Docela dost dlouhou dobou mám problémy s mamkou..boužel bydlím ještě pořád s rodičí a v dočasné době není stěhování možné až bude tak půjdu co nejdřív.
Mamka se strašně diví že se s ní nedokážu bavit normalně, že ji odsekavám a ani jsem ji nikdy moc neposlouchala, ale já to nedokážu, nedokážu se s ní bavít normalně když mi řekne věcí, které mi řekne, nedokážu ji objímat a dělat všechno to co by asi chtěla... Od mala (8-9 let) slyším jak jsem se neměla narodít, jak měla jít semnou na potrat, měla mě utopit atd..několikrát mě zmlatila nasádou od smetáku a říká že kdyby mě víc mlatíla tak ji posloucám. Ale já nejsem "splachovácí" a nedokážu zapomenout na to jak se ke mně člověk chová i když odpouštím tak když je to už několikrát tak to nedokážu..S taťkou mám fajn vztah vždy stačilo jen říct a já šla a udělala jsem co jsem měla, máme spolu jeden fajn koníček a ten mě drží nad vodou..
Nevím jak a zda ji říct že kdyby se ke mně chovala od mala jinak tak by to tak nebylo..já vím mám i já své chyby jsem dospělá měla bych jsem se chovat rozumně, ale pořád to je ve mě.. Už několikrát jsem se s ní o tom chtěla bavit, psala jsem ji dopisy v kterých jsem se ji omlouvala a čekala že za mnou přijde, sedneme a společně se o tom pobavíme a vztah bude lepší, ale nikdy se tak nestálo.ani mě neposloucha dá si tv nahlas, nebo začne řešít něco jiného jen aby mě nemusela poslouchat..nebaví se semnou na mé otázky a to úplně obyčejné ( které se netykají našeho vztahu ) mi neodpovída.
Vím že asi jediná možnost je odstěhovat se, ale to je naprosto nemožné v tuto chvíli...neutáhnu sama byt a vše okolo ze 4000kč co mám z brrigády



Poslat SZ

Vydrž..
Tohle žásná matka svýmu dítěti říkat nesmí, protože to dítě nemůže za to, že je tady