Hledáte za každou cenu partnera?

Tak já hned po rozchodu nikdy nehledala, ale přesto to dopadlo tak, že jsem brzy měla další vztahy... Nemusí to být vždycky na škodu, do současného jsem přecházela vlastně rovnou z nefungujícího vztahu a jsme spolu už 11 let

Já byla sama víc jak rok a půl a musím říct, že mi žádný vztah nechyběl...pak to přišlo úplně samo. Není nic horšího než zoufalka, co se hned vrhá do dalšího vztahu (nemyslím konkrétně tebe, ale všeobecně).

Těžko odpovědět. Když jsem byla čertsvě po rozchodu, chtěla jsem hned někoho nového...asi kalsická záplata. Va každém případě jsem ale nikoho nenašla. Byla jsem dva roky sama. Parkrát jsem se zaláskoval a vždy až pozdě zjistila, že dotyčný se nechce vázat.
Současného přítele jsem našla tehdy, když jsem si řekla, že si konečně začnu samotu užívat Prostě jakmile bude období, že na nějakej vztah nebudeš mít ani pomyšlení, tak to příjde.

tak to budu asi nadosmrti sama.. ne že bych se věčně honila za chlapama, to určitě ne.. ale ať hledám nebo nehledám, nedaří se ani v jednom případě.. asi to mám nějaký zakletý či co..

ne...to bych měla neustále někoho, vždycky se někdo najde...jak už tu někdo napsal, člověk by měl umět být i sám....
ale zase pokud týden po rozchodu potkáš někoho naprosto úžasnýho, z koho si paf, tak proč ne, ale jen tak, aby člověk nebyl sám si někoho hned nabrknout mi přijde trochu zoufalé...

"já teď budu nejspíš čerstvě po rozchodu"

ty ještě nejsi po rozchodu a už přemýšlíš kde bys sbalila dalšího? Já bych ti teda poradila být chvilku sama, hodně věcí se dá podniknout i s kamarády a je to zase jiný. A hlavně úplně souhlasím s Reaguji na Kikulina: a to hodně lidí podle mě neumí, právě proto že skáčou z jednoho vztahu do druhýho.

A ať se držím tématu, tak ne já když se s někým rozešla, tak jsem ani neměla pomyšlení na dalšího kluka. Možná právě proto, že jsem hned nechodila s každým kdo se namanul, ale že to byl pro mě výjmečnej člověk, kterýho jen tak někdo nemohl nahradit

Taky jsem měla období, kdy jsem si říkala, že mě někdo proklel, jinak už to není možný Jenže já v tu dobu, co jsem přítele poznala skutečně na nic, co se týká vztahů nemyslela, vůbec mě netrápilo, že jsem sama, rozhodla jsem se, že si začnu užívat...a *** a je to a už s nim bydlim
Pravda je, že si mě našel on Pokukoval po mě asi tři dny a až potom sebral odvahu...do té doby jsem si ho ani nevšimla.Přitom je to krásnej kluk a předevšim ten nejlepší, co jsem si mohla přát.

já jsem po rozchodu půl roku (s ex jsem byla něco přes rok) což si myslím, že na to, že mi je 18 je docela dlouhá doba .. celé to bylo docela "hustý" takže já partnera rozhodně nehledám, on byl v tomhle rychlejší a do dvou měsíců si někoho našel když to píšu tak cítím, že v tom je ještě lítost z jeho strany a z mé je to nenávist k němu .. takže bych nemohla začít nový vztah, ještě ne a jsem ráda, věnuji se sobě a myslím na sebe .. ne že by mě kluci nechtěli, občas s někým ven zajdu, ale žádné pokračování to nemá

Já jsem spíš opak, jsem ráda sama, to ale neznamená, že bych se s nikým nescházela, zvykla jsem si na svůj "lifestyle" dělat si co chci a rozhodovat o sobě 24/7. V mužské společnosti jsem ráda. Ale když už se jednou za čas zamiluju, tak mě to absolutně semele. Ale nikoho nevyhledávám schválně, vždycky to přijde jak blesk z čistýho nebe a docela dlouho se potom z toho léčím, když to nedopadne....

Reaguji na Kikulina:

můžu se zeptat , co je na tom těžkého ? Sama můžu žít , to ale neznamená , že nemůžu mít nějakou tu spřizněnou duši