Dítě v 17ti letech

dítě bych si nenechala, nedovedla bych žít s tím, že jsem zkazila život sobě, rodičum, příteli i tomu dítěti. ano, může se podařit, že dostuduješ, najdeš si práci, zůstaneš s přítelem a ten vás krásně zabezpečí, ale já jsem spíš realista, takže tomu velkou šanci nedávám.

Nejdřív zjisti, jestli opravdu jsi nebo nejsi těhotná a teprve potom to řeš Ono totiž dokud je to jen ve fázi "představ" a spekulování, tak má na to člověk jiný pohled, ale ve chvíli, kdy zjistíš, že je to realita, možná se budeš rozhodovat úplně jinak...

jo já taky dělala jsem si dokonce dvakrát test jen když se opoždila menstruace, naštěstí bylo všechno v pořádku..

Dítě bych si nenechala.. škola je základ aspoň něco mít, aby jsi se mohla postavit na vlastní nohy a nedělat jen potíže rodičům, hlavně pokud se pokouší o své dítě určitě by už nezkoušeli kdybys měla ty.. měly by dost problémů s tebou s tvým dítětem.. finance a tak a jejich sen o další dítě vlastní dítě by byl pryč.. Život máš teprve před sebou, tak si ho nekaž

Já bych na Tvém míste nešla na potrat i když sama říkaš, že rodiče by Ti s dítětem pomohli a možná i v budoucnu partner, když dostuduje a Ty taky když dostujduješ. Vím, že to není lehké, když půjdeš jako těhotná po škole, ty pohledy učitelů a ostatních žáků... ale to není v životě nejdůležitější. Je to jejich problém, že nemají rozum a čumí... jinak mě je 34 a když jsem byla na střední škole, otěhotnela moje spolužáčka, když ji bylo 16 a má holčičku a rodiče se o ní starali, pokud ona studovala (měla ještě dva roky na střední škole). Víš, já sama jsem zažila a žiju s pocitem, že nemůžu mít děti a je to velice ponižující pro mě (v duši to tak cítim, velice túžim po dítěti a i když muž mě stále podporuje a dodává mi sebavědomí a jemu to nevadí, protože on má dvě holky z předcházejícího manželství), a možná i proto jsem za to, aby se každé bábo narodilo... vždyť to malinké (pokud tedy ses těhotná) taky chce žít a máš na to lidí, kterí Ti s ním alespoň ze začátku pomůžou. Bude to těžké rozhodnutí, ale určitě se rozhodneš správně, držím palečky . A když to budeš vědět, že ses těhotná, zkus to probrát s přítelem, maminkou a tatinkem, já to taky tak i teď dělám...

to bábo v tuhle chvíli nic nechce a zakladatelce tyhle řeči nijak nepomůžou mrzí mě tvoje situace a dovedu tvůj názor pochopit, ale přece jenom, 17 letý holce, která už tak je sama bezradná by se mělo poradit racionálně a ne jí hrát na city, to dokáže určitě sama.

Reaguji na marilyn: jasně chápu Tvůj názor a já jsem nechtěla hrát na city, jenom jsem napsala, co si myslím. Opravdu já tu holku (zakladatelku) neznám, jenom jsem psala, co cítim. Ale je pravda, že v 17. letech je těžké mít dítě. No a o tom "dítěti", jsem psala z důvodu, že i možná naše mami řešili tyto věci a vlastné my jsme ty "šťastní", co jsme se mohli narodit. Fakt nechci nikomu hrát na city, asi jsem to zle napsala, omlouvám se... A myslím, že jsem i poradila racionálně (tedy alespon jsem se o to snažila), že když má rodiče, se kterými by si o tom promluvila (když bude vědět na 100%, že je těhotná), a pokud oni řeknu, že ji pomůžu, tak bych šla do toho (myslím, nechala si to dítě). No ale je pravda, nám se lehko radí, když to neprožívame.

Nejdřív si opravdu udělej ten test a až potom přemýšlej, jak se budeš rozhodovat.
Jinak to rozhodnutí bude především na tobě. Holky ti tady sice většinou píšou, že by šly na potrat... já bych to zas tak radikálně neviděla. Záleží, jak to ty sama cítíš. Pokud se rozhodneš pro dítě, budeš muset rázem hodně rychle dospět a snažit se trochu postavit na vlastní nohy. Nevidím nic špatného na tom, když by ti s dítětem trochu pomáhali rodiče, pokud budeš dodělávat školu apod. Opravdu nevím, proč se nad tím tolik holek tady pohoršuje. I třeba třicetileté ženy občas využijí pomoci babičky, radí se s ní ohledně péče o dítě apod. a divné to není. Samozřejmě nemám na mysli to, že holka hodí dítě na krk rodičům a sama se nestará vůbec o nic. Nějaká snaha tam být musí.
Na řadu by určitě přišla i konzultace s přítelem - ten by si měl najít nějakou práci ke škole, protože dítě není levná záležitost. Tvá škola by se taky nějak dala dotáhnout k matuře. Dítě by sis odchovala už teď a ve třiceti měla klid, kdežto kámošky, které si teď užívají, budou ve třiceti odcházet z rozběhnuté kariéry na mateřskou a měnit dětem špinavé plíny.
Myslím, že všechno jde, když se chce. Nejde to jenom tehdy, když se nechce Je to čistě na tobě, jak se rozhodneš.

