Ex na třikrát.

Milý deníčku.
Toto se týká mě a mého-momentálně ex.
Chodili jsme spolu půl roku. Ze začátku mě hodně uháněl a já jsem se potřebovala odreagovat z mého minulého vztahu, tak jsem si řekla proč ne, protože už po prvním oficiálním rande jsem si s ní neskutečně rozuměla a jeho sebevědomí mě přitahovalo. Krásný dva měsíce, až přišla moje nevyřešená minulost a já ho -v opilosti- což mě neomlouvá podvedla. Hádali jsme se. To byl jeden z důvodů, a já jsem nebyla ještě tak zamilovaná, přišlo to po čase. Omlouvala jsem se mu a cca za měsíc jsem si k němu jela pro věci. Letmo jsme na sebe koukali a když jsem po pár hodinách odjížděla, objala jsem ho, a už druhý den děkoval za hezkou návštěvu že můžu zase někdy přiject. Odpustil mi, což ještě žádný holce neudělal, hodně se divím že to moh přes svojí obrovskou fotbalistickou hrdost přenést. Milovala jsem ho za to. Dali jsme se dohromady a pak to zase chvíli fungovalo, ale nastaly hádky a naschvály. Začal si ze mě dělat srandu, že jsem tlustá (což teda myslím že rozhodně nejsem) a tak dále. Dobíral si mě a tak podobně, až jednou jsme si řekli pár hnusnejch věcí já se urazila celý den se s ním nebavila, a on pořád za někým chodil, naštvala a odešla jsem pěšky v noci domů - cca 20 km, v absolutním vzteku, psal mi asi 20 smsek ať se vrátím že má o mě strach až přišel ke kámošovi a absolutně začal psát jinak, že ať se vrátím a donesu mu jeho peníze (které mi měl dát na antikoncepci), že už je nebudu potřebovat. Otupělá jsem šla opravdu zpět a potom co mi řekl že už to dál nejde že nedokážu ovládat své emoce a uráží se, jsem dvě noci po sobě brečela a nebyla schopná odjet domů. Udělala bych pro ten vztah první poslední, až tedy svolil k tomu, že se za pár dní rozhodne, řekl i přesný den. Což by už plno holek nesneslo ale mě to opravdu bylo jedno - doufala jsem. Pak jsem to zase nevydržela a asi za 3 dni jsem si jela "pro věci". V jeho daný termín s nerozhodl, kašlala jsem na to a snažila se ignorovat. Po pár dnech mi začal psát jak mu chybím. A že můžu přijet na fotbal, reagovala jsem přiměřeně chladně. Evidentně to pomáhalo, ale další den jsem mu zase psala sama od sebe, ale jen jako kámoška jsem se ho ptala na pár věcí. Vysvětlil mi proč se mnou nemůžu teď být, že se bojí že to zase dopadne stejně a že neovládnu svoje emoce.Uvědomovala jsem si jak je to vyhrocený, ale mělo to šanci na nápravu, za čas...O víkendu jsem ale přijela s kámoškou jelikož tam jela za svým přítelem, což je taky kapitola sama pro sebe, tak spala u mého ex, který se ještě se mnou stihl kouknout na film, objímali jsme se a došlo i na sex. Všechno bylo fajn, a já cítila jak ho šíleně miluju. Měli jsme jít s kámoškou na jednu akci a on že půjde s náma. Tak jsme svolili a on pak přišel za čas s kámošema a začal se objímat s nějakejma blondýnama a celou dobu mi sliboval že tam bude se mnou a s nikym nebude nic mít - stal se pravej opak. Ty holky po něm dost jely a on si užíval jak se okolo něj plazí. Já seděla opodál a on to moc dobře věděl jak na něj koukám. Nevydržela jsem to a OPĚT mi ruply nervy. Přišla jsem za ním, odtáhla jsem ho, seřvala ho že ho nepustím domu a vrazila mu facku, on mi začal říkat že nedělá nic špatnýho že ta holka j zasnoubená a že se s ní zná dlouho. Přišla jsem domu, brečela jsem, po mě kámoška, ta také. A pak nakonec on, poněkolika minutách jsem ho domu pustila...Byl uplně rozesmátej jakoby nic, v noci mi ještě říkal jak mě miluje ale že teď se mnou být nemůže, že tohle nepřekousne. Za všechno jsem mohla já. Slíbili jsme si že za čas uvidíme, že se k sobě vrátíme. Ale ráno jakoby o tom nevěděl, prý tomu necháme "volnej průběh". A ta jeho "zasnoubená" kamarádka už se postupně stává jeho přítelkyní. Nemůžu tomu uvěřit. Půl roku dokázal ze dne na den zahodit. Všichni mi říkají vykašli se na něj. Ale já bych spíše potřebovala nějakou naději. Přeci jen půl roku není žádný dlouhý vztah, ale já už chtěla kluka navždy. A ve 22 letech by se už moh chovat trochu rozuměji :/