Zdravím dámy, už to opravdu nemůžu vydržet co se kolem mě děje, musím se s Vámi podělit o radu.
Jde o kamarádku mojí mámy, je na vozíku - nedokáže sama nic, ani vykonat potřebu. Potřebuje pečovatelku a dostává podporu. Má manžela, který ji psychicky týrá, ale zároveň má syna, který není manželův.
Mamka u nich dělala jednu chvilku pečovatelku a ví jak to tam chodí, od té doby s ženou na vozíku zustali kamarádky. Její manžel pracuje v rodinném podniku, kšefty nejdou a tak se nahlásil jako pečoval, aby nemusel platit nikomu dalšímu. Takže ráno postižená vstává v 5, od 5ti je na vozíku a z vozíku ji dává spát v 9 večer. Mezi tím se snaží dělat všechno sama, dokonce i uvaří, vysaje. Co ale nezvládá je postarat se o to aby ji někdo pomohl s její potřebou . A to musí dělat její 12ti letý syn. Holit svou vlastní matku v intimních partiich není taky žádná sláva. Do toho přijde jeho nevlastní otec a řve, řve na něj a na matku. Kluk to bohužel odnáší s tím, že sedí na pohovce, třepe se a brečí. Dneska ten řev šel slyšet až k nám (dělí nás 3 další domy).
Já už toho mám plné zuby, není mi líto ani té matky ( Nechala si od svého manžela tak vymýt mozek, že se teď bojí odejít), ale jak dopadne ten kluk. Potáhne se to s ním celý život.
Mimochodem manžel je schopen postiženou uhodit. Neustálé nutkání volat sociálku, ale bydlíme v malé vesnici, nechci aby ničil život i naší rodině.
Doufám, že to pochopíte, nevím jak danou situaci vůbec popsat. Děkuji za každou radu! Kdyby bylo něco nejasného, ráda Vám to dovysvětlím.