Hysteričtí lidé kolem vás

No nazdar, to je radost s někým takovým žít.

Moje mamka taky má mírně hysterické sklony, ale ne až tak, nebo jsem už zapomněla, nevím. Hystrie je v podstatě přehnaná reakce, dalo by se říct, že je to něco jako alergie.

Reaguji na Adrifinel:
Jestli si maminka čte tebou zakládaná témata (nejen tady na omlazení) a příspěvky (mimochodem někdy velmi vulgární a nechutné), opravdu se její hysterii nedivím.
Neber to ve zlém, ale někdy je potřeba si udělat pořádek sama se sebou než "řešit" druhé.

Já ve svém okolí pár hysterických lidí mám a není to zrovna příjemné se s takovými lidmi dohadovat. Je to pokaždé debata o ničem a nemůžete jim prostě nic vysvětlit, protože u nich v tu chvíli převládají neovladatelné emoce.Chce to s nimi opravdu pevné nervy.

Neodsuzuj ji za to. Mohla si v životě projít lecčím a některé situace už prostě nezvládá. Ještě pokud ji u toho doprovází zdravotní komplikace, není to záležitost k pohoršování se. Spíš bych se o ní strachovala.

U mne platí naprosto totéž, co jsem napsala v tvém tématu "Jak se vymanit z rodičovského vlivu". Se Storm v podstatě bohužel souhlasím a opravdu bych místo věčného ( viz ostatní témata ) brečení nad sebou a nad svými problémy raději šla řešit sebe a svůj život, dost dobře možné, že Tvá máti není hysterická, ale má prostě jenom nervy v pr*eli ...
Ale jinak jo, upozorňuju, že hysterický může být i chlap - sice neječí, ale kolem drobnosti, jakou je třeba pes, spokojeně sedící na jeho triku a podobně dokáže nadělat řečí jako kolem nějaké interkontinentální katastrofy ...

Tak to je trefa! Když jsem přemýšlela o tom, koho z okolí považuji za "hysterika", vyšli mi většinou (vlastně pouze) muži.
Chytají záchvaty hysterie při "rýmičce a spol.", při prvních jízdách v novém autě (děti, sundejte si boty, než nastoupíte a na nic nesahejte) apod. Pro mne je to legrační, naštěstí v mém blízkém okolí podobný exemplář nemám, ale mít takového hysterika doma bych nechtěla.

Ha, ha ... Já měla takového známého kdysi, když jsem si dovolila za jízdy v jeho bavoráku vybalit bagetu z benzínky, tak vytřeštil oči do velikosti golfových míčků, pak se málem naboural a hystericky opakoval : " ne, ne ... tohle ne .. tohle fakt ne .. ježišmarja, v té bagetě je strouhaný sýr !! " Jestli se u toho držel i za srdce, nevím, ale myslím, že ano.
No vlastně jo, já taky žádnou hysterickou ženskou neznám

Tak se veřejně přiznám, že JÁ jsem hysterka. Za celý život jsem poznala jedinou hysterku - mojí mámu. Nechápala jsem, jak může mít záchvaty běsu kvůli podobným věcem jako

a podobně.
Mám doma skoro tříletou dceru, a od té doby co začala chodit, jíst, kreativně tvořit, tak jsem se proměnila ve svou vlastní matku Hysterčím neustále, naštěstí většinou prvotní příznaky nastupujícího záchvatu stihnu potlačit, takže navenek vypadám celkem vyrovnaně - ovšem co se děje uvnitř ...no asi mě za chvíli klepne pepka

Strom: Moje máma neumí s počítačem. Jestli to něco připadá nechutné a vulgární, tak si přijď někdy zasvětit k nám do rodiny. Budeš sprominutím čumět. Ostatně včera rodiče museli nechat utratit zdravého psa, kvůli babi z tátovi strany, protože ji omrzel a dělala přede všemi utrápeného chudáčka. Upřímně jsem ráda, že o některých věcech ani nevím.

A příjde ti normální ječet na celý dům jako rozčilující se důchodce v MHD kvůli kotěti, které vyběhlo z pokoje na chodbu, mě tedy ne. Myslím, že by se ti taky nelíbilo, kdyby např.tvůj manžel pokaždé když si třeba omylem klepne do prstů krom obvyklého zanadávání si, začal a vyčítítal ti každou křivdu v životě. To právě ona dělá.

