Dítě v 17ti letech

Pro mě je potrat vražda, potrat zdravého dítěte dvojnásobná vražda. Víš, kolik bylo takových, jako jsi ty? Nebyla bys ani první, ani poslední. Nedělej unáhlená rozhodnutí. Víš, mám známou, která si jako ty v 17 letech nechala děťátko vzít a teď zůstala sama, nemůže mít kvůli zákroku děti. a takových případů je víc. Kdybych se ocitla ve tvé situaci, neváhala bych si dítě nechat. Říkáš, že rodiče by tě podrželi. Když máš oporu v rodičích, budeš to mít o to snazší. Vždyť jde o lidský život, (samozřejmě mi někdo může tvrdit že tři buňky život nejsou- to mi přijde jako nejslabomyslnější výmluva, proč dát dítě pryč, ale v mých očích to život je, je to základ života je to zázrak stvoření. Rozhodnutí je jen a jen na tobě, zvaž ale všechny důsledky, které by tvé rozhodnutí mohlo mít. A pohledy učitelů a ostatních? Jsou pomíjivé... Jestli bych si kvůli tomu "co řeknou lidi" nechala vzít dítě...vždyť lidi ti můžou být volní a neboj, oni si zvyknout. A ty pak budeš ta silná, která to zvládla. Radši bych si udělala maturitu za deset let, než celý život litovat, že jsem mohla mít dítě. Mnoho párů po dítěti touží, protože je nemůžou mít, dali by za něj všechno..a pak jsou tu ti, kteří tento poklad zahodí. Přeji ti, aby ses rozhodla správně a abys měla v příteli oporu Držím pěsti

A ten tvoj zázrak života, to dieťa a ty, budete žiť zo vzduchu a lásky, či? Krista boha.

Pane jo, no tak jsem to přečetla celé, i když mi to trvalo pěkně dlouho, poctivě každý příspěvek této sáhodlouhé diskuze Dost by mě zajímalo, jak to nakonec dopadlo. Kdyby šlo o mě, asi bych na potrat nešla. Starat se o dítě v tak mladém věku určitě není snadné, stojí to síly, hlavně peníze, ale myslím, že se to vyplatí, dítě povyroste, starosti se zmenší, přece jen, když už má prcek okolo 5 let, začíná být samostatnější a není na matce už tak závislý, rád si hraje sám či s přáteli, lítá po venku atd.
Moje mamka porodila bratra v necelých 18 letech, otec byl o 4 roky starší. Je pravda, že tehdy byla jiná doba, kluci měli po vojně, každý měl práci, lidé dostávali byty... Jen to poukazuje na fakt, že i mladá maminka se může naučit postarat o své dítě (teď nemyslím finančně, spíš po stránce psychické vyzrálosti) pokud to není rozmazlená fiflena, kterou zajímá jen móda a kluci, ale je schopná přijmout nějakou zodpovědnost a obětovat se. Díky tomu, jak brzo nás máma měla, dokážeme si s ní teď pokecat jako se sobě rovnou kamarádkou, je v nejlepších letech (41 let) a děti jsou dospělé (mě 20, bratrovi 24) a je pro ni zvláštní sledovat ženy v jejich letech, jak mají teprve své první, několika roční dítě. Já ve svých 20 bych si dítě asi nechala, když už by se to stalo. Taky je to možná tím, že jsem rodinný typ a už teď přemýšlím nad tím, jak jednou budu nějakého prcka vychovávat
Každopádně si myslím, že zakladatelka stejně těhotná není, ale nedalo mi, abych k tomu něco nenapsala, i když už téma není aktuální

Jak to dopadlo?

ahoj, jestli mohu doporučit, v první řadě si udělej test, nebo ještě lépe - tvůj gynekolog ti vezme odběr krve na HCG (hormon, který se vyplavuje do krve ihned po oplodnění) z něhož se do hodiny dovíš na 100% jak se věci mají.. Je to tvůj život a tvé rozhodnutí, ale dělat si starosti z toho "co si kdo bude o mě vykládat" jsou ty poslední.. Spíše řeš otázku jestli můžeš dodělat školu, což si myslím, že pokud nepracuješ ve škole s něčím rizikovým, tak není problém dodělat denní studium.. Držím palce ať je to jen planý polpach.

