Jak mám získat zpět chuť do života?

skarma007
Moje maminka se o mě také moc bála, ale když jsem si při studiu v osmnácti udělala ten kurz, co jsem ti radila, byla nakonec na mě docela pyšná. Získala jsem tím určitou finanční nezávislost a otrkala jsem se. Pracovala jsem tak po celou dobu studia na VŠ.

Ono je možné obojí, zaměřit se na buď příčiny, a nebo na příznaky. Když to dělá někdo, kdo tomu rozumí, bývá výsledek v obojím případě docela OK.

Vidím, hašlerko, že my spolu budeme ve stále konfrontaci! Těším se na to. Konstruktivní kritiku přijímám rád, ale v tomhle případě jeden o voze, druhý o koze. Já hodinky, ty holínky (nebo klidně obráceně, what ever).

Totiž ať se v diagnostice zaměřím na příčinu i příznaky, léčba je snad stejná, není?

Pří léčbě chřipky budeš léčit chřipku nebo rýmu, kterou s sebou chřipka nese?

Gemini
Nechci rejpat, ale mezi příznaky skutečné chřipky rýma není.....Jinak podle mého, těžko můžeš chtít, aby sedmnáctiletá dívka trávila svůj čas dlouhými meditacemi o smyslu bytí a pod..To jsi snad ani nemohl myslet vážně. Taky mi není jasné, proč by všechno, co dělá, mělo být špatně. To je taky dost přehnané. Nic ve zlém.

karamelka, podívej se, prosím, na nějakou stránku o chřipce a určitě tam o rýmu mezi příznaky zakopneš.

O meditaci nepadlo ani slovo, ale nechápu tvojí narážku na to, že by sedmnáctiletá slečna nemohla takhle trávit svůj čas. Bereš její věk snad jako handicap?

To, ať si připustí, že všechno dělá špatně jsem myslel tak, že lidé bojují proti tomu, když se jim nedaří. Bojem nic nevyřeší, proto říkám, ať se s tím naučí žít a postupem času to začne měnit. Asi jsem na tebe moc složitej.

To doufám že nikoli, nemám tolik času...

Měla jsem na mysli, že někdy lze začít léčit symptom (špičku ledovce, jak Ty říkáš), a ony se promění i ty základy, tedy příčiny potíží. Například když naučíš někoho opakovaným nácvikem, aby se choval asertivně, zbavíš ho je na první pohled zjevné symptomatologie, změní se po čase i způsob jeho prožívání a sebepojetí, tedy vlastní jádro jeho osobnosti. Takže - když holky doporučují nějaké behaviorální změny, tak to samozřejmě není od věci.

hašlerka
Ona sama změna od submisivního jedince k asertivitě až dominanci (dejme tomu) není pouhou špičkou, ale kořenem. Špičku ledovce beru jako vnější změny. Kořeny jsou změny osobnosti.

Tohle možná vyčteš v příručce "jak být zručným psychologem", ale v praxi to funguje jinak.

Gemini
Myslím, že základní východiska behaviorální terapie a výcviku jsou mezi odbornou veřejností přijímané.
P.S. Příručky letem světem nečtu. Žádné.

Klasická psychologie je bohužel jedna velká tabulka, která je sice psána životem, ale autoři ji dávají patřičnou umělost.

V takovou psychologii nevěřím a ze svých vlastních zkušeností vím, že většinou selže.
Jsem pro "mrakodrapovou" léčbu (snad můj vlastní výraz), kterou jsem mnohorkát a zdárně uplatnil. Zkusil jsem ji prvně na sobě a výsledky nad očekávaní.

To jsi šikula, ale jsme OT, takže, mohu-li prosit, zpět k tématu.

Takovej potupnej sek jsem si nezasloužil, ale dobře.

tak to jsi dobrátak asi každý mamky se bojí o své dítě, ale u tý mý mamky je to nekdy přehnaný, ale tak chápu to no. Není to špatný nápad, ale tedka bych ten kurz nezvládla, za 2roky matura, tak jedine možná potom a děkuju

tak to je mi líto to muselo bejt dost težký to všechno zvládnout tak hlavně, že jsi tedka štastná

Tak to si fandíš!

Uvažovala jsem o tom, že si udělám nějaký ten rekvalifikační kurz. Mně spíš teď trápí ta představa, že tato budu žít ještě 5 let, než si udělám maturitu...ono je to hrozně na psychiku vracet se z klídku na intru domů...ale to je složitý, jsou věci, které nevím, jak bych zde napsala a hlavně někdy je lepší mlčet...