Dávat rodičům číslo na kamaráda?

Nevím, po mně to rodiče vždy vyžadovali, ale jenom do konce střední, pak už ne. Je pravda, že jsem jezdila někam stále se stejnou partou, někdy se k nám přidal třeba jeden "cizí" člověk, ale jinak pořád stejné uspořádání. Pokud kamarádka do teď skoro nikam nechodila a je takový ten tichý typ, tak bych asi kontakt chtěla

Vyžadovali. Když mi bylo šestnáct Ve 24 mi to normální nepřipadá.

Já na tom nevidím nic zlého. Kdyby se nedejbože něco stalo, rodiče museli na policii, aspoň budou vědět, kde jejich dcera byla a nebudou tam jak trumbelíni, že o ní nikdo neví... Já třeba i teď, když jedu někam, tak dávám příteli třeba kontakt na kamošku a adresu kde budeme, kdyby náhodou něco, ať o mne někdo ví... Popravdě by mne nikdy nenapadlo, že se nad tím bude někdo takhle pozastavovat...

Taky mamce dávám vždy číslo na někoho, s kým jdu a říkám, kam jdu. Je mi 22 a nevím, jestli to je normální, ale nevadí mi to, nedělá to proto, aby mě nějak kontrolovala, ale kdyby se něco stalo a já to beru i jako svojí ochranu

Mně je 24 a doma to říkám automaticky kam mám namířeno, kontakt telefonní teda nedávám žádný, ale vždycky řeknu v jakým městečku, vesnici, u koho... aby věděli kde jsem

Tak obavu rodičů chápu chtějí mít přehled , je v pořádku, že jim řekne kam jde ,ale vzhledem k tomu, že jí bude 24 požadovat kontakt je už trošku přehnané.Je to asi tím , že nejsou zvyklý na její pobyty mimo domov , ale přehnaná úzkost by byla na místě tak vě věku 16 let nebo prostě do plnoletosti později už to nějak postrádá logiku.

Jelikož má telefon jejich dcera,tak mi to přijde už zbytečný..V každém případě,když jsou děti malé,tak tam je i pochopitelné,že někteří rodiče chtějí vědět,jestli to dítě opravdu může být na návštěvě u cizích ...
Ale to že je dospělá,neznamená,že neoznámí kam jde,když u nich bydlí.To mi přijde naprosto v pořádku.Až bude bydlet sama,tak nemusí oznamovat nic

Tak snad stačí když budou v kontaktu s dcerou,ne? Jinak bych jako normáně sdělila, kam pojedu...ale už mi to přijde poněkud přehnané

Já sama nechávala své máti nebo nějaké kamarádce kontakt na místo, kam jdu ( pokud jsem měla pocit, že bych se mohla dostat do nějakých problémů ) i když už jsem dávno bydlela mimo domov, ale rozhodně to po mne nikdo nevyžadoval. Je to trochu nelogické, ale na druhou stranu, dnes je docela divná doba a pokud se rodiče každý den dívají na krimi zprávy ....

Mně to teda divné nepříjde, rodiče budou mít o své dítě starost ať už je mu třináct, dvacet tři nebo třicet ...Na místě kamarádky bych jim to číslo a adresu klidně dala (zvlášť pokud bych s nimi bydlela), aspoň budou klidní a předpokládám, že stejně to číslo nevyužijí, pokud se ozve, že dorazila v pořádku Možná to beru jinak kvůli tomu, že jednou mi v pubertě mamka nedorazila domů a nebrala telefon (nečekaně šla s kamarádkama po práci sednout na vínko a protáhla to do pozdních nočních hodin a vybil se jí mobil) a já doma trnula strachy A od té doby jsme si vždy oznamovali, že někam jdeme a kdy asi příjdeme, pro klid obou

To jsi mi připomněla,toto nám (mě a sourozencům) udělala naše máma,odjela pryč,za svýma sestrama a nikomu nic neřekla a mobil nechala doma!No ten strach,jeden volal druhému,jestli u něj mamka není,no šíleli jsme všeci,jestli se jí něco nestalo..Dostala od nás všech nadáno a od té doby nám dává vědět ,že jede pryč a telefon má pěkně sebou i s nabíječkou

Taky na tom nic špatného nevidím. Proč to vlastně kamarádka potřebuje rozebírat? To, že jim dá číslo ji nic nestojí, akorát rodiče budou mít klid.

Taky na tom nic špatného nevidím. Ale u nás doma bych se asi setkala s nepochopením, proč jako sděluji adresu a číslo na kamaráda, jestli náhodou nemáme za lubem něco nekalého a nepočítám s tím, že mě budou rodiče zachraňovat. Jinak doma máme systém, že dokud nevoláme, tak je vše OK, takže když jsem se jednou ozvala mamce až po čtrnácti dnech, zvedla to s hrůzou, co se mi stalo, že teď volám.

Nepřijde mi to nijak divné. Ale bude to asi tím, že mamka o mě měla vždy trochu přehnaný strach, sice mě ven a na chaty pouštěla, ale musela mít dokonalý přehled kde jsem, s kym tam jsem a do kdy přijdu. Teď mi bude 25 a když jedu někam mimo město s někým nebo za někým, na koho mamka kontakt nemá, tak ho po mě chce a já jí ho ráda dám. Vidím to totiž i z té druhé stránky, taky chci mít kontakt např. na hotel nebo spolucestujícího, když letí někam do zahraničí, co kdyby se najednou neozývala, zbláznila bych se strachy (to samé u přítele). Podle mě je jedno, jestli je tomu člověku 12, 25 nebo třeba 40.