Reaguji na Bezantina:
No ona by už teď byla slečna stejně v šestém měsíci.. ale od založení na omlazení nebyla, takže se to asi nedozvíme...

Nechci nic říkat, mě ale mamka měla v 19. Rodiče jí nemohli nijak finančně pomoct a s přítelem se hádali. Stejně to i sama zvládla a tak já bych dítě pryč nedala. Samozřejmě to bude hodně těžké, ale moje maminka si později našla i manžela a jsou spolu stále velmi šťastní a mají o dvě děti navíc. A navíc co když bys později nemohla otěhotnět.. Hodně bys litovala. I s dítětem můžeš chodit na brigádu a školu odložit Hodně štěstí

Reaguji na Bezantina:
Mám to doma velmi podobně. Na základce se každý divil, že mám nejmladší mamku. Bylo to ale skvělé, měli jsme a máme s mamkou mnohem lepší vztah(18,mamka 37)

Znám jednu holku , která měla dítě už v 15 .. Dítě si nechala a teď má krásnou zdravou holčičku

Nevím, proč je tu pořád, že holky jsou nezodpovědné když otěhotněly. Copak k tomu nejsou potřeba dva? Hraje v tom roli i ten muž a ten snad nemá být zodpovědný? Kdyby si pokaždé nasadil kondom tak by pak nebyl problém s tím, že slečna jednou zapomněla na pilulku.

Je vidět, že my babičky máme jinou mentalitu. Za našeho mládí to bylo úplně normální, mít díte v sedmnácti, ve škole, já jsem samozřejmě taky měla dítě ve čtvrťáku. No a co? Při maturitě jsme si děti vzájemně pohlídaly, jedna třída byla vybavená pro mimina, bylo nás 12, kdo jsme byly při maturitě maminkami. Mí kluci jsou dobře vychovaní /narození rok po sobě a bez tatínka/, oba vystudovali, pracují a stydět se za ně nemusím. O co jde? Že si nebudeš moci užívat mládí, nebo že se necítíš vyspělá na mateřské povinnosti. Tohle je velký rozdíl. No a třeba by Tvoje maminka ráda zastávala funkci náhradní mámy, já vychovávám vnučku, protože doba je zlá a já mám pocit že žiju druhý život. Je to super.
//POZOR - jde pouze o názor babičky, která hodně pamatuje a taky hodně zažila...//

to by mě zajímalo, jestli vás všechny slečny co tu píšete o "zodpovědnosti" měly matky nejdřív tak v 27 - kdy už měly po studiu a začaly si vydělávat. Pochybuju. V 18 letech mít dítě není žádná katastrofa. ANo, třeba to není ideální, třeba by nebylo chtěné, ale může se mít stejně dobře jako ostatní. Hlavně potrat v tak mladém věku může zapříčinit to, že nebude moct mít své dítě. A teď co je horší, mít dítě v 18, nebo nemít možnost mít dítě nikdy? To je na pováženou. A na rozdíl od odstatních holek si myslím, že je od Tebe velmi zodpovědné, že to řešíš už teď, abys měla co nejvíce času vše promyslet. Hodně sil.

tak samozřejmě k tomu jsou potřeba dva, ale taky si myslím, že víc zodpovědná by vždycky měla být žena.. však to bude ona, kdo budě těhotná, kdo bude rodit a věnovat se dítěti.. ženy se z toho "nevyvlíknou", ale chlap může "kdykoliv zdrhnout" (blbě napsané, ale je to tak )

Je mi o hodně víc než 17/18 a na dítě se sama vůbec necítím. Obdivuju slečny, co do toho jdou takhle mladé, já si to nedokážu vůbec představit. Možná ještě pokud jsou podporující rodiče, tak MOŽNÁ, ale to nebyl a není můj případ. Jsem ráda, že se postarám sama o sebe a o psa....V každém případě zvaž, zda dokážeš takovou zodpovědnost za dítě přijmout, přecijen je to navždy, nikdo ti to už nikdy neodpáře...

Být tebou na potrat rozhodně nejdu,já byla těhotná poprvé v 16cti,chtěli jsme ho strašně moc,bohužel mě osud nepřál a ve 12ctém týdnů jsem potratila. Pokud tě podpoří přítel a ty se sama budeš cítit , že si ho přeješ,těšila bych se z těhotenství