Čivava nebo maltézáček k dětem?

Asi bych spíše volila maltézáka, sama jednoho doma mám a tedy nevšimla jsem si, že by nějak extra línal...ano, tu a tam najdu chloupek, ale nic extra...maltézák je i takový mohutnější, takže k dětem vhodnější..podle mě tedy..

A co bišonek? To je skoro stejný jak maltézáček, ale mě se líbí víc.

Já bych teda přímo dětem psa nekupovala.. ale pokud chceš psa ty, tak rozhodně maltézáček Jsou verní, mazliví a fakt nelínají. Navíc pokud by ti vadily dlouhé chlupy, můžeš ho nechat stříhat. Pro inspiraci posílám naší malou šmudlinku

bez urážky, ale - k dětem a k čistotě chtivému manželovi - jedině psa plyšového.. je hezký když chceš, aby se děti učily odpovědnosti a naučily se starat o živého tvora, ale začala bych s rybičkama nebo křečkem.. je to praktičtější a tělíčka se v případě chovatelského neúspěchu decentně zbavíš..

Čivava a už vůbec maltéz rozhodně nikdo znalý psů nedoporučí k malým dětem ! Štěňátko o váze 600g není hračka,což dětem v tomto věku nevysvětlíte, např. může zbaštit ( pro něj jedovatou ) čokoládu , spadnout z gauče či postele . Když namokne, musí se ihned vyfénovat,aby neonemocněl,je náchylný na provlhnutí, proto nosí oblečky Maltéz je velmi křehká dušička a potřebuje velkou lásku pozornost a péči svého páníčka , proto si ho pořiďte ž vás děti budou nahrazovat kamarády vy budete zůstávat s manželem sami. Jinak z něj budete mít nerváka, který bude kousat vás i návštěvy a bude uštěkaný až vám budou zaléhat uši,toť má zkušenost

Reaguji na Luci01:

Čivava není "vzteklá", je to především křehký tvoreček s velkým srdcem, který si vyžaduje, aby se všechno točilo kolem něj, určitě by byla nešťastná, kdyby fungovala jako rozmar pro děcka .... navíc, líná opravdu hodně. Kup si rybičky, Luci01 má svatou pravdu !

Díky za názory, my už si mezitím pejska pořídili - maltézáčka. Ale přesto si neodpustím komentář, nepsala jsem, že chci pejska pro děti, psala jsem, že chci pejska k dětem. Z některých komentářů mám pocit, že ve chvíli, kdy jsem si pořídila děti, už nemám nárok na pejska. Tak pro uklidněnou, děti pejska milují, jasně jim bylo vysvětleno, že se k němu musí chovat jako k miminku - tedy opatrně (což dodržují) a samozřejmě i manžel se zamiloval, přesně jak jsem očekávala (on potřebuje být někdy do něčeho přitlačen, aby pak zjistil, že se obával zbytečně). Máme nového člena rodiny a jsme za něj moc rádi!

Názor, že když si pořídíš děti, nemáš nárok na pořízení si k nim pejska je přitažený za vlasy.. Myslím si, že jde spíš o to, že rodiče by měli hodně hodně dobře zvážit jestli psa ke svým dětem jo nebo ne a rozhodovat se podle úplně jiných kritérií než: čivava je malinká = dá se vzít kamkoliv, ale moc štěká,maltézáček = hodný, neštěká.
Mě osobně hlavně zarazila ta tvoje věta"nechci, aby pak štěkal a byl vzteklý na naše děti". Myslím, že žádnej pes se nebude chovat podle tvých představ a pokud se děti nenaučí jak s hafanem správně zacházet, co jo a co ne, bude se každej pes bránit proti tomu co se mu nelíbí jediným způsobem jakým může: štěkat a kousat..

