Má na prvním místě svůj byznys nebo jsem já ta netolerantní partnerka? Je normální, že na mne nemá přítel čas a je mu přednější vše ostatní? Jak to máte s Vašimi partnery vy?
Mám vůbec ještě možnost být někdy šťastná, sebevědomá a zamilovaná? Lze vylézt z této propasti a vrátit se zpátky do života a začít si ho užívat? Můžu se vůbec ještě někdy cítit přitažlivě a žensky?