Být ve vztahu s chudobným přítelem?

Jestli hledáte nejsilnějšího samce, který uloví nejvíce kořisti, tak k tomu patří taky to B, že se samec bude rozmnožovat s mladou, zdravím kypící samičkou, a nejspíš ne jen jednou. Ale kupodivu když zajištěný třicátník-a-více nabaluje vysportované dvacítky, tak tomu moc třicátnic-a-více nezatleská.

Reaguji na kopaj: Ty to vidíš buď černě nebo bíle, nic mezi podle tebe není? Já neříkám, že potřebuju prachatého nadsamce. Taky mnou uvedený příklad peněz byl JEN PŘÍKLAD. Prostě si hledám chlapa rovnýho k sobě, tak nějak už automaticky. Chlap s minimální mzdou nejspíš bude dělat někde v Bille nebo já nevím kde, takže ruku v ruce s tím jde to, že s největší pravděpodobností si ani s takovým chlapem nebudu mít moc co říct. Ano, může se najít výjimka, ale ta tak možná potvrdí pravidlo. Nepotřebuju vedle sebe chlapa co domů nosí 100tis. měsíčně, ale zároveň vedle sebe nebudu mít nikoho, kdo domů nosí minimální plat. Resp. s nikým takovým bych budoucnost neplánovala. To, že člověk samozřejmě může o práci přijít během společného života, nedejbože mít nějaké vážné zranění a pak nemoct normálně pracovat, to je něco absolutně jiného.

Tak to jistě. Odpověď byla myšlená na leonovu pod/průměrnou mzdu.
U nás je ženská, která chce už pár let druhé dítě, ale s manželem spadají do nízkopříjmové skupiny. Takže jí řekl, že nic nebude, protože na to nemají. No, tak si tak občas postěžuje....a jinak vůbec, ale vůbec nic.

V tomhle vidím právě tu nenáročnost. Prostě se to vzdá. Priority definuje pasivita.
Pro mě by to byl marast, ale tak pantent nemám.

To je ještě dobře, chlap má zdravý rozum - na severu Moravy je častý trend spíš takový, že se setkají dva, co mají vyloženě holý zadek : on většinou za minimální mzdu, ona hned od vyučení na pracáku, ale tak hlavně, že se mají rádi a "ono to nějak půjde". V takových případech opravdu nechápu, jak to, že ještě všichni i s děckem nepošli pod mostem hlady, při dnešních cenách pribiňáků a bůhvíčeho všeho....
Byla zde zmiňovaná "nenáročnost" vzhledem k příjmu, tu si může dovolit starší člověk, který má třeba vlastní bydlení, neplánuje potomky a veškeré své výdaje si řídí sám - pak je to víceméně jedno, ale pokud je takhle "nenáročná" mladá žena, kterou čeká mateřská, tak to už není o tom, jestli se bude oblékat u Vietnamce nebo v Pařížské - ale o tom, jestli bude mít dost peněz pro dítě anebo jestli se bude s chlapem protahovat o každou korunu. Argumenty

zcela chápu.

Trochu si rýpnu a napíšu, že ten, co má ten vysoký plat třeba taky dělá v Bille - akorát někde na západě A patent na rozum taky nemám, já vlastně žádné finanční rozdíly nikdy řešit nemusela, protože 90 % mých partnerů byli buď mí kolegové nebo něco velice podobného, takže výplatní páska se shodovala v řádu stokorun ... a zrovna toho jedného, který dělá v té české "Bille" se mi dostat nepovedlo

A ještě k tomu v 45 umře na infarkt. Souhlas, naprosto s celým tímto odstavcem..... My se s partnerem v průběhu dvouletého společného soužití už několikrát vystřídali kdo zrovna vydělával víc a nevidím v tom problém, jde mi o to, jak jsme na tom společně......

Dámy lehce podprůměrnou až průměrnou mzdu mají někteří začínající učitelé například......Můj partner se na lehký nadprůměr dostal taky až teď, skoro ve třiceti, můj táta se na nadprůměr dostal v 45. A to nemluvím o tom, jak jsou an tom bídně doktoři před atestacema. Spousta společensky hodnotných a důležitých profesí má problém s nízkými platy ale asi není zrovna ideální řešení, aby je tedy nikdo nedělal.....

Jak už jsem psala, jen to, že teď je chudobný ve 22 není žádná relevantní informace, pokud se k tomu ennapíše jaký vede život, zda studuje nebo vydělává atd.

BTW dámy, na mateřskou může jít klidně chlap a Vy můžete msíto toho v klidu pracovat. Ale tos e tu asi nikomu moc líbit nebude, byť po chlapech se v podstatě to samé chce automaticky.

Nevím, jestli moje věty byly správně pochopené (nebo mnou správně vyjádřené). Neříkám, že můj partner musí být multimilionář, ale pokud s někým mám začít chodit, nebudu se kvůli němu uskromňovat a řešit, že bych chtěla jít např. na koncert, ale partner na to nemá, tak co s tím, jestli by mu bylo hloupé abych mu ten lístek koupila a na druhou stranu proč bych měla chlapa financovat. Jednou, dvakrát, na střídačku, OK, ale ne pořád. Prostě každý člověk má jakýsi svůj standart a podle toho žije a chce žít.

Člověk se mzdou pohybující se kolem průměru nežije chudobný život - o tom zakladatelka píše.

To by se mi líbilo, představa několika let strávenýma doma s potomkem mě vyloženě děsí, aniž by to mělo něco společného s penězma

Já počítám s tím, že dá-li bůh a bude to pro nás finančně výhodné (budu vydělávat víc než partner), zůstanu s dítětem doma rok a půl než přestanu kojit a pak se vystřídáme Naštěstí přítel má k dětem daleko lepší vztah než a já a úplně s tím souhlasí

Hele Číčo, nezlob se na mě, ale já Ti to říct musím. Nedokážeš se smířit s tím, že má základku (V poho, nic proti.), ALE napíšeš takovou hrubku ve slově "standard". Je tam D!

Je to častá hrubka, ale musela jsem to říct, protože seš vysokoškolačka a vždycky když vysokoškolák napíše něco takového, umře koťátko.

No vidíš, a já ještě když jsem to psala tak jsem si říkala - není to prezidentská standarta!

pobavilo

Tak to "moje" koťátko je možná jen mrzák, já jsem totiž jen Bc., což podle některých není vysokoškolské vzdělání ...

I tak je to koťátko chudáček. Kdybychom to teda braly takhle.