Cituji bono2: zaměření si vybíráš právě v těch 15 letech

Pokud je dítě studijní typ a neví tak úplně,tak holt gympl no........po maturitě má pak možností víc než dost.
Jenže na různé SŠ se hlásí i ti,co na to absolutně nemají,pak jdou na placenou VŠ a "rohlíky nemá kdo upéct".

Jinak u nás doma je právě teď výběr kam pokračovat po maturitě aktuální
tedy za předpokladu,že odmaturuje tak bude někam pokračovat.

arrow
profile_image
PaniXY
od 8. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Censa: To bude asi tím, že ve 14 či 15 letech člověk těžko může vědět jestli se za sedm let ve vybraném oboru uplatní.

No a ty děti nemají rodiče? Ve školách už nefungují výchovní poradci? Já si pamatuju, že když jsem šla na střední školu já, což už je nějaký ten pátek, tak každý žák musel absolvovat pohovor s výchovným poradcem, dělaly se besedy na Úřadu práce, rodiče chodili na pohovory s třídním do školy,atd. No a v maturitním ročníku na střední probíhalo to samé, jen ještě ve větší míře....
Jinak je pravda, že dneska každý chce být vysokoškolák, ale smysl spousty oborů mi jaksi uchází. Navíc by dle mě u těchto pseudooborů (nechci se nikoho dotknout, ale řadím sem např. rekreologii, kulturní studia...) by stačil bohatě bakalář, ale ne, všichni si dodělávají ještě magistry nebo i doktoráty. Než by radši šli pokrývat střechy, nebo vyrábět nábytek...

Cituji bono2: ....50letí zaměstnanci si neumí otevřít ani word/excel apod

To není jen v Čechách, je to běžný jev i v řadě mezinárodních institucích, kde lidi mají definitivum.

arrow
profile_image
Censa
od 13. 7. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji PaniXY: No a ty děti nemají rodiče? Ve školách už nefungují výchovní poradci?

Pevně doufám, že většina dětí v tomto věku rodiče má. A musím se přiznat, že nevím jak to obecně v rodinách funguje ohledně vzdělání potomků. Jestli se přihlíží k tomu co budoucího studenta baví, co mu jde (jazyky, chemie nebo třeba inklinuje k manuálním činnostem) nebo rodič vybere podle perspektivy oboru a dítě tam chtě nechtě musí. Můžu posuzovat jen z vlastní zkušnosti, mého okolí či doslechu.
Výchovného poradce jsme na základní škole neměli, absolvovali jsme jednu dvouhodinovou návštěvu na ÚP.

arrow
profile_image
Lilliana
od 13. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Laky: Pokud si myslíš,že v ČR ve státním sektoru nemůžeš být vyhozena z práce,tak to je trošku omyl.

Já vím, že může být vyhozen/a.
Myslela jsem, že nebude vyhozen/a pro neschopnost, neznalost apod. Zde ji/ho spíš vyhodí, protože se nesedne se šéfem...
Takových lidí na úřadech ve státním sektoru už jsem potakala.

Také tam spadá toto:

Cituji bono2: Taky to tam tak vypadalo/vypadá....50letí zaměstnanci si neumí otevřít ani word/excel apod

to by jim u soukromníka ve firmě neprošlo...

Já jsem tady ze své práce frustrovaná, absolutně mě nebaví a trpím. Ještě horší však je, že nemohu najít nic jiného. Na místa pro SŠ mě nechtějí, jelikož mám VŠ a mají pocit, že bych jim tam asi dlouho nevydržela a na vyšší posty zase nemám praxi. Už z toho mám vážně depresi..

arrow
profile_image
MarBella
od 28. 12. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Všechny vás zdravím! Vidím, že od vaší diskuze už uběhla pěkná spousta času, ale situace se podle mě nezlepšila, spíše naopak a sama teď řeším identický problém. Jak jste na tom teď vy? Polepšily jste si?

arrow
profile_image
Johanita
od 28. 11. 2013
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Zajímavá diskuze, byť trochu postarší tohle je moje oblíbené téma, já jsem frustrovaná sekretářka (podpora managementu, abych byla tabulkově přesná) už skoro tři roky, chodím po pohovorech a po každém odmítnutí jsem ráda, že mám druhý den kam jít vydělávat. Jestliže je člověk frustrovaný z nevyhovující práce, pak si nedokážu představit zoufalství dlouhodoběji nezaměstnaných a ještě navíc ve finanční tísni. Takže možná děláme blbou práci, ale berme to pozitivně - hlavně že ji máme!

arrow
profile_image
Joye
od 13. 2. 2013
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Byla jsem v podobné situaci. Po bakaláři jsem nemohla najít práci ve svém oboru, pak se mi naskytla možnost pracovat jako recepční v jedné firmě, byla to taková práce všeho druhu (administrativa, vaření kafe,kopírování...klasika). Ze začátku dobrý, brala jsem to jen jako dočasné řešení, ale nabídky na lepší práci pořád nebyly a já si začala připadat uplně strašně. Kolikrát se mi stalo, že tam se mnou lidi zacházeli jako s někým podřadným, oni jsou ti vzdělaní a já se podle nich asi neučila dobře, když jsem skočila tady,že...To má pak člověk fakt vztek, když tu práci dělá jen proto, že jinou najít nemůže a vzdělání má, i když oni to neví a urážej bezdůvodně. A nejhůř jsem si pak připadala, když jsem se bavila s kamarádkami, které práci nemohly najít vůbec žádnou a za tu mojí by daly cokoliv, to jsem si pak vždycky v duchu nafackovala a dál to neřešila. Upřímně v té firmě jsem zůstala rok a půl jen kvůli dobrému kolektivu, jinak bych zdrhla už dávno. Pak jsem vyhrála výběrko na práci ve svém oboru a i když je ta práce náročnější, hlavně psychicky, a často nadávam, dělam neplacené přesčasy, chodim domu urvaná a dodělávam práci ještě doma, tak jsem stejně šťastná, že tu práci mam. Holky nevzdávejte to, já taky nevěřila, ale jedonou se to zlomit musí a najdete si určitě něco lepšího a budete spokojené

arrow
profile_image
Joye
od 13. 2. 2013
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Johanita: možná děláme blbou práci, ale berme to pozitivně - hlavně že ji máme!

přesně tak! Na tuhle "blbou práci" stojí venku dav lidí a tu blbou práci by vzal z minuty na minutu...

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené