Člověk dokáže dokonale lhát. Jak odhalit i ty nejlepší lháře a podvodníky?

Člověk má nejbohatší rejstřík přetvářky a podvodů

Proč lžeme?

Ono na tom není nic chvályhodného, ale čím je živočišný druh vyvinutější, tím dokáže lépe klamat. Z logiky věci pak vyplývá, že lidský druh je ve lži, přetvářce a podvodech ten největší odborník. A proč vlastně lžeme? Pokud bych hledali odpověď u jiných živočišných druhů, protože i ve světě zvířat jsou působiví klamači – například opice, tak bychom přišli na to, že úspěšná lež přináší ve zvířecím světě náskok před ostatními. Vhodně zvolená manipulace dokáže rozhodnout o potravě, rozmnožování i záchraně před dravcem. Jiné to není ani v lidském světě. Lež je základní dovedností, kterou jsme schopni se naučit od nejútlejšího věku. Už v pěti letech jsme schopni bravurně lhát.

Používáme mnoho různých typů lží

Na rozdíl od zvířat, jsme my lidí ještě mnohem vynalézavější, drzejší a podlejší. Používáme mnoho různých typů lží, které mají široký záběr stylů a účelů. Mezi ty nejčastější typy lží patří materiální obohacení se, úmyslné ublížení někomu dalšímu, lži pro zábavu, lži pro záchranu sebe sama nebo někoho blízkého z nepříjemné situace, lži z milosti aneb nechceme ranit něčí city, ale ve skutečnosti je to stejně tak, že nechceme ublížit hlavně sami sobě. Zkrátka a dobře, neexistuje situace, ve které lidé lež nepoužívají, a pokud tvrdíte něco jiného – lžete.

Dokáže lhář odhalit jiného lháře?

Zvětšit

Odhalit lháře není snadné

O tom, že jsme všichni lháři není nutné polemizovat, ani psát zdlouhavé články. Tak to prostě je. Tečka. Vykřičník. Mnohem důležitější je pro nás lháře, informace o tom, jak odhalit jiného, a zejména velmi inteligentního, lháře. Tady vás trošku zklamu, protože i když jste vy sami velmi dobrý lhář (nebo lhářka), tak odhalit podvod – ať už se jedná o myšlení, emoce, nebo činy, není ani trochu jednoduché. Dokáže to pouze velmi malé procento lidí. Nejúspěšnější v odhalování lží jsou lidé, kteří utrpěli (nejčastěji v dětství) nějaké trauma, například alkoholismus či násilí v rodině, přecitlivělá matka, nebo pak lidé s nějakou psychickou poruchou (hraniční porucha osobnosti aj.). Tito lidé si obvykle dokážou všímat lépe emocionálních projevů jiných lidí.

K odhalení lháře musíte podkládat správné otázky

Usvědčujícím znakem většiny lhářů je obsah a struktura jejich mluvy, řeč těla a styl řeči. Abyste však lháře odhalili, musíte ho správně navést. Nesmíte ho nechat, aby vedl on vás. V praxi to znamená, že chcete-li znát pravdu, musíte se naučit pokládat správné otázky. Zjednodušeně: Neexistují špatné odpovědi, jen špatné otázky. Otázka musí být jasná, stručná a přímá. V opačném případě bude mít lhář prostor k manévrování, bude mít příležitost něco vynechat, ospravedlnit nebo racionalizovat. Buďte připraveni a položte lháře na lopatky dříve, než si uvědomí vaši převahu. Při komunikaci s ním sledujte:

• jestli se drží tématu, nebo od něj odbíhá;
• dávejte si pozor, jaké používá osobní zájmena;
• jestli nedochází k protikladu mezi mluvením a neverbálními gesty;
• dívejte se na jeho postoj a výraz obličeje.
  

