Smazat

Jak se vyrovnat s nevěrou?

Jak se po všech stránkách vyrovnat s nevěrou? Je možné úplně zapomenout? Nebo aspoň otupit všechny hrany, aby to už přestalo bolet? Jak dlouho je dost dlouho?

Příběh jak z blbého filmu. K 30. narozeninám jsem partnerovi koupila lístek na jeden hudební festival, protože jsem věděla že je to jeho velké přání a tušila jsem, že se jinak ke koupi lístku nerozhoupe stejně jako loni (z finančních důvodů, stavíme dům, takže se snažíme šetřit) a pak bude celý následující rok se svými kamarády rozebírat, jak to bylo super a on to zmeškal.....
Když se blížila doba festivalu pomáhala jsem mu ještě s veškerými přípravami, protože jsem si říkala, že to je bonus k tomu nákupu lístku a pak na festival vyrazil. Celá akce trvala 5 dní, po tu dobu se mi ozýval sporadicky - tj. párkrát napsal sms. Tenkrát jsem v tom neviděla žádnou vědu, několikrát jsem s ním na podobném festivalu byla a věděla jsem, že se pořád něco děje a kvůli hlasitosti hudby se moc normálně volat nedá....
Když byl festival u konce a já ho na místě vyzvedávala autem, zdál se mi už trochu divný, ale já to přikládala tomu, že byl nevyspalý a o množství vypitého alkoholu jsem si také nedělala iluze. Když byl ale doma pořád nemluvný, měl stále pokleslou náladu, začala jsem se ptát jestli se něco nestalo a nechce si promluvit. Řekl, že ne, že je rád, že už je doma a už se mu nikam beze mě nechce.
Následující den odjížděl na 10ti denní služební cestu, když jsme se loučili, tak měl slzy v očích, což mě úplně vyděsilo a chtěla jsem vědět co se opravdu stalo (tenkrát jsem byla ještě tak naivní, že mě napadaly všelijaké scénáře, ale nevěra ne, protože on nesnášel nevěrné lidi a nevěru celkově). To se mi ještě nepřiznal, ale po mém dalším naléháním přes sms (protože mi to prostě nešlo pustit z hlavy), šel s pravdou ven.
Řekl mi, že tam měl něco s někým jiným, ale že mi to nechtěl říct, aby mi neublížil. Byla to pro mě velká rána, protože od něj jsem to opravdu nečekala. Řekl mi, že neví jak se s tím má on srovnat, s tím, že mi takhle ublížil, že to ho bolí nejvíc. Nechtěl mi nic říct, ale nešlo mu chovat se normálně....
Po delším rozhovoru jsem mu řekla, že se s ním rozcházet teď nechci, nevím jestli se to třeba časem nezmění, ale že se s tím zkusíme nějak srovnat.
Faktem bylo, že i když mi hodně ublížil, tak jsem ho z minuty na minutu milovat nepřestala a on následujících 10 dní na cestovní službě byl tak pozorný partner, jako jsem ho nikdy nezažila a žehlil celou situaci jak jen mohl (na vzdálenost 1000 km).
Dalším faktem bylo, že já následující dny měla jako na houpačce, ale víceméně se to odehrávalo ve mě. Jeden den jsem chtěla celý vztah vzdát, druhý den už jsem si zase neuměla představit že budu bez něj. Moje nálady byly z extrému do extrému - nahoru dolu nahoru dolu.
6. den po partnerově odjezdu přišlo rozuzlení mých extrémních nálad - přes jiné problémy jsem si docela pozdě uvědomila, že mám zpoždění menzes a zkusila si udělat test. Brala jsem to jako rutinu....protože s přítelem jsme se už více jak dva roky snažili o miminko, takže jsem předpokládala opět negativní test.....ale na testu byly dvě čárky. V první chvíli mi ani nedošlo co se děje...pak jsem volala partnerovi, že jsem těhotná.....později mi řekl, že mu tekly slzy štěstím, poprvé v životě. ....
Jsme stále spolu, teď už jsme tři, máme ročního chlapečka. Partnera opouštět nechci.
Ale....stále jsem se s jeho nevěrou vnitřně nesmířila. Už o tom nemluvíme, nevyčítám mu to, myslím, že nám to nenarušuje vztah, chovám se k němu jako dřív.....ale pořád to bolí.
Prošla si něčím podobným některá z vás? Co Vám pomohlo se partnerovou nevěrou srovnat hlavně po psychické stránce?




 
arrow
profile_image
slimatko
od 5. 11. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Promiň ale to je fakt trouba. Nechápu proč se do něčeho pouštěl když se s tím pak neumí vyrovnat a musí ti to říct, aby ulevil svědomí. Když už někde v opilosti ulítnu, tak si to aspoň nechám pro sebe a ne že brečím doma druhému na rameni. Už bych si takového slabocha nevážila, natož abych si s ním pořizovala rodinu.

arrow
profile_image
slimatko
od 5. 11. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Btw jestli to je ten samý jako z prvního deníčku, měla jsi odejít už dávno. Evidentně je to poněkud psychicky labilní jedinec.

arrow
Neprodává v Bazaru

Reaguji na slimatko: Já myslím, že to je od něj naopak hezké, že se s tím svěřil. Ukázal, kdo je pro něj spřízněná duše a koho doopravdy miluje. Patně byste byla radši, kdyby Vám nic neřekl, lhal Vám a byl pokrytecký. To je láska?

arrow
profile_image
ilka1
od 29. 6. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Asi se s tím budeš muset smířit. Myslím, že z paměti to nevymažeš nikdy. Kdykoliv tě nějak něčím "zaskočí", znovu se ti to připomene. S tím prostě počítej. Odpustit je snadnější než zapomenout, paměti se poručit nedá

arrow
profile_image
slimatko
od 5. 11. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na skxs: ano, byla bych radši právě kvůli tomu, že už to mezi těma dvěma visí navždy, odpustit se dá ale zapomenout ne. On si akorát ulevil svědomí, ale jinak to neprospělo vůbec nikomu.

arrow
profile_image
ilka1
od 29. 6. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na slimatko:

 

Téma Jak se vyrovnat s nevěrou? je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené