Je to asi měsíc zpátky, co jsem byla u nás na plese a v noci se tam ukázal muž (Petr), který mě na první dojem velmi uchvátil. Naše město je poměrně malé, zná se tady každý s každým, a tak mi bylo divné, že jsem ho nikdy dřív neviděla. Zkusila jsem si o něm zjistit nějaké info a došla jsem k tomu, že bydlí na úplně jiné straně republiky, ale k nám do města jezdívá pracovně i za zábavou celkem často. Je o 10 let starší než já, svobodný a velmi úspěšný. Taky jsem zjistila, že máme společného kamaráda. Tomu jsem se o týden později zmínila o tom, že se mi Petr na plese líbil. Ihned se toho chytil.
Během dalšího týdne už mi náš společný kamarád psal, že o mě Petrovi říkal a že nás v pátek u nás na discotéce seznámí. Nemohla jsem se dočkat 
V pátek jsem dorazila do clubu a bylo mi řečeno, že Petr nepřijel, že je někde na oslavě u kamaráda doma. Kamarád, co mi slíbil seznámení, mu volal, ale nebral to.. naděje se mi rozplynuly, a tak už jsem tomu nevěnovala pozornost a bavila se s přáteli.. okolo 4 hodiny ráno za mnou přišel kamarád se slovy "Máš ho tady, teď přijel.". S tím už jsem absolutně nepočítala a tak jsem v sobě už měla o nějakou tu skleničku vína více než se sluší
Poté mě kamarád vzal za ruku a vedl směrem k Petrovi.. ten stál s přáteli u baru.. kamarád mě tam nechal před ním stát se slovy "tak se seznamte, pokecejte si a já mizím". Cítila jsem se tak strašně lacině a hloupě.. přivítal mě slovy "Jé, tak to jsi ty? Moc mě těší!" objednal mi a představil přátelům.. ti se na mě dívali docela zvláštním pohledem.. cítila jsem se opravdu hloupě, stála jsem tam v minisukýnce a musela mít už společensky znavený výraz v očích z toho vína
měla jsem pocit, jako by si o mě mysleli, že jsem nějaká zlatokopka, která ho chce takto hloupě sbalit, protože jak jsem psala výše, je opravdu velmi úspěšný.. Chvíli jsme si povídali, ale otázky pokládal spíš jen on, já byla zamlklá, jelikož jsem se necítila ve své kůži z celé té situace.. jen jsem mu odpovídala na co se ptal a občas něco prohodila navíc..Byl velmi sympatický, okouzlující a charismatický
Jeho kamarádka mu stále něco povídala do ucha, nemohla jsem to slyšet, hrála nahlas hudba.. pak se mi omluvil s tím, že si musí odskočit, a že se ještě uvidíme.. já hloupá se z tama vytratila domů, měla jsem z toho seznámení totiž strašně hloupý pocit.. možná jsem si to celé jen vsugerovávala a ve skutečnosti to mohl vidět úplně jinak.. ale že si potřebuju odskočit já osobně používám v situacích, kdy se chci vytratit 
Petra bych moc chtěla.. jen na něj nemám kontakt, on na mě také ne.. mohla bych ho získat od kamaráda, ale nechci být tolik iniciativní, to se nehodí.. on kdyby měl zájem, taky by si kontakt mohl zjistit, ale jsem si jistá tím, že ten večer jsem určitě zrovna nejlepší dojem neudělala..mohla bych si ho přidat na facebooku, ale přijde mi to jako vnucování se, takže to taky nechci udělat.. můžu teď jen čekat, kdy na něj opět čirou náhodou narazím u nás v clubu, může to být za týden, měsíc i déle.. a to si mě beztak už nebude ani pamatovat.. navíc stejně bych se určitě nezmohla na nic jiného než ostýchavé "ahoj"
podělala jsem si jedinečnou šanci.. a teď nevím jak to napravit :-/ kdyby to tak bylo možné prožít znovu, zachovala bych se úplně jinak.. nikdy jsem neměla problém sbalit kluka, který se mi líbil, ale vždy to působilo nenuceně a přirozeně.. obklikou jsem si zařídila, aby se snažil ten kluk.. holka by se neměla vnucovat, ztrácí tak pro kluka na atraktivitě, už tak jsem se iniciovala až až.. navíc tohle ani není kluk, ale muž, kterému je již přes 30 a uvažováním i vystupováním je úplně jinde než dvacetiletí "puberťáci"
nevím jak se teď zachovat..



Poslat SZ


aby do té doby úplně nezapomněl.. takových holek s kterýma se seznámí na discotéce musí být mraky..
Galerie obrázků