Dcera se zhroutila po smrti svého otce

asi jeden den, řekla bych, pokud zemřel včera. je to opravdu hodně čerstvé, myslím že smrt blízkého zaskočí i v případě, že si nikdy ti dva moc nerozuměli, natož pokud se měli rádi. Ufff, nedokážu si představit, že jednou přijdu o své rodiče

hašlerka
Včera jsem s prarodiči byla celý den já a navečer jsem tam odvezla i dceru,zemřel včera ve tři ráno.
V úterý když ho odvezli do špitálu, jsem trvala na tom,aby holka se šla s náma za ním podívat(babička nechtěla),věděla jsem,že je to naposledy co ho všichni uvidíme.
Jinak s prarodiči holky jsem v osobním kontaktu téměř denně od té doby co onemocněl můj bejvalý muž,vžydt kdo by jiný zajištoval péči o ně, léky, plenky,nákup, atd..

Děkuji, jak vidno, člověk se i přehlédne. Tak potom je to reakce, která je v normě.

Alexxa
Upřímnou soustrast.

To teda jsi, v dnešní době se to moc nevidí

Asi tak, zažila jsem tohle na vlastní kůži akorát s mamčou a byla ještě o něco mladší... dostat se k popovídání (s kamarádkou) mi trvalo skoro 2 měsíce a plně to dolehle až za půl roku... S nadsázkou můžu říct, že relativně ok to bylo za rok a půl. Člověk si prostě zvykne, nic jiného nezbývá.
Je důležitý, aby věděla, že tu jsi pro ní, kdykoliv... ale nevnucovat se a nechat být... V tomhle věku je to hodně těžký. Jinak mě v tu dobu hodně pomohla babička, nevím jestli ten generační rozdíl... ale prostě její náhled na život a když mi říkala "moje malá", prostě třeba by tenhle kontakt pomohl i u ní. Holka si to musí odžít, někdo je v pořádku za pár dní, ale u jiných je to déle. je třeba trpělivost a nic než trpělivost! Moc držím palečky!

Holky děkuji všem...kamarádky mne zvou na kávu či panáka, nabízejí mi pomoct, jsou moc hodné,ale já bych musela jen pořád brečet, tak s nima raději nejdu..a taky chci být dceři na blízku a babče a dědoj, kdyby mne potřebovali a ne někde trajdat..

Alexxa
Drž se,jsi opravdu moc hodná a citlivá bytůstka.Zvládnete to,držím pěsti!

To nikdo a když to přijde, je to fakt hmusná pecka! Zvlášť, když spolu máte krásný vztah. Proto je děsně důležité se jim věnovat, dokud je máš a rozmazlovat si je. Nezapomenout jim říct, jak je miluješ. Ona už potom totiž na to nemusí být příležitost, ani se nenaděješ a je všechno jinak.

Upřímnou soustrast. Je mi 21 a kdybych byla na místě tvé dcery tak bych to prožívala stejně jako ona. Chtěla bych mít klid být zavřená na pár dní ve svém pokojia s nikým se o tom nebavit možná jen přes sms a textové zprávy neumím si představit o tom mluvit z očí do očí.Výléčí to jen čas.A udělat jí radost nějákou maličkostí.

MarketaK
Chtěla naušnice asi před týdnem, sice se mi vůbec nechce do města, ale půjdu ji je koupit,vlastně tam stejně musím -vrátit kartičku pojištěnce a na sociálku..

Jj to jí určitě potěší.Vidím, že máte krásného pejska. Mně zvířata od smutku pomáhají. Šla bych se s pejskem třeba večer projít. Jinak tvého nynejšího manžela nechápu.Spíše jde o žárlivost.

Alexxa
je to od nynějšího manžela trochu sobecké, měl by mít v téhle situaci víc pochopení, ale třeba to vnímá tak, že se najednou vše točí kolem jiného chlapa, je mu věnováno dost čas a on prostě žárlí, jak napsala MarketaK. Musí mu být jasné, že pokud si bere rozvedenou ženu s děckem, je jasné, že styk s bývalým mužem a otcem dítěte zrušit nemůže a vymazat ho ze života už vůbec ne, ale on se taky uklidní, až bude po pohřbu, uvidíš

No holky, mne ještě moje maminka včera prosila,ať přestanu jezdit na motorce, kdyby se mi něco stalo, tak je z moji dcery úplný sirotek..nejdřív jsem nad její reakcí mávla rukou,ptž vím,že to ona nerada vídí, kor když ted mám silnější mášu,ale když tak nad tím přemýšlím,tak nevím....... máša(motka) je moje láska

Alexxa
Maminčiny obavu chápu, jenže to bys musela přestat jezdit i autem a létat letadlem a celkově přestat vycházet z domu...

Jinak přeju hodně síly a ať to dcerka brzo zvládne. Dej jí čas, je to ještě moc brzo a bude to chvíli trvat, než ta největší bolest odezní

Holky děkuji, letím zařídit další věci, páč mi dnes už zaměstnavatel nedal dovku...