..a to neříkám je tak, ale bohužel to vidím všude kolem sebe i z vlastních zkušeností. V čekárně u veterináře jsem minule potkala paní, která si přišla vyzednout yorkšíra po operaci, děti mu pořídili kýlu. Říkala mi, jak jim opakuje pořád dokola, že pejsek není hračka, ale stejně ho tahali. Byla naštvaná, ale ne proto, že děti dělali co nemají, ale že musela vysolit tisícovku za operaci.
A ještě jedna zkušenost: před půl rokem jsem od kamarádky dostala kontakt na jednu paní, která chtěla darovat psa - čivavku. Ale ta čivavka měla zlomenou pacinku - nedopatření dětí, chvíli je prý nehlídala, hráli si se psem a bylo to...a ona tu čivavku chtěla darovat komukoli, kdo si ji s tou zlomenou packou vezme. Podotýkám, že ta pacinka nebyla ani zrengenovaná, ani ošetřená - nebyli u vete. Musela docela zkusit chuděra. Tak jsme čivavku odvezli rovnou k veterináři, samozřejmě komplikace, špatné srůstání atd. Drobek zůstal u kamarádky. Dostala se z toho, ale děti ráda nemá. Má z nich strach a útočí. Prostě trauma..

Reaguji na domikaa: Ahoj, gratuluji k dobré volbě a přeji mnoho radostných chvilek s péjskem. Také mám Maltezáčka má 1.5 roku a je to neskutečný mazel. Miluje všechny lidi a děti zvlášť. Přizpůsobí se dobře chodu rodiny, když na něj nemám čas tak si lehne někde poblíž a pozoruje co dělám, ale když je čas na hraní má neskutečně energie a dokáže řádit hodiny. Maltezáčci jsou bezva společníci a byli by nešťastní pokud by museli trávit dlouhou dobu osamotě.
Nesouhlasím s názory, že takového, nebo onoho psa k dětem ne. Právě naopak si myslím, že děti by měly být od mala vedené k lásce ke zvířatům a měly by se učit jak se o ně starat.I já jsem měla malé děti a vždy jsme doma měli zvěřinec, děti domu donesly vše co kde našly opuštěné venku, jednou to bylo malé kotě, podruhé pes atd., vždy jsme to v pohodě zvládli, jak péči o děti, tak o zvířata.

Máme čivavu a nikdy bych neměnila. Je úžasná. Nesetkala jsem se ještě s žádnou vzteklou. Osobně myslím, že to je jen kec. A z vlastních zkušeností vím, že jsou velmi křehké a případná veterina je fakt darda. K dětěm bych doporučila spíše toho maltézáčka. Jinak skvělý pes k dětem by mohl být krysařík. Je takový bytelnější a temperamentní.

nechci brát iluze, ale máte teprve štěňátko....Nicméně přeji ať Vám přinese tolik radosti a lásky jako v naší rodině a doufám, že ji jednou nebudete muset dát pryč jak právě nyní moje sousedka ( děti 2 a 5 let ) kdy pejsek je trochu nemocný a děti mu nedají pokoj, on si nemůže hrát a brání se a začíná být nervózní a kouše.Proto majitelka dává 5ti letého pejska ke starším lidem, aby měl klid.Takže jsme vás nechtěli strašit,pouze poradit , ale to všechno poznáte sama...

My jsme si pořídili prvního pejska zhruba když mně byli 3 roky a bráchovi 6, byl to labrador. O rok později jsme začli toužit po malém psovi a také kamarádovi pro našeho labradora. A volba padla na maltézáčka. Oba psi byli vždy úžasní, jediný, kdo kdy vyjel byl labrador a dostal vyhubováno (psovi se prostě nesmí některé věci dovolit). Nikdy jsme je netýrali neuváženým hraním, z obou vyrostli úžasný psi. Maltézáček byl mazel, chlupy nepouštěl, ale štěkal dost, to jo.
Prostě si jen myslím, že nevím, proč by se rodina s dětmi měla vzdát psíka - nějaké těžko zvladatelné a bojové plemeno asi ne ale pokud jsou děti "normální", pes je většinou bezmezně miluje a je rád, že si s ním někdo pořádně hraje. Podle mě úplná rodina vzniká až s pořízením pejska

Teď jsou oba za duhovým mostem a máme pro změnu kočičku. Bez zvířete je doma prázdno!