"Trochu" pomoc si představuji tedy jinak, třeba takhle >

... protože jak sama píšeš, tak >

A rodiče by tudíž veškerou finanční starost o její dítě museli zatáhnout.

Třeba nakonec ani těhotná není a spekulujem zbytečně

Proto říkám, že její přítel by si měl najít práci, aby mohli to dítě nějak živit. Ona by stejně byla doma s dítětem na mateřské, ať jí je 17 nebo 30 let, a brala by jen rodičovský příspěvek (mateřská by byla pasé, když nikdy nepracovala...). Rodiče finančně můžou odlehčit dceři tak, že u nich může zadarmo bydlet. Zadarmo by u rodičů bydlela v 17 letech stejně, i kdyby neměla dítě a dodělávala si školu.
Samozřejmě financování nákladů na dítě by měl mít na starost otec toho dítěte...

Ale stejně - pokud by jejím rodičům nevadilo přispívat dceři na její dítě, tak proč by to měl být problém? Kdy rodiče peníze mají a sami z vlastní vůle chtějí pomoct? Proč ne? Však je to nejbližší rodina. Všechno je o dohodě, holka by se měla taky snažit - to je pravda, ale nevidím důvod, proč to tady tolik holek dráždí, že by museli rodiče něco platit nebo se nějak starat.
Znám spoustu slečen (a jistě i tady na omlazení se takové najdou), kterým přítel kupuje dárečky za desetitisíce, vozí je všude autem, platí celý nájem bytu, dovolenou, všelijak si je rozmazluje, ony přispívají minimálně nebo vůbec a taky se nad tím nikdo nepohoršuje Tak proč by se měl někdo pohoršovat nad tím, že by rodiče finančně pomáhají své 17 leté dceři, aby se mohla postarat o své dítě. Tady půjde hlavně o přístup té 17 leté slečny. Určitě by se měla snažit především sama a pomoc rodičů nebrat jako automatiku, ale být za ni vděčná a nezneužívat ji.

Jinak doufám taky, že slečna nakonec nebude těhotná a že tato diskuze bude bezpředmětná

no podle mě , až budeš na 100% vědět že jsi těhotná tak tohle můžeš řešit.. do té doby bych přestala hrotit a řešit něco co ani nemusí nastat

Přijde mi, že i ty sama dítě moc nechceš. Bejt tebou si to dám vzít. Kdyby se to takhle stalo v 17cti mě neváhám ani minutu.Potrat už je dneska běžná věc co se dělá denně.

Myslim, že každýho ne. Znám 2 co byly a naopak řikaj, že jsou rádi a, že by neměnily. Hlavně byly ještě v tý době kdy to skoro žádný dítě nebylo a bylo to velký skoro jak housenka. Jedna řikala, že to byl pro ní jen normální lékařskej zákrok. Připadala si jako kdyby jí vyřízly jen nákej nádor nebo bradavici, protože jí to mín stresovalo a nemá výčitky. Ted už je dospělá a má děti normálně.

No to je rozdíl. Tyhle chlápci vědi do čeho jdou a samy si to vybrali nikdo je k tomu nenutil. Takže ta holka nemusí mít výčitky. Ale když maj rodiče dítě tak je normální to, že vlastní bude mít zase až dospěje a bude se o něj moc postarat a oni občas pohlídaj a ne, že příde, že je v tom přítel jí nepomůže, školu nemá dodělanou, peníze na něj nemá a oni jí ho budou denně živit a přebalovat.

Nemůžu mluvit za ostatní, ale z mého pohledu - pokud se člověk nedokáže postarat aspoň sám o sebe, tak by se neměl vrhat do rodičovství. Navíc ti muži, o kterých mluvíš, to dělají dobrovolně, kdežto ti rodiče by k tomu přišli jak slepí k houslím, a co by jim taky holt jiného zbylo než se postarat. Že by si její přítel při střední našel ještě práci nevěřím.

Souhlasím ..