Chování zadaných chlapů

Reaguji na BananaE: vím, že bych měla držet odstup a vzdálit se... Jen je to člověk s kterým si rozumím jako s nikým doteď. Když se podívám po jiném, tak žárlí... A přitom mezi námi nedošlo k ničemu, ani k puse...

Reaguji na mau-mau: tak jde jen o občasný flirt, místy kamarádství naopak... Ale k ničemu, jak jsem již psala, nedošlo... A já ani nevím, zda jsem se zamilovala

Reaguji na amorka.realka:

Ale dost se tím zabýváš, jak se zdá. To o něčem svědčí.
Ale jo, vlastně i chápu... občas to může člověka bavit, když jen tak nezávazně s někým flirtuje. Ale musí mít jasno v tom, že jde jenom o tohle, aby si nedělal zbytečné naděje a nějak se citově neangažoval. A taky aby to stejně bral i ten druhý.
Každopádně si pořád myslím, že takovéhle věci ale může dělat nezadaný člověk a ne ten, kdo má oficiálně partnera. Takový "charakter" snad nemůže být uspokojivý ani pro ten flirt. (Hele, a má vůbec někoho, nebo jen tak kecá, aby se nemusel moc zavazovat?)

Přesně jak přes kopírák Taky jsem si myslela, že on je ten pravý a že nikoho jinýho takhle milovat nebudu, ejhle a ono to tak není, našla jsem si chlapa, který mě miluje a já jeho, nedělá ze mě vola a rozumíme si mnohem víc i bez zatajování věcí.
Žárlil taky a víš proč? Protože se cítil ohroženě ve své pozici, kdy po něm oddaně toužíš

Reaguji na mau-mau: já se právě díky němu v sobě nevyznám... Dřív mě bavilo tolik věci a teď ani nevím tak nějak kdo jsem... Má, jsou spolu už nějaký ten pátek, společné dovolené...kdyz se vidíme, tak nemám chuť se na ni ptát, resp. mi možná chybí i ta odvaha se zeptat nehledě na to, že se nejspíš asi ani moc nevídají, bydlí sám a kdyz mluví o svých plánech, nefiguruje tam "my"...

Jaká pravděpodobnost by byla, že je s ní už jen ze zvyku a bojí se nového?

Reaguji na BananaE: já neříkám, že by byl ten pravý, vidím některé ty jeho špatné vlastnosti, ale na druhou stranu ho vlastně ani pořádně neznám, znám jen nějakou jeho část. A když něco říká nebo tak tak si říkám co z toho je pravda a co ne... Snažím se myslet racionálně, ale něco ve mně to pak ignoruje a kdyz se vidíme, tak se hned usmíváme a je mi fajn. V okolí jsem žádného takového chlapa nezažila

to tak bývá, mě hodně pomohlo, když jsem se na to podívala cizíma očima
- chtěla bych, aby mě podváděl jako to dělá té svojí?
- chci, aby mě před jinýma zapíral?
- bude podle mé představy, že plánuje a mluví pouze o své osobě?
- co když mě nebude stavět jako sobě rovnou, ale bude mě mít jen jako doplněk na zábavu?
- chci aby mi lhal co dělá a kam chodí, jako to dělá teď své přítelkyni, i když budeme ve vztahu spolu?
- není to vlastně tak trochu bezohledný sobec?

Lidi se nemění, jen vyměňují svoje okolí, které nemá ještě prokouknuto, co je ten člověk vlastně zač a on se dělá v jejich přítomnosti lepším, než je
Nestalo se ti někdy, když jsi se ho ptala co o víkendu dělal, že se z toho kroutil větami typu "nic" a nebo "odpočíval" atd? Takhle to dělával ten "můj princ" a mě vždycky vrtalo, jak to nic, případně návštěvu u táty mohl dělat celý víkend a pak se přišlo na to, že ho celý trávil s přítelkyní

Reaguji na BananaE: i když se neptám, tak mi rekne - byl jsem v kině, ve škole (dálkové studium), něco občas zmíní o rodině... Ale neřekne ja s přítelkyní, "my"... Ale nějak tak tuším, že některé ty věci z toho dělá s NÍ! By s ni jinak nemusel rovnou být, když by se s ni neviděl vůbec, že?

