Jak najít smysl života a sebe sama

Proč jsi v US nešťastná, co ti tam vadí ? Já jsem taky venku a taky jsem měla v plánu změnit zemi působení na Německo, ale v poslední době bych si tím tolik jista nebyla, nebudu se zde rozepisovat proč - všichni to víme a o tom téma není
A myslím, že dobrá kosmetička je minimálně stejně prospěšná, než pracovník v ochraně životního prostředí ( teď mne místní aktivistky sežerou )

Ahoj, řeším teď něco podobného. Pořád čekám, že to přijde nějak samo, studuji ekologii, ráda bych se tomu potom věnovala, vždycky jsem chtěla být bioložka nebo ekoložka. Chtěla bych pracovat v nějaké podmořské výzkumně a k tomu dělat třeba instukrorku potápění, umím dobře plavat a potápím se odmalička, mám tátu potápěče, tak to budeme mít asi nějak v krvi, jako malá jsem sbírala brouky a baví mě to do teď (brouky už teda nesbírám ) ale stejně pořád nevím, jak to všechno zrealizovat. Někteří ví přesně co chtějí v budoucnu dělat, já to tak bohužel uplně nemám, mám akorát nějakou vizi. Přepadají mě občas hrozné pocity, že se v sobě nevyznám a nevím co chci a že už bych to snad měla vědět, čím víc nad tím přemýšlím, tím je to horší snad na to brzo příjdu, jinak je mi o rok míň než tobě, alespoň víš, že v tom nejsi sama

Reaguji na Hayle: Děkuju, jsem na tom stejně. Bohužel ale u mě se mění i ty vize. Od 15ti čekám, kdy už konečně budu vědět a furt nic.

Pracovat v žp můžeš v podstatě i bez vzdělání..tedy u nás ano. Mám to vystudováno a stejně mi to nebylo k ničemu, práce v oboru nebyla. Ale vím, že na některé pozice ekologů nebylo vyžadováno ani patřičné vzdělání.
Já jsem taky dlouho nevěděla, co bych chtěla studovat, dělat atp. Moje rada zní, pokud nevíš, musíš to zkoušet prostě metodou pokus - omyl. Mnohdy to, co si představujeme pak v realitě vypadá úplně jinak, proto je třeba zkoušet a zjišťovat.

Byl jsem na rozcestí, naplněný takovohle prázdnotou. Měl jsem štěstí a asi to tak má být, našel jsem astroložku (ale na ně nevěřím) a ta mi řakla kde je cesta hluchá, která se rýsuje jako reálná. Byla opravdu dobrá. Na začátku (připravila se na mě) z fleku mi řekla mojí minulost a já jen lapal po dechu a když jsem jel domů, tak jsem měl hlavu jak škopek. To že jsem zjistil co má a nemá smyl mě obrovsky zklidnilo a dalo životu smysl. Jinak ve 22 letech bych nechal zatím život plout, vychutnávej a užívej si ho.