Máme nějakou krizi, vůbec se mnou nespí, nic se mnou nepodniká, žijeme spíš jako spolubydlící :/ A já si po tom výletě uvědomila, že takhle žít nechci. Chtěla bych se dál vzdělávat, chodit do divadla, na párty atd. Mám ,,jen" VOŠ a chtěla bych si dodělat VŠ, ale přítel to nechápe ( má jen ZŠ a o nic nemá zájem ) a mě to hrozně trápí. Žijeme v malém městě, kde není ani třeba kavárna, kam by člověk mohl zajít. A já začínám mít pocit, po tom co jsem se vrátila, že bych chtěla od života víc. Někdy mi přijde, že žiju prostě jako ,,buran" - tím nechci nikoho a nic urazit!
A teď nevím, co mám dělat. Taky mám strach o mamču, řekla mi, že by se trápila, kdybych se odstěhovala. Chtěla bych slyšet vaše názory nebo jestli byl někdy někdo v takovéhle situaci.



Poslat SZ
Galerie obrázků