Mia_Sofia: Mě jde o to, že prostě nechápu, proč reaguje tak přehnaně nad takovou banalitou. Pro mě je to něco, nad čím mávnu rukou a nijak drasticky to neřeším. I kdyby si prošla, tak si myslím, že je to přesto jaksi moc. Neřeknu, když lamentuje nad babi, která neví, co chce a dělá pak všem starosti. Jinak řečeno příjde mi to jako hysterčit kvůli tomu, že fouká vítr. Já se spíše než o ní, strachu toho, že mi to bude vyčítat.

dadabus: Není hysterická? Táta mi říkal, že se takhle chová pořád a chovala vždycky, to jsem ji jako podle tebe "otravovala" život ještě před narozením. Věříš na minulé životy? Víš, mě já se kolikrát táty ptala, jestli třeba za mlada nebyla jiná než je teď.

mysickaa: Je dík, já už jsem si pomalu začínala myslet, podle toho jak na mě lidi reagují, že je vše kolem mě normální.

Vypadá to, že jo. Sice jí bylo 17náct, byla slepá, hluchá, ale na svůj věk, byla celkem živá. Babi pořád naléhala ať ji dáme utratit, že štěká a sousedi si stěžují. Lidi tvrděli, že je to trápení zvířat a když tátovi volala sestra, které si babi v nemocnici stěžovala, cituji: "Jak to, že trápíme chudinku babičku, že nedáme psa utratit...", tak se rozhodli ji ustoupit. Veterinář prý říkal, že je to sice blbé, ale prý je nebude přemlouvat, a tak je pes utracen.

mysickaa:
Já vím, je jenom podle toho, jak na mě lidi reagují, nabývala dojmu, že je asi normální utrácet zdravé psy, že se prostě kolem mě dějou normální věci.
No rodiče z toho zrovna 2x radost neměli a nijak je to netěší. Taky prohlásili, že ať si to chodí utrácet sama.
No asi se budem rozcházet v tom, co je zdravé. Ano byl, ale žral normálně, neměl problém se vyvenčit ani s pohybem. A celkově byla čiperná. Jinak řečno, u nás se zvíře byť slepé a hluché, ale s chuť k životu a k jídlu bere jako zdravé, které tu ještě mohlo být.

Pravidelně trávené chvíle s takovými lidmi jsou velmi vysilující, natožpak stálé soužití. Scény, kdy se 15 minut křičelo, a já jsem byla h***l, k***a dementní, týrající h****o a podobné nadávky, kvůli tomu, že jsem např. položila kabelku do auta o 10 cm vedle, byly na denním pořádku.

Hysterik vyhledává automatické viníky - všechny ostatní v okolí. Např. ".. Vidíš, to se nepovedlo / nejde / nezvládla jsem kvůli tobě. Kdybys tu nebyl(a) / nemluvila.." Tuto knihu bych doporučila k pročtení.

mysickaa No, čekat u nás, že si v klidu sedneme a popovídáme, je stejné jako čekat, že ti na hlavu spadne igelitka s penězy. Nikdy jsem nezažila, že by se u nás něco takhle řešilo. Spíše lamentování na všechny strany, jak je ten druhej hroznej. Podstatě hledání chyb kdekoliv jinde jenom ne u sebe, přiznání viny a stěžování, je u nás obvyklý způsob, jak řešit problémy. A těžko, se něco řeší, pokud ten problem vidíš jenom ty a ostatní to vnímají jako normal.

Reaguji na Tanja77:

Pravda. Já se vždycky modlím za dvě věci, buď ať nenastane další výstup nebo ať už skončí.

"Kdybys tu nebyl(a)" - tak tohle je věta, kterou jsem jako malá od mámy slýchavala dost často a mrzelo mě to, že mi to říká.

Ale to nikdo netvrdí. Stačí se mrknout na help24 a je evidentní, že v pořádku to rozhodně není. Co se ti snažím celou dobu říct je to, že tvé problémy s rodiči a s okolím tady nikdo nevyřeší a jediným řešením je vyhledat odbornou pomoc. A to myslím v dobrém pro tebe.