Co s ex, která chce zůstat kamarádkou?

Reaguji na romísek:
) a mluvíte spolu?
My si sem tam napíšeme maily, sice se hádáme, ale ona mi píše, jak mě má ráda, že chce občas jít na kafe, povídat si a být tu pro mě, kdybych něco potřeboval.
A přitom už prý s novým přítelem tak nějak plánujou svatbu, atd..

Já tedy nevím, ale i když mám se svými ex docela dobré vztahy, tak na kafe spolu fakt nechodíme ani se nijak nevídáme.Máme na sebe kontakt, takže si např.popřejeme k narozeninám nebo když se někdo žení nebo se narodí mimčo, ale určitě si nevypisujeme.Mně osobně by vadilo, kdyby můj partner chodil na kávičky s ex a proto to nedělám ani já.
Přiznám se, že nechápu, když někdo plánuje svatbu a má přitom potřebu se stále vídat se svým bývalým.Nejsem žádný psycholog, ale trochu mi to zavání něčím nedořešeným...pokud si slečna takhle nechává otevřená vrátka-dobře, ale nechápu proč se normální inteligentní kluk nechá vmanipulovat do pozice věčného čekatele.Udělal jsi pro záchranu toho vztahu vše a teď je načase jít s čistou hlavou a srdcem dál.
Láska je totiž jediný cit na světě, který se (bohudík) nedá naučit, vynutit ani vyvztekat.

Přesně tak to říká ona sama. Sama přiznala, že ještě neměla čas se z toho vyplakat.

Extrémní pracovní vytížení mi nedává moc možností k seznámení. Ale jak říkám, mám teď slečnu, se kterou mi stačí být s ní a držet se s ní za ruce. Dokonce jsme spolu ještě nespali. Takže to v tomhle případě považuju za relativní úspěch.
To "dokonce" zní hrozně, ale dívám se na ní jinak, než jsem se díval na jiný holky před ní.

Reaguji na australan:
Slečnu ti moc přeju.
Můžu se zeptat co říkají vaši partneři, pokud o tom ví, na vaše psaní atd.?Já bych se asi moc dobře necítila.

díky )

No, ono je to komplikovanější. Moje slečna ví o mým "problému" a sama prožívá to samý. Takže jí komunikace s bejvalkou nevadí, stejně jako mně nevadí, že si píše s bejvalým.
No a moje bejvalka nejspíš neví, že si její přítel píše se svou bejvalkou a stejně tak její přítel nebude vědět, že si píšeme. Ale věřím tomu, že kdyby sme šli ven, tak se to doví.
Moje bejvalka se tý holky pořád bojí a má strach, že jí její přítel opustí. Proto si ho snaží přitáhnout k tělu různýma zákazama, např. nesmí chodit na pivo tam, kde by mohla být jeho bejvalka, nebo nesmí jít na pivo s kamarádem, protože je unavená.

Reaguji na australan:
Jéžiš to je komplikovaný.Mně to připomíná škatule hejbejte se.
Skoro mi přijde, že byste měli zajít na nějakou skupinovou terapii..to jen pro odlehčení.
Přijde mi, že tvá ex udělala klasickou chybu, skočila z jednoho vážného vztahu do druhého.Ono se říká, že člověk by si měl po skončení vztahu dát oddechový čas, aby si vyčistil hlavu a utřídil myšlenky.

Jenže to neomlouvá její chování. Je spokojená s ním, přeju jí to. Ale nechci s ní být kamarád, nechci s ní mít nic společnýho. Když jí to napíšu, tak je měsíc klid a pak se znova ozve.

Jop, to jsem přesně měl teď já. Asi ne všechno, co jsem udělal bylo úplně v pořádku, ale jsem z toho venku.

Já ti to schvaluji, protože s tímhle věčným stýkáním nemáte šanci udělat za vaším vztahem tečku a jít dál.
Já bych nasadila ignoraci, neodepisovat a popř. ji ostře odkázat do mezí.
Jinak ti držím palce!

To neumím a asi ani nechci. Bral bych to tak, že se jí jednou za to budu muset omluvit. Snad tomu rozumíš

Reaguji na australan:
Rozumím, ale myslím si, že na ni asi nic jiného platit nebude.
Znám spoustu lidí, kteří se i po rozchodu přátelí, ale nikdy to nebylo hned, spíše až po letech, kdy byli spokojení s jiným partnerem a proto ten vztah už byl celkem bez emocí.

Uvidíme.
V tuhle chvíli je pro mě nejdůležitější to, že už vím, že jí nechci )

Ale trvalo Ti to že?

každýmu to asi trvá jinak dlouho ))

Reaguji na australan:

Jenže pak se spolu uvidíte a budeš v tom lítat znovu.

No, ono se to časem vyřeší.

Mně nedělá problém stýkat se se svými bývalými, napsat si sms, zajít na večeři, výstavu a popovídat si. S mým posledním chodíme každý týden hrát tenis. A to jsem je také opustila já. Rozešli jsme se v dobrém, láska odešla. Nevidím v tom žádný problém a rozhodně si je neudržuji jako zadní vrátka, mám je moc ráda jako kamarády. Člověk už se s věcmi umí v hlavě vypořádat jinak a vím, že bych takové lidi jako jsou oni dva nemohla jen tak odkopnout ze svého života. Takže takhle to mám já.

Jste opravdu ještě takoví mlaďouncí broučci, kteří se v tom životě ještě patlají (kdyby ne, nebyla by tato diskuze tak dlouhá, plná zvratů a tápání ve tmě). Všechno opravdu přijde časem, příliš všechno řešíš a tlačíš na pilu. Něco opravdu řešení nemá, musí se počkat, až se nějaké naskytne...

Po kratším mlčení se zase ozývám.
Dneska mám takovou nostalgickou náladu, možná proto, že to s novou láskou nedopadlo tak, jak sem představoval, možná proto, že sem zase začal komunikovat s bejvalkou. Teda spíš ona se mnou.
Skoro každý den mi píše, chce se mnou jít ven, povídat si. Tyhle rozhovory skončí vždycky stejně, pohádáme se a druhej den píše znova.
Nedalo mi to, a zase sem si nechlal zjistit, jaký sou novinky v jejím okolí. Docela sem se zasmál, když sem slyšel, že její přítel je raději zticha, aby byl doma klid, než aby se ozval s tím, co se mu nelíbí.
Jsem rád, že už se o to zajímám čistě ze zvědavosti a že s ní už nemám nic společnýho )