Reaguji na amorka.realka: Klasika, taky jsem si říkala, že se vlastně asi ani nevídají, když furt říká já já já.. No a ono ejhle, viděli se celkem často. Dost mě krmil i tím, že jim to neklape a vlastně spolu nespávají. Zdálo se mi, že to má hošan docela na háku a nechává ji jakoby vyšumět, když ji nechce ranit rozchodem a jednoho dne jsem tak nějak pochopila, že už spolu asi nejsou a těšila jsem se na náš nový vztah.. Který se samozřejmě nekonal a po cca půl roce jsem ho potkala s jinou Nevěděl, že stojím za ním, když se s ní drží za ruku. Ale já to tušila i pár týdnů před tou situací, nepotřeboval se vídat každý týden a už prostě neměl takovou potřebu mi říkat co dělá kde a s kým atd. Pochopila jsem, že úplně stejně jako svoji ex, nechal vyšumět i mě - tedy svoji milenku Pak jsem se ptala, co nová přítelkyně, chvíli zapíral, jako že jeho jediná přítelkyně je televize atd. Až jednou mi odpověděl "normálka" Asi mu došlo, že nejsem úplnej degen.

Reaguji na BananaE: tak já nejsem ani jeho milenka... Jen se spolu vídáme, bavíme, smějeme,... Nic víc.

Nemluví o ní vůbec, jen párkrat se zmínil -na zacatku, že ji má, pak to bylo - vezl ji do práce, poté o ní mluvil jako o kamarádce - ale intuice, takový nějaký pocit, nám nedá, že?

Je mi jasné, že se v tom asi moc patlám, ale nejsem schopna s tím hnout

Reaguji na amorka.realka: Já to chápu Jen jestli ti můžu poradit a jsi i ochotná to z části přijmout, radím ti nevaž se k němu a pokud možno ani s ním nespi, pak bys do toho padla ještě víc. Doporučuju ti zrušit s ním kontakt a zaměřit se na najití vztahu, kde už od začátku bude vše fér a jasné, že se oba dva chcete i na víc

Reaguji na BananaE: vím, že máš pravdu...

I když bych pro úplnost dodala, že občas se člověk fakt změní. Ale je pravda, že častý případ to nebývá.

Ach bóže, jak typické... Je to prostě srab, co se neumí k věcem postavit čelem. Jak už tu někdo psal, představ si, že bys ty byla v situaci jeho současné partnerky... a on tě takhle zapíral a mluvil o tobě jako o "kamarádce". Takže buď chodí s holkou, která pro něj nic neznamená (proč?), anebo se k ní takto chová i přesto, že k ní něco cítí (proč?). Jakákoliv odpověď asi nebude uspokojivá, co?

... a ty jsi na nejlepší cestě se zamilovat, jestli už se to nestalo...
Podle mě se zahazuješ s chlapem, co není schopen si zařídit život tak, aby byl šťastný, a který jen zneužívá ostatní.

Ano, je nějaká pravděpodobnost, že by se člověk změnil, ale u tohoto člověka nevím, kdy se mnou mluví vážně a z čeho všeho si dělá legraci

Jako mě by se to jistě nelíbilo, kdyby se o mně nezmiňoval jako o přítelkyni... ale nevím, jak to má ta druhá strana, že? Třeba na tom má i svůj podíl, ale netuším... Nechci ho snad ani jako omlouvat,...

Možná štěstí pro mě, že jsem si uvědomila, že by tu možná byl někdo jiný, kdo se o mně nějakým způsobem stará či zajímá a není to typ, kterému něco naznačím, tak se stejně nezeptá, co se děje... A to jsem chtěla schválně zjistit, jestli se zeptá... Pokud poznám, mám tušení nebo tak, že se s ním něco děje, tak se hned ptám, protože mi to nedá... Ale třeba je to i tím, že je to chlap?