Já chápu, že zaměstnavatelé dostávají asi hodně reakcí a absolventi je zrovna moc nezajímají, ale ocenila bych i tu zápornou odpověď. Když mi totiž přijde, tak aspoň vím, na čem vlastně jsem a už se s tím nemusím dál trápit. A navíc i o tý firmě pak mam lepší mínění, než když dělají mrtvého brouka. Začínám z toho být zoufalá. Byla jsem už na několika pohovorech – samozřejmě jsem byla neuspěšná a dost často se setkávám s tím, že inzerát vypadá slibně a pak přijdu na pohovor a vyklube se z toho úplně jiná pozice, než jakou inzerovali...To takhle opravdu musí s prominutím oj*bávat lidi? Nejde mi to do hlavy a navíc mi to dokáže šíleně rozčílit, když se trmácim kolikrát takovou dálku na pohovor a ten „někdo“, kdo to vede, mi s připitomělým úsměvem oznámí, že jde vlastně o něco úplně jinýho... Navíc nejsem nijak náročná. Mám vystudovanou Obchodní akademii a najivně jsem si ve 14ti myslela, že se s tímto oborem v budoucnu uchytím, ale jak to teď pozoruju, tak obchodku má dneska skoro každej druhej a neni to nic... Vážně už nevím, co jinýho pro tu práci dělat...Vím, že je blbá doba a tak, ale tohle je fakt hrozný. Chápu, že v tom nejsem sama (když se kolikrát kouknu, kolik lidí ty inzeráty čte, tak je mi mdlo), ale je mi z toho zle a potřebuji se vypsat. Šla bych klidně dělat i pokojskou nebo uklízečku, ale jako když i na tohle požadujou praktickou školu, tak kde to jsme?! (Tímhle ale nechci nikoho urazit) To jako ženská snad neumím vzít hadr do ruky nebo co?! Navíc teď odmaturujou další absolventi a bude ještě vetší nával a z toho mam docela hrůzu... Vím, že je asi blbý se v týhle době ptát, ale nevíte někdo, co víc dělat pro to, abych sehnala jako absolventka práci? Na každym pohovoru se snažim jako blázen, aby to vyšlo, ale nakonec se neozvou a to mě taky dokáže dopálit, když se tam člověk vláčí takovou dálku a nestojim jim ani za telefon...
Navíc mi to začíná vadit i kvůli lidem z mého okolí. Pokaždé, když někoho potkám, ptají se mě na práci a když odpovím, že pořád marně hledám, tak se na mě dívají divně, jakoby mi snad chtěli říct, že ani nehledám, že se nechávám živit od rodičů a že kdybych opravdu hledala, tak bych práci už dávno měla... Opravdu nechápu takovýhle postoje – evidentně kdo si tím sám neprojde, tak to nepochopí. Většinou to totiž dělají takový typy, kteří jsou v práci za „tlačenku“ a vlastně na pohovory ani chodit nemuseli... Je mi to i dost blbý i kvůli mým rodičům, kterým „visím na krku“. Chápu, že mě živili až doteď a nějakej ten rok navíc je nevytrhne – jak mi sami říkají (alespoň od nich vnímám nějakou podporu, jsou úžasní a jsem jim vděčná), ale je mi to prostě trapný, kdykoliv je vidím, že jdou do práce a já se válím doma. Šla bych třeba i na brigádu, ale jsem z malý vesnice a za ten plat by se mi nevyplatilo ani dojíždění... Opravdu už mi ty otázky ohledně práce lezou na nervy...
Poslat SZ
co třeba jít někam do většího města?
Ale děkuju za nápad 
Galerie obrázků