Ahoj,
chtěla bych se zeptat na Vaše zkušenosti a názor:
Studuju posledním rokem VŠ a tak nějak pozoruju, že ve srovnání s mými vrstevníky mám mnohem horší dlouhodobou paměť. Konkrétně: Na cvičeních něco probíráme, vyvstane návaznost s látkou probíranou např. před rokem a spousta lidí kolem začne z paměti úspěšně lovit vzorce, zákonitosti apod... Přičemž já jsem ráda když si vůbec vzpomenu, že už jsem tu danou látku jednou probírala.
Nebo: Povídáme si s přítelem o určitém tématu a přítel zmíní nějaký náš nedůležitý zážitek (např. někam jsme šli, něco jsme někde ztratili apod...)... a já si na to vůbec nepamatuju! Když začnu hodně usilovně lovit v paměti, bleskne mi v mysli že se snad taková scéna někdy mohla odehrát, ale že to bylo s přítelem, nebo větší podrobnosti, to už si nepamatuju...
Moc mě to trápí, nemáte někdo návod, jak dlouhodobou paměť posilovat? Čím je to dáno? Může za to genetika? Proč si ostatní tak dlouho pamatují, a já postupně zapomínám? Je to vůbec v mém věku (brzo 25 let) normální??



Poslat SZ
Galerie obrázků
Klidně ti odvyprávím do slova a do písmene co bylo před 10 lety i věci z dětství , ale co se stalo dnes nebo co mi kdo řekl před 10 minutami prostě nevím
a to je podle mě mnohem horší mám to tak od jakživa rozpomenu se až po delším časovém úseku . Ale jak tu již někdo psal , co je pro nás podstatné a zajímavé to si pamatujeme to co nás neoslovuje nebo děláme s nechutí to vypouštíme
. Nejsem si jistá, jestli s tím tak úplně souvisí dlouhodobá pamět z hlediska učení, protože látku si zapamatuješ zejména opakováním (četnost) narozdíl od zážitků, které jsou zase zapamatovatelné díky své síle (význam). Já třeba do hlavy naleju jednu knihu za víkend, v pondělí nevím nic, v úterý vím všechno slovo od slova (zkouška) a pak se týden modlím, aby se mi to z hlavy rychle vykouřilo.
ani po restartu na oslavě.