Jak oznámit ostatním (rodině) výpověď v práci?

Reaguji na Diczinka: to je právě hrozný ..to vyčítání... stačí nmi občasný výčitky kbůli jiným věcem při hádkám a mám dost.. s tou prací do mě "naštěstí" reje jen matka

Jelikož se jedná jak o tvou, tak o manželovu rodinu, psychicky tě to deptá, už 14 dní to odkládáš, pak bych zvážila, jestli není na místě zalhat. A tím myslím říct, že "chyba" byla na straně zaměstnavatele - např. že si na tvé místo dotlačili nějakého příbuzného, známého místo tebe apod (to se občas stává).

Lhát se nemá, ale abych poslouchala, co jsem měla udělat jinak, jak jsem to měla zkusit, zatnout zuby a vydržet, když oni si to nezkusili a ještě jim to vysvětlovat...dost možná ti to budou dalších x měsíců předhazovat..na to bych neměla nervy...navíc když to máš vysvětlovat ještě rodině přítele..., tak je to o to horší.
Záleží, na co máš žaludek a nemáš. Každopádně ti to ušetří všemožného vysvětlování.

A musíš jim to říkat? Co si najít novou práci a pak to říct zpětně, že jsi změnila práci?

a nebo tak... někdy je lež zkrátka lepší. Lhát se nemá, ale pokud má být klid, tak je to lepší.

Já bych teda rozhodně nelhala. Doba je sice zlá, ale to byla vždycky, nějakou jinou práci dřív nebo později najdeš, takže bych jim narovinu oznámila, že jsem skončila, ani důvody bych jim (popřípadě) neříkala. Je to tvůj život, ne jejich, a jen ty sama jsi za něj odpovědná. A když by mi to začali vyčítat, sebrala bych se a odešla, že takové řeči poslouchat nebudeš. Hotovo, nemáš se přece za co stydět, to se holt stává, že práce nesedne. Přeji hodně sil

Já si myslím,že ten,kdo nepřišel o práci neví jaké to je.Každodení hledání práce,telefony,emaily,osobní schůzky.Žila jsem takhle třičtvrtě roku a přišla jsem si úplně k ničemu.Když už mě někde chtěli vzít tak by se mi to finačně ani nevyplatilo nebo to byla otročina. Vím,jaký to je,když při takové situaci při tobě nestojí nejbližší. Je to fakt hodně stresující.

Přiznám se, že by mě ani nenapadlo přemýšlet nad jinou možností. Proč jim říkat pravdu? Aby mi pak x měsíců předhazovali, jaká jsem líná a nevděčná? Partner ví, jak to bylo, tvá rodina také a jim je do toho houby.

Také jsem uvažovala nejprve o tom, že jim budu lhát, resp. řeknu jim, že mě vyhodili. Jenomže lež má krátké nohy a mám obavu, že to nakonec jednou stejně praskne a bude to nakonec ještě horší. Ještě si to nechám projít hlavou. Tento týden jedu na víkend pryč, budeme mít rodinnou oslavu, tak tam to zřejmě vyklopím.

Tak je to snad tvůj život a odejít bylo tvoje rozhodnutí, ne?

Jinak já mám také zkušenost. Když jsem dala výpověď v bývalé práci a ke svému štěstí ještě aspoň trochu oškubala šéfa, tak to moje mamka nepochopila (i když moc dobře věděla, že to máme v práci blbý a i mi několikrát sama říkala, ať se na to vykašlu a odejdu, ale pak najednou prudce změnila názor - doteď nevím proč). No, nebavila se se mnou a promluvila na mě až po dvou měsících, kdy jsem si našla novou práci... Naopak partner mě podržel a nikdy mi nic nevyčítal.

Takže moje rada zní - zalhat.

Naprosto souhlasím.

Zuzad, někdy je lepší řídit se dle rčení: Účel světí prostředky.. Nikomu tím neublížíš, jen ti to ušetří spoustu zbytečného vysvětlování a otázek. No a budeš mít volnou a čistou hlavu na hledání nové práce. To přece potřebuješ víc, než být psychicky sesypaná z "chytrých soudů" okolí. Záleží samozřejmě na tobě, ale někdy je kontraproduktivní svěřovat se zbytečně se všemi detaily. Já osobně jsem na to přišla až s věkem a zkušenostmi a zaplaťpánbůh.. Přeji ti hodně štěstí

Tak jak to dopadlo?

Tak rodinu ze strany manžela mám za sebou až na tchána, který je momentálně pryč. No nakonec jsem řekla i o výpovědi z mé strany, povzbuzena jejich pozitivní reakcí. Řekli mi, že si z toho nemám nic dělat, prostě mám hledat dál a příště jim to říct hned. Ještě mám před sebou další příbuzné, ale snad to bude v pohodě.
Ještě jednou vám všem děkuji za vaše názory a podporu, moc si toho vážím, Zuzka