Jak se zachovat ke "Kamarádce"

Taky mi přijde, že se to tady nějak rozslepičilo....přitom vyústění podle mě je, že se prostě jen jejich životní cesty rozešly a zakladatelka to bere špatně a hledá důvody, proč se tak stalo (a možná hledá chyby, které udělala kamarádka, přitom na tom mají podíl asi obě) + zakladatelka mohla trošku víc přemýšlet u psaní deníčku Takhle by to bylo lepší psát "na papír" opravdového deníčku...Tady se každá chytne všeho
A někomu tady stanovovat diagnózu...je diagnóza sama o sobě holky....

Lahti: nech to trochu vyšumět a nekonfrontuj stále vaše životy....a jak se říká...kdo má být spolu, bude, kdo ne, nebude...platí i v přátelství

Tak to máš samozřejmě pravdu, ale v tom případě většina těch přátelství končí tak nějak vyšuměním, ty cesty se prostě rozejdou a pak zbydou ty nostalgické vzpomínky a netřeba o tom zakládat téma. Nebo respektive, to téma se klidně založit může, ale v tomhle případě by asi vypadalo jinak ne.
Když to vezmu podle sebe, tak kdyby mi kamarádka nepřála svatbu, jen protože jsem zrovna těhotná a z nějakého jejího "vyššího principu mravního" se to nehodí nebo by do mě kérovala, ať nekouřim nebo co, tak bych se asi vážně zamyslela, jestli ta osoba je vůbec kamarádka. Některé moje kamarádky v těhotenství kouřily, jo, můžu si o tom jako nekuřák myslet svoje, ale vzhledem k tomu, že jsou to dospělý ženský, jistě už něco o škodlivosti kouření přečetly, je to na nich. Nikdy jsem si žádný nedovolila cokoliv říct, ostatně z pozice koho? Nejsem ani její matka, ani doktor ani nic jiného. A že bych si o těch holkách myslela, že si to dítě nezasloužej, no kde to jsme?

Mě teda některé pasáže přijdou naprosto jednoznačně vypovídající o tom, že zakladatelka svou kamarádku nemusí a nic dobrého jí nepřeje, viz:

pořád jsem nějak řešila co ona dělá, a že jí dokážu že já jsem lepší, ikdyž jsem jí to,co ona měla, dělala nezáviděla, to ne...obě jsme jeden čas hubly,jí to šlo líp, mě méně, a já si asi nějak chtěla dokázat být lepší než ona, ikdyž ona mě podporovala, ikdyž dnes nevím zda to bylo upřímné.. a tak bylo více případů...
Z toho je dost zřejmé, že jste nikdy kamarádky nebyly. Spíš konkurentky

loni jsme se tak nějak spolu dohodly že obě otěhotníme, a stalo se, mě na poprvé,jí za dva měsíce.. a já najednou byla trochu naštvaná že se jí to taky povedlo, protože ona nikdy k dětem netíhla a spíš mi přišlo že je to dost na truc...
Tohle mne zarazilo úplně nejvíc. Když pominu, že je totálně na hlavu "domlouvat se" s kámoškou na společném otěhotnění (to snad má být otázka partnerského rozhodnutí, ne?), tak fajn, ale to měl být závod? Ty jsi ho vyhrála o dva měsíce a stejně jí to nepřeješ? A proč? Protože jsi Ty usoudila, že ona si dítě nezaslouží?

také se nedávno narychlo vdala, ani mi pomalu o tom neřekla, jen vím že doma řekla že je těhotná a že nebude rodit jako svobodná at si to ten její přebere jak chce, takže narychlo svatba v 8 měsíci tt, a k tomu tam píše jak je to z lásky a podobný..přitom vím že ho k tomu donutila..
A podle Tebe si nezaslouží ani manžela, kterého uhnala a navíc spáchala zločin uzavření sňatku v těhotenství.
A teď co s ní? Chceš jí za to nějak vytrestat? Vmést jí do obličeje, že má život, který si vlastně nezaslouží?
Já myslím, že nemá cenu, aby jste spolu něco řešily, protože vy dvě kamarádky nejste, nikdy jste nebyly a nejspíš ani nikdy nebudete.
Pokud tedy pojem kamarádství chápeme stejným způsobem..

Reaguji na amelie1111:
pěkně jsi to napsala, myslím si to samý

Reaguji na Ellenuschka: souhlasím tady je jediný problém a to závist.

Moji rodiče se brali když mě čekali chodili spolu už delší dobu navíc svatba chvilku trvá než se vše naplánuje. Zajímalo by mě co je na tom špatného brát se když je holka v tom. Moje kamarádka se tak taky vdávala plánovali svatbu asi rok dopředu mezitím otěhotněla. Asi zakladatelka nepřeje aby se kamarádka vdala ale byla svobodná matka. Nebo ať mi vysvětli jediný důvod toho proč je to špatné.