Důležité je sledovat celkový styl řeči – tón, rychlost, váhání a pomlky typu „ehm“, používání slovíček „prostě“ apod. Dokonalý lhář neexistuje. Každý z nás v sobě má něco, co ho dříve či později může odhalit. Nějaký znak. Naštěstí nebo naneštěstí (podle toho, jestli je člověk v roli lháře nebo podváděného), většina lidí usvědčující znaky prostě nevidí. Nicméně obecně je snadnější  chytit při lži někoho, koho známe, než cizího člověka. U blízkého člověka snadněji odhalíme změny v chování, řeči a jeho gestech. To je ale vcelku logické.

Dívej se mi do očí, ty lháři jeden!

Zvětšit

Dobrý lhář zvládne i pohled do očí

Pokud je lhář amatér, obvykle ho odhalí už samotný výběr slov, intonace hlasu, výraz tváře nebo jeho pohyby. Lháři se obvykle více hýbou a potí. Kromě toho může podvodníka odhalit rozšíření zorniček a vyšší tón hlasu. Podle odborníků je častým znakem podvodu vyhýbání se očnímu kontaktu. S tím ale spíše nesouhlasím. Věřte nebo ne, rozený lhář se vám bude dívat s klidným svědomím do očí a nevyčtete z nich vůbec nic. Naopak vás jeho „upřímný“ pohled může zmást. Při kontaktu s profesionálními lháři jsem přišla na to, že mnohem hůře, než pohled z očí do očí, ovládají krčení ramen. Pokud vám někdo lže, a přitom krčí rameny, ve skutečnosti si není jistý tím, že mu jeho „pohádky na dobrou noc“ věříte. Všímejte si toho, jestli se neošívá. Zvlaštní pozornost věnujte vrchní části těla – ramena jsou klíčové.

Víte, co je vážně pofidérní? Být dokonale přímý

Zvětšit

„Jsem přímý a jednám na rovinu.“ Vážně?

Dejte si pozor na každého, kdo neustále zdůrazňuje a odůvodňuje své přednosti, jako že je poctivý, nelže, je přímý a oddaný. Zní to krásně, ale nenechte se zmanipulovat. Na manipulaci si dejte pozor i tehdy, když jste přesvědčeni o pravdě, ale druhý vám tvrdí, že to takhle nebylo. Vytrvalý a zkušený lhář dokáže vcelku jednoduše druhého přesvědčit o tom, že vlastně nic z toho, co se stalo neviděl, neslyšel. Že to takhle prostě nebylo! Vzbudí v druhém pochybnosti o pravdě a donutí ho uvěřit v lež. Děsivé, že?

Lhář vám řekne i to, na co jste se neptali

Dalším poměrně dobrým usvědčujícím důkazem o lži je, když vám lhář ze své vlastní iniciativy popisuje detaily, které vás vůbec nezajímaly. Jenže – platí to i obráceně. Pokud se na detaily ptáte, ale lhář odpovídá příliš krátce a jednoduše, je to podezřelé. Usvědčující bývá také to, když je lhář drzý, či dokonce méně slušný. Neupřímní lidé častěji používají negaci, než lidé pravdomluvní. Na odhalení lži funguje také to, když druhého požádáte o zopakování příběhu. Smyšlenky je těžké přesně zopakovat, může dojít k odchýlení se od původní verze.

Je lepší pravda nebo lež?

Zvětšit

Někdy nechceme znát pravdu

A na závěr něco k zamyšlení. Stejně jako dokáže druhý odhalit naše lži, tak každý z nás je schopný dříve nebo později odhalit neupřímnost u toho, kdo mu z nějakého důvodu přijde jako podvodník. Říkáte, že to není pravda, že vy jste lež mnohokrát u druhého neodhalili? Ono totiž mnohé lži zůstávají neodhalené, protože v hloubi duše nechceme vědět pravdu. Jenže někdy ta pravda vyjde najevo, i když jsme ji netoužili odhalit. Copak s tím? Jsou dvě možnosti – žít ve lži, nebo přijmout pravdu a postavit se k tomu čelem. Tak či tak to bude bolestivé, ale upřímnost, na rozdíl od lži nebo polopravd, zušlechťuje a léčí duši. Rozhodněte se pro pravdu. Nenechte se oklamávat, nelžete jiným a především nelžete sami sobě, tedy pokud to nebude otázka života a smrti.