Jak se vyrovnat s péčí rodičů u dospělého sourozence

a nestalo se tvojí sestře něco špatného o čem ví jenom tvoje mamka? A proto se o ní tak strachuje?

Zkusila bych si najít bydlení co nejdál aby si toto neměla neustále na očích.

Doma to mám hodně podobné, mamka taky takhle "nadržuje" bráchovi. Myslím si, že je to kvůli tomu, že byl jako malý hodně nemocný. Měl problém s imunitou a byl často v nemocnici, tak mu to pak mamka vynahrazovala rozmazlováním a to trvá do teď, i když už je brácha naprosto zdravý. Neměla ségra třeba něco podobného?

A nebyla to drobnější, slabší dvojče při narození? Že má o ní takový strach ....

No, přiznám, taky by mi to lezlo na nervy, po novém bydlení se nechceš podívat?

Možná jestli není trochu mentálně zabržděná a tím pádem matka vidí,že potřebuje trochu víc péče než její zdravé a schopné dvojče.

u nás to bylo podobné a máma dokonce vozí mou sestru každý den do práce- no děs . . . sešlo se to tak, že jim teď doma zůstala jen ona a to koukají, co si to vychovali. teprv teď prokoukli jak je rozmazlená, vypočítavá a lenivá . . . trochu pozdě

Reaguji na Hell-ou girl:
A sestře tahle přehnaná péče nevadí? Mě je taky přes 20, bydlím doma (přes týden kolej), sourozence nemám ale přesto se ke mě chová mamka normálně...sice vyjádří obavu když někam jdu ale je to v přijatelných mezích...taky to dělám....Tohle co se děje u vás mi přijde přehnané...V úvody sice píšeš o mamáncích jako když se ti tohle chování příčí ale co jsem dočetla celý příspěvek tak mám pocit, že spíš na sestru žárlíš...že si ti nedostává alespoň z části takové péče jako jí....Nevím jaký jsi měla vztah se svojí mamkou v dospívání...pokud ty jsi byla samostatná, chodila s přáteli ven, byla silná a tvá sestra seděla doma a třeba si s mamkou více povídaly...pak je možné,že si mezi sebou vytvořily bližší vztah.Mě by zajímalo jak se k tomu staví sestra...možná se něco pohne až se změní situace (najde si přítele, odstěhuje se...) ale třeba jí tahle péče vyhovuje....

Přesně, tohle mne napadlo.
Reaguji na Hell-ou girl:
Možná, kdyby jsi sestru víc vnímala, víc se ptala a měla ji víc ráda, tak by jsi věděla, co prožívá.

Tak odstěhování není určitě řešení. Být tebou, tak bych si promluvila pouze s maminkou a zeptala se jí, proč se tak chová. A uvidíš, co ti řekne, třeba se budeš sama divit... A i pro váš vztah to bude podle mě přínosné, protože ji třeba ani nedochází, že to takhle vnímáš. Určitě bych se ji s tím svěřila, že nevíš, co si máš myslet.

Se sestrou vycházíme v pohodě, kdyby se jí v minulosti stalo něco ošklivého, tak se s problémem svěří spíš mě než mámě, v tom jsem si jistá. Podle mě je pravý důvod, proč o ni tak pečuje v tom, co mi řekla sama máma: já jsem pořád někde pryč, mám hodně kamarádů, pořád něco podnikám. Sestra je zavřená doma a má ji pořád na očích, tak se bojí, aby když konečně vystrčila nos z domu, se jí něco nestalo. Ale přijde mi to opravdu přehnané s dospělým člověkem chodit na pohovory, všude ho hlídat a běhat za ním jak pejsek a o druhém dítěti nevědět ani kde se v 16ti toulá (ne že bych to měla zapotřebí mámě říkat, ale nikdy se prostě nezajímala). Jinak slabší dvojče jsem byla od narození spíš já, takže ani v tomto to nebude.

Reaguji na tarabell:
Kápla jsi na to. Je to kvůli tomu, že vysedávala celý život doma a já pořád někde běhala, ale to přece není důvod, aby mi máma volala 3x do školy, jestli nevím zda si vzala sestra do práce svačinu a kdy dojede a ani se nezeptala, jak se mám já. Přijdu si jak kdybych byla sestřin třetí rodič. S tím, že na ni žárlím máš taky z části pravdu, akorát mě to spíš štve, že o mě jakožto o děcko které střídalo brigádu za brigádou neprojevili trocha zájmu, ale o sestru jakožto dospělou se můžou deno denně přetrhnout, aby náhodou nezabloudila po cestě domů a neustále to musím poslouchat

Já to mám podobně, jsem tedy starší. Já jsem vždycky byla u všech hrozně oblíbená, všude mě kamarádky zvaly, pořád jsem měla návštěvy a moje sestra byla takové ošklivé kačátko, vždycky se strašně styděla a to děti vycítí, nikdy jí nikdo vlastně neublížil - dávala jsem na ni pozor, její mladší spolužáci se mě báli a na učitelky jsem taky párkrát vylítla, když se mi nelíbilo, jak se k ní chovaly. Sestra na mně byla závislá a svým způsobem stále je. Tím se u mamky zrodil takový ochranitelský pud a i teď po 10 letech, kdy je sestra skoro dospělá se o ni hrozně stará, posílá jí mnohem více peněz, kdyby se náhodou něco stalo, vyřizuje jí doklady (OP, slevovou kartičku na autobus, ztracený index..) nebo prosí, ať to udělám já. Řekla bych, že budeš stejný případ, prostě si teď rodiče dávají za vinu, že je neprůbojná a bojí se o ni. Ví, že ty jsi i mentálně vyspělá a že se o sebe dokážeš postarat, zatímco u tvé sestry si tím nejsou jistí. Vím, že je to občas pěkná pruda a někdy to vypadá, že tě rodiče nemají tolik rádi, ale stačí se zhluboka nadechnout a vžít se na chvíli do situace rodičů. Vlastně můžeš být docela ráda, že ti rodiče věří, že jsi schopná. Možná si zkus i promluvit s mamkou, já jsem to tak udělala a sama mi řekla, že ví, že já jsem samostatná, nezávislá a průbojná, bohužel sestra ne, a proto se ni bojí víc.

Já bych mohla napsat názor spíš dítěte, co nikam nechodí a sedí doma.
Je mi přes 20, studuji vysokou školu, nikdy jsem neměla moc kamarádů, vždycky jsem spíš seděla doma, protože se mě rodiče báli pustit ven a narozdíl od mladší ségry jsem neměla koule na to jim lhát, ani teď nikam moc nechodím, nemám to prostě zažité, protože jsem byla zvyklá, že nesmím. Jsem strašnej introvert, než někoho poznám blíž. Ségra si od ZŠ trajdá s kamarádkama venku, a vždycky jsem za to, že neřekla kam jde, dostala vynadáno já. Ale naštěstí o mě nikdy rodiče neměli takovou strašnou péči, protože si myslí, že já jsem suverén, co se vživotě neztratí (zázračným způsobem při veřejných projevech dokážu ukočírovat trému) a ségra je ten, kdo to bude mít v životě těžší.
Je to napsané někdy trochu přehnaně, ale nějak podobně to je.

To je docela síla. Hlavě maminka si neuvědomuje, že tím sestře spíš ubližuje než pomáhá. .
Až jednou nebude moct s ní chodit do práce a chystat svačiny, aby byla vůbec schopná se do té práce dopravit a najíst se.