Ahoj,
je mi 20 let, a studuji druhým rokem veřejnou školu. K tomu pracuji (2-3 dny v týdnu), školu mám 1 za 14 dní (chodím jen na cvika). Škola mě ale vůbec nebaví, a ted ve druháku máme předměty, u kterých si nejsem moc jistá, jestli je zvládnu. A tak jsem se koukala po škole, která by mě bavila a našla jsem jednu soukromou. Na státní se tento obor studuje jen na UK a jsou tam velmi těžké přijímačky.
Nyní bych tedy měla studou vat dvě VŠ (jednu veřejnou a jednu soukromou) a pracovat 2-3 dny v týdnu. Bojím se ale, že to bude dost psychicky náročné, a že to nebudu zvládat.
A proč se nevykašlu na tu první školu a nejdu studovat jen tu, která mě bude bavit? Protože je mi líto odejít, když to tam zatím zvládám, neopakuji žádnou zkoušku a přece jenom veřejnou VŠ vidí zaměstnavatelé jinak než soukromou.
Co si o tom myslíte? Dájí se tyto tři věci skloubit dohromady tak, abych se nezhroutila? Chtěla bych ještě chodit cvičit a věnovat se mým koníčkům, ale to moc růžově nevidím.



Poslat SZ
Ono se dá navíc vždycky nějak domluvit, pokud bys to studovala dálkově a druhé prezenčně, tak by se to dalo skloubit určitě...Pak bys ovšem měla řádný záhul ve zkouškovém, to nevím, jak bys dávala i s prací...ale říkám, záleží jak moc jsi šikovná, co by to bylo za obory a jak dlouho ti trvá se něco naučit
)
Galerie obrázků
ale i tak. Jako zaměstnavatel bych si člověka s tolikaletou praxí vážila víc než nováčka, který z praxe neumí nic nebo minimum. Já bych najala zkušeného člověka i za tu cenu, že mi za pár let odejde a já budu muset hledat znova.