověk alespoň malý úvazek a tudíž pravidelný příjem plus stipendium.....

Já si taky nemůžu co se týče peněz vyskakovat, ale neberu to nijak tragicky, kdo má hodně peněz, ničeho si pak neváží, já mám radost z každé drobnosti.
Navíc jsem zdravá, mám práci a krásný vztah. Celé mé nádherné dětství jsme neměli auto, jezdili jsme vlakem se svačinou, na moře jsem si taky počkala.
Chci v budoucnu vydělávat víc, ale vždycky budu vzpomínat, jak jsem bydlela na koleji a vozila v krosně špinavé prádlo a jak nám s přítelem stačilo koupit si brambůrky, zalézt do postele s noťasem a koukat se na film

Reaguji na Theres: Myslím si, že u tebe je problém spíš v psychice, nebo nereálném očekávání. A nebo obojím.
V tvém věku bydlet, víceméně ve svém, je dost výjměčná situace, vlastní automobil také není běžná věc. Samozřejmě je spousta lidí, kteří podobné a lepší hmotné statky mají, ale statisticky to bude menšina.
Je dobré se připravit, že většinu lidí čeká stejný, nebo spíš o malinko chudší život, než jejich rodiče, které zmiňuješ. Představa, že se všichni budem mít lépe a lépe je zcestná a připraví spoustě lidí jen deprese, že to nejde tak jak si představují. V dnešním globalizovaném světě, dosud bohatý Evropský a severo Americký kontinent chudne, bohatství se přesouvá na východ. Čím dříve si v klidu ujasníš žebříček svých hodnot a začneš si vážit toho co již máš, tím spíš máš šanci nepropadnout do opravdových depresí. To co zažíváš dnes je jen deziluze, možná malinko závist. Deprese je opravdová nemoc.
Snad jsem tě svým názorem moc nevyděsil, ale takový stav věcí prostě je.

Promiň,ale mít ve 21 letech vlastní bydlení a auto je opravdu pro většinu mladých lidí docela luxus a ten něco stojí samozřejmě Bohužel v Čechách to zatim tak je...takže jsi zvolila tuto cestu - musíš zanevřít na jiné věci (dovolená apod)
Jsou tací co nemají ani bydlení ani dovolenou...