Doporučuji zakladatelce si to přečíst znovu, je to fakt smutné jak nepřející jsi. Ne nadarmo se říká buď a bude ti přáno

Já se tu před Vámi obhajovat nemusím, uznávám že jsem si to měla možná napsat předem někam jinam a po čase přečíst, opravdu to může vyznít trochu hůř než to bylo myšleno... není to o tom že bych jí to nepřála, je to její život a její svědomí, jen mi, jak jsem to již několikrát psala, vadilo že si hraje na něco co neni... ikdyž každý se může změnit, neříkám že ne, mě mimčo taky dost změnilo, ale od ní vím jaký na to má pohled- a ten je uplně jiný než ten jak se chová před ostatními..
Mrzí mě že to bylo dřív fajn a hledala jsem důvod toho proč to tak už neni, a vy z toho hnedka uděláte diagnozu.....
Co se týše našeho společného "otěhotnění" tak jak už jsem jednou psala, náhodou jsem se zmínila že uvažuju s manželem o mímču, ona že taky a že by byla sranda kdyby nám to vyšlo společně... nic mi na tom nepříjde tak hrozného, aby vás to tak pobouřilo...
No nic.. nemá cenu tu přilívat olej do ohně, myslela jsem to dobře, nechtěla jsem naše "přátelství" pohřbít, ale že se z mě díky tomu stane závistíví člověk, co by neměl ani mít děti, to jsem nečekala... tak ještě jednou díky..........

to jsme si oddechly

Reaguji na Ellenuschka: tak to jsem ráda

Jak komu koncem května jsme usoudili,že svatba by být mohla a 11.7. byla.Mohla být i dřív,ale ten měsíc byl tak akorát na objednání všeho potřebného.Nechápu co lidi plánují rok

Reaguji na Lathi: prosím tě v tvém úvodním příspěvku jsi napsala že OTĚHOTNĚLA NA TRUC a ted tu píšeš že SE SNAŽÍ TAKY. A pak tady píšeš jaka je semetrika že ona miminko nechtěla a že to udělala aby se ti pomstila. Ty jsi byla tu ono jednání s jejim již manželem?

Dále jsi psala jak ti pomáhala pri hubnutí ale že to asi nic myslela upřímně že se tak domníváš. Mám pocit že jak jsem si četla tu diagnózu tak to na tebe fakt sedí.

Já tady furt jen slyším já si myslim je mi jasné ty jí vidíš do hlavy?

Já bych si v první řadě řekla že z mé pozice kamarádky je neslušné se takto vyjadřovat o někom koho nazývám kamarádka, už jen to že jsi to dala do uvozovek. Svědci o tom jaký TY k ní máš vztah.

Reaguji na Tiakia: místo třeba tohle je fakt individuální

Reaguji na Lathi:
Lathi, musíš pochopit, že píšeš do diskuze. My tady analyzujeme psaný text. Neznáme tě, nevíme kdo jsi a nemůžeme vědět, že doopravdy jsi to myslela úplně jinak.
Celé si to po sobě ještě jednou přečti a (ne, kvůli nám, ale kvůli sobě) si po pravdě řekni, co z toho jsou tvé opravdové pocity: jestli to, co jsi spontánně napsala v úvodu deníčku nebo to, co postupně koriguješ..Protože z toho začínáš dělat úplně jiný příběh, než jak jsi to popsala na počátku.. jak říkám, nám je to jedno, jen reagujeme na psané podněty, ale pro tebe je to zásadní. Pokud to opravdu cítíš tak, jak jsi to napsala v úvodu, tak máš prostě problém ty a ne tvoje "kamarádka". Pokud je to všechno jinak, pak jsi to měla napsat hned v počátku a ne se posmívat diskutujícím. Víš, i diskutovat se musí umět. Tzn. umět správně a srozumitelně popsat své pocity a názory a umět přijmout názory jiných, i když se Ti nemusejí líbit.

No teda . Pro mne je to taky docela nepochopitelné, kor v dnešní době, kdy se po telefonu a po mailu dá vyřídit skoro vše a místo obíhání obchodů se zadá dotaz pro strejdu Googla ...
Možná pokud někdo pečlivě vybírá všelijaké mašličky, které musí ladit s barvou závěsů v restauraci a pytlíky na svatební mandle ( to fakt jestvuje ) , tak to asi trvá trochu déle, uznávám, ale rok !?

Naprosto souhlasím.
No a jak tedy to vyříkávání dopadlo ?

Aby mezitím chlap psychicky ubitý pytlíkama na mandle neutekl za jinou...

Ty, já si myslela, že je to vtip, ale pravdu díš, ono to fakt existuje, no nene