Jak se vzpamatovat z neúspěchu?

Na tohle bych jen napsala, že si to musíš sama urovnat v hlavě. Sama určitě víš, kde byla chyba, že jsi maturu neudělala.
Navíc po neúspěšné matuře se svět nezboří. Máš ještě další šanci. Víš jak to vypadá, kde jsou tvé slabiny + následující 3 měsíce, aby ses připravila na opravu (ne? nebo i půl rok? - nevím jak je to teď.). Prostě bych se oklepala, sama bych si vynadala, že jsem tomu dala málo času a na příště bych se mnohem víc a intenzivně učila .
Já teď za sebou mám neúspěšnou zkoušku a do rána jsem kvůli tomu nespala - ale taky jsem přišla na to, kde byla chyba.

Tyjo jediné co by mě štvalo by bylo kdybych to neudělala z matiky, kterou u nás teď dělalo 10 lidí (už na 3 pokus) a udělala to jedna, ostatní mají prostě zákl. vzdělání.. Vůbec si to nedokážu představit..

Ale jestli je to kterýkoliv jiný předmět, tak se to doučíš,není problém

Reaguji na vourara: Je to bohužel matika :/. Já ji jakože chápu, ale v ten moment prostě neuvěřitelné nervy a strach a totální okno.
Mě napoka štve to, že jsem zatím jediná, kdo neudělal maturitu připadám si prostě strašně blbě, že si ostatní o mě budou myslet, že jim to kazím a že jsem blbá.

Blbá nejsi, prostě se to stane. Snaž se na to nemyslet, nic jiného ti asi nepomůže. Chápu, že teď tě to hodně trápí, ale na druhý pokus to zvládneš, dostaneš papír a v budoucnu počet pokusů nebude vůbec nikdo řešit. Já jsem od maturity vysvědčení ještě ani jednou nevytáhla (kromě přihlášek na VŠ). Nikdo není neomylný, lidi dělají chyby.

no hlavně asi blbý výběr, holky u nás si mysleli jak nevyhráli že v matice je jen jeden test a pěkně na tom zhořely už po 3.. To asi nejde nějak předělat na AJ že?

no blbá rozhodně nejsi a jestli někdo řekne že jo tak je to idiot.. Prostě se naučíš na druhý pokus a dáš to! Jako jestli jim něco kazíš nebo ne tak to bych vůbec neřešila jako je to tvůj život a né jejich

nejedná se o státní, nýbrž o profilovou část. A vybrala jsem si ji, protože to byla ta nejschůdnější varianta.

A co sis vytáhla za otázku, že se ti to nepovedlo? :/ nejsi první ani poslední, nikdo se tě nebude pak v práci ptát kdy a jak jsi odmaturovala hlavu vzhůru

Reaguji na RitterQa: Podívej, teď to zní jako konec světa, ale život jde dál.Pokud to vaši nějak překousnou, to bývá často největší oříšek.

To byl v naší třídě spolužák také, neudělal ČJ...odmaturoval v září, pak vystudoval vysněnou informatiku a dnes mu my, co jsme to dali na samé, těžce závidíme.
Hlavu vzhůru a hlavně se nepodceňuj!

Naši .... no teda mamka mi pořád říká, že se nic neděje. Snažíme se rozveselovat, půjčila mi knihu "pozitivní emoce"... jenže já si to neumím ve svojí hlavě nějak urovnat a přiznat si, že se nic neděje.

Tak hlavní je, že rodina tě podporuje. Ale sama vím, že srovnat se s vnitřními pocity bývá často mnohem horší. Ono se to snadno říká, že život jde dál, že jsou horší věci. Ale časem opravdu zjistíš, že je to pravda. Já sama jsem takový typ, že si po nějakém i malém neúspěchu neustále přemítám, co jsem mohla udělat jinak, jak jsem to mohla udělat..přitom změnit už nic nemůžu. Často v tom lidé taky vidí nějakou nespravedlnost. Např.: spolužák toho řekl mnohem míň, než já a udělal to, proč já ne..apod. a pořád pak takové věci řeší. To, že se ti to teď nepovedlo rozhodně neznamená, že bys byla hloupá atd..Znám spoustu případů, že někteří neuspěli, měli jen smůlu. Pak šli na vysokou, kde excelovali.

a přijetí na VŠ mám odpískáno, nebo ne? Já ta taky zažila. Nedala jsem maturitu a ten pocit, ze nejsem dost dobrá ještě pořád v sobě mám. Maturitu jsem udělal v září. Na VŠ jsem naštěstí pořád jít mohla. No a tam dorazila vlna úspěchů. Teď mám před státnicema a bojím se, že rupnu stejně jako u maturity. Ale to neznamená, že jsem hloupá. Klidně se vybreč, myslím, že ti pomůže čas si to pěkně srovnat v hlavě. A uvidíš, že i od okolí budeš mít podporu a s tím to půjde lépe

Všem vám moc děkuju za podporu. Příbuzní mi říkají a vzkazují, že si to spravím, že se nic neděje, ale mám pocit, že je mi pořád hůř. Musím se s tím sama poprat, jen si přeju ať je to, co nejdřív, protože mě to strašně vyčerpává

Vůbec to teď neřeš. Dej si pauzu, věnuj se zábavě a pak se zas začni připravovat. Já taky maturovala v září, ale později se mě na to nikdo nikdy neptal. Nicméně nemám problém to komukoliv říct, nestydím se za to. Prostě se to stane Ale je pravda, že tenkrát jsem to dost obrečela, cítila jsem se poníženě a hloupě (byla jsem jediná ze třídy a všichni říkali jaká to byla brnkačka). Rodina mě vesměs podržela. Ale třeba táta to nechtěl říct dědovi a taky neřekl No a to mě v tu chvíli hrozně naštvalo, že je to jako taková ostuda, že se to musí tajit? Řekla jsem si "no a co, jen ať to všichni ví" a tím jsem se s tím srovnala.

bohužel to samé se děje i mně .... zítra je slavnostní ukončení, ale vůbec se mi tam nechce, budu si připadat strašně blbě. Navíc máme i sraz se třídou, kam už jsem rozhodnutá, že rozhodně nejdu