V příštím roce bych měla nastoupit do nového zaměstnání. Pracovní doba je od 9h do 18h. Tedy podle mě nic neobvyklého. Nicméně doposud jsem byla zvyklá na úplně odlišný režim. Měla jsem flexibilní pracovní dobu, pracovala jsem z domu, práce v kanceláři mi zabrala nějakých 5-20h týdně, různé pochůzky jsem si vyřídila během dne, jak se mi to hodilo a tak dál. Nemluvě o škole 2 roky zpět. Nicméně zaměstnání měním dobrovolně.
Jde o to, že do teď jsem měla vždy na všechno moře času. Mohla jsem si zajít kdykoliv na oběd, ve 2 odpoledne už jsem byla doma s nákupem, měla jsem čas na úklid, kamarádky, na všechno. A teď přemýšlím, kdy má člověk stíhat všechny ty běžné věci, když se vrátí skoro v 7 večer domů? To se nikomu nemůže přece chtít vařit, uklízet, nakupovat, natož si zajít třeba do fitka a tak dál. Jasně, pak je tu víkend, ale z toho vám ten čas ukrojí právě to uklízení, vaření, nakupování... i když to dělám ráda, nechci trávit život jen prací, spánkem a péčí o domácnost. Nebo to vidím moc černě? Vím, že pro spousty lidí je to naprosto normální, někteří jsou na tom ještě hůř. Ale zajímá mě - jak to všechno stíháte?
Podotýkám ještě, že je mi 26 a nemám děti. To už bych si vůbec nedovedla představit. 



Poslat SZ
a občas mě štve, že nemám úplně čas na sebe, cvičení nestíhám, a než bych dojela do města tak další 3/4 hodina na cestě a to už se mi většinou nechce. Oběd jím v první práci, většinou si vařím. Doma pak jsem líná cokoliv dělat co se týče úklidu apod. tak to nechávám na víkend. Ale někdy si zajdu na koncert nebo pivo i v týdnu, zase výhoda delšího spánku. Večer obvykle chodím spát třeba až po půlnoci. Někdy ale odpadnu třeba v deset, podle toho jak jsem z toho týdne vyřízená
Ale zase mám 3 dny volna a člověk si docela hezky odpočine
Galerie obrázků
Na plný pracuji už skoro dva roky, mám to hodinu cesty (dřív jsem dělala i přesčasy, ale nikdo neřekl ani díky, takže s tím